Enchiridion symbolorum

Enchiridion symbolorum, plným názvem Enchiridion symbolorum, definitionum et declarationum de rebus fidei et morum (latinsky Příručka vyznání víry, definic a prohlášení ohledně věcí víry a mravů) je nejběžněji užívaná neoficiální sbírka církevních dokumentů, poprvé publikována Heinrichem Denzingerem v roce 1854 a od té doby mnohokrát doplněná a publikovaná. V teologické literatuře se lze setkat i s označením podle jména editorů: sbírka je tedy označovaná též jako Denzinger, Denzinger–Schönmetzer či Denzinger–Hünermann či zkratkami Dz, DS či DH.

Různá vydání EnchiridionuEditovat

Znění jednotlivých vydání Enchiridionu se pochopitelně liší, neboť jednotlivá prohlášení byla jednak doplňována, jednak ovšem i vypouštěna se zřetelem k novějším církevním dokumentům. Existují však skupiny, které kritizují novější vydání Enchiridionu, vydaná po Druhém vatikánském koncilu, kvůli tomu, že ze sbírky byly vypuštěny zmínky o některých předchozích církevních dokumentech v případech, v nichž (podle vydavatelů) došlo k posunu ve stanovisku církve. Následující seznam uvádí seznam těchto dokumentů.

Pontifikáty před Piem IX.Editovat

Dz změny
351 dopis kardinála Humberta Michaelu Caerulariovi (1053) o nástupnictví římských papežů
1607 encyklika Ubi primum papeže Lva XII. z 5. května 1824 o indiferentismu
1617 encyklika Singulari nos papeže Řehoře XVI. z 25. června 1834, odsuzující Lamennaisovo pojetí svobody
1615 teze z encykliky Mirari vos téhož papeže o svobodě svědomí

Pontifikát Pia IX.Editovat

Dz změny
1640 alokuce Acerbissimum vobiscum z 27. září 1852 o nebezpečí civilních sňatků
1642-1648 alokuce Singulari quadam o indiferentismu.
1678 encyklika Quanto conficiamur moerore italským biskupům z 10. srpna 1863 o indiferentismu (zkráceno)
1688-1690, 1692, 1694 některé výroky encyklika Quanta cura o náboženské svobodě, o ohrožení školství a mládeže nebezpečnými myšlenkami a sekularismudstranění pravého náboženství ze společnosti
1806, 1807 zavržení deismu a odpůrců přirozené teologie v textu Prvního vatikánského koncilu
1847 alokuce Luctuosis o papeži a Svatém stolci

Pontifikát Lva XIII.Editovat

Dz změny
1852 encyklika Quod apostolici muneris z 28. prosince 1878 o spojení mezi církví a státem
1858 encyklika Diuturnum illud z 29. června 1881
1863-1864 dekret Posvátného oficia o kremaci
1865 dekret Posvátného oficia z 27. května 1886 o rozvodech civilních sňatků
1878-1888 encyklika Immortale Dei, odsuzující liberalismus, racionalismus a naturalismus
1935, 1949 zkrácená věta encykliky Providentissimus Deus
1936a-1936b encyklika Sapientiae christianae z roku 1890 o nadpřirozené lásce k církvi, o přirozené lásce k vlasti a o odhodlání bránit práva církve proti zákonům státu, které napadají církev a náboženství
1958-59 encyklika Satis cognitum ve své části pojednávající o božském původu církve a o jejím učitelském úřadu
1969, 1974, 1976 List Testem benevolentiae papeže Lva XIII., v němž odsuzuje amerikanismus a zvláště přizpůsobení dogmat modernímu duchu, vynechány věty o nemožnosti přizpůsobit církevní nauku dané době

Pontifikát Pia X.Editovat

Dz změny
1984 dekret Sacra Tridentina synodus z 16. 12. 1905 o častém svatém přijímání
1995 encyklika Vehementer nos z 11. 2. 1906
2071, 2082, 2086, 2088, 2092, 2095, 2099,2102-2109 encyklika Pascendi dominici gregis, z 8. 9. 1907, – Úvodní zpráva o modernistech – O vnitřních nepřátelích Církve, – část kap. O koncepci víry u modernistů, část kap. O pojetí dogmatu u modernistů a jeho možném vývoji, O autoritě církve, v kapitole o historii a kritice, O apologetické metodě modernistů a jejich názorech.
2114 Motu proprio Praestantia scripturae z 18. listopadu 1907 proti modernistickému výkladu Písma a varování všem pastýřům, kteří působí na poli biblistiky

Pontifikát Pia XI.Editovat

Dz změny
2100 encyklika Ubi arcano z 23. 12. 1922 O pokoji Kristově v království Kristově, nebezpečí nového modernismu
2197 encyklika Quas primas z 11.12.1925 - Svátek Krista Krále jako lék proti laicismu
2200 konstituce Divini cultus z 20.12.1928– O liturgii
2212-2213, 2216-24 encyklika Divini illius magistri, 31.12.1929, – vynechána kapitola: o člověku, který má porušenou přirozenost, ale je vykoupený, škodlivost vychovatelského naturalismu, vynechána kapitola o křesťanské rodině jako o místu výchovy, o zavržení laických škol, škol nábožensky smíšených, katolická škola jako prototyp pravé školy, svět a jeho nebezpečí, cíl výchovy: vytvořit opravdového křesťana.
2247-48 encyklika Casti connubii, Dz 2238 - Hovořící o nutnosti spolupůsobení manželů se svátostnou milostí, O smíšených manželstvích a jejich nebezpečích
2247 encyklika Ad catholici sacerdotii – kap. O velikosti kněžského poslání a útoky nepřátel na kněžství

Pontifikát Pia XII.Editovat

Dz změny
2280, 2282 encyklika Summi pontificatus
2291 encyklika Mystici corporis – modlitba za jinověrce a její důležitost, modlitba za ty, kdo vládnou, láska k církvi, mnozí zůstávají mimo církev
2307,2324-2325,2319 encykliky Humani generis z roku 1950 (je též považována za druhý Syllabus errorum) – odsuzuje zvláště teologické diletanty Nouvelle theologie) jsou vynechané věty o falešném historicismu – a o falšování nauky: falšuje se pojetí dědičného hříchu, pohrdá se výnosy tridentského sněmu, bourá se nauka o transsubstanciaci, dále je vypuštěna pasáž o ohrožení theodieceje (přirozené nauky o Bohu) a etiky (mravouky) novými filosofickými principy. Je vypuštěna věta Pia XII, který si stěžuje, že existují v Církvi lidé, kteří popírají, že katolická církev ve spojení s Římem a mystické tělo Kristovo je jedna a ta samá věc a že kdo chce být spasen, musí být členem katolické Církve
2332 apoštolská konstituce Munificentissimus Deus – Definováno dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie, část pojednávající o významu nově definovaného dogmatu v materialistické a zmatené době.

LiteraturaEditovat

  • DENZINGER, H.; SCHÖNMETZER, A. Enchiridion symbolorum, definitionum et declarationum de rebus fidei et morum. Editio XXXIII. Barcinone; Friburgi Brisgoviae; Romae; Neo-Eboraci: Herder, 1965.

Související článkyEditovat