Fundamento de Esperanto

Fundamento de Esperanto
Fundamento de Esperanto
Fundamento de Esperanto
AutorLudvík Lazar Zamenhof
Původní názevFundamento de Esperanto
Jazykesperanto, francouzština, angličtina, němčina, ruština a polština
Datum vydání1905
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Esperanto
Jazyk
Organizace
Dějiny
Kultura
Literatura
Úhly pohledu

Fundamento de Esperanto (v esperantu Základ esperanta) je kniha L. L. Zamenhofa, publikovaná na jaře 1905. V srpnu 1905 byla čtvrtým článkem Buloňské deklarace prohlášena za oficiální zdroj jazyka. Fundamento je pokládáno za nejzákladnější spis esperanta a jako takové je neměnné.

Fundamento se skládá ze čtyř částí: Předmluvy (Antaŭparolo), Gramatiky (Gramatiko), sbírky příkladů (Ekzercaro) a „Univerzálního slovníku“ (Universala Vortaro). S výjimkou předmluvy celý spis vychází ze Zamenhofových starších prací.

Na stejné úrovni jako Fundamento jsou Oficiální dodatky (Oficialaj Aldonoj), kterých je v současné době devět, a které představují především nová slova slovníku, a které jsou schvalovány „odpovědnou institucí“ (podle předmluvy textu).

Gramatika a slovník Fundamenta jsou psány v pěti národních jazycích: francouzsky, anglicky, německy, rusky a polsky.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fundamento de Esperanto na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat