Heinrich Joseph Dominikus Denzinger (10. října 1819 Lutych19. června 1883 Würzburg) byl katolický teolog.

Heinrich Denzinger
Rodné jménoHeinrich Joseph Dominicus Denzinger
Narození10. října 1819
Lutych
Úmrtí19. června 1883 (ve věku 63 let)
Würzburg
Povoláníkatolický kněz a katolický teolog
Tématakatolická teologie
Významná dílaEnchiridion symbolorum
RodičeIgnaz Denzinger
PříbuzníFranz Joseph Denzinger a August Denzinger (sourozenci)
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Původ editovat

Jeho rodiči byli profesor Ignaz Denzinger (1782-1862) a jeho manželka Marie Thekla Molitorová. Otec byl profesorem filozofie v Lutychu a v roce 1831 se přestěhoval do Würzburgu. Starší bratr Leopold August (23. června 1818 Lutych[1] − † po roce 1894) studoval v Berlíně, stal se profesorem římského práva ve Würzburgu a v roce 1851 byl vysvěcen na kněze; v letech 1862−1867 působil jako místní farář ve Waldbüttelbrunnu. Jeho mladší bratr Franz Josef Denzinger (1821–1894) se stal architektem a od roku 1859 byl architektem katedrály v Regensburgu (přístavba dvou věží, transept s hřebenovou věžičkou), v letech 1869–1879 se podílel také na obnově a rozšíření frankfurtské katedrály.

Život editovat

Od roku 1848 byl profesorem exegeze Nového zákona a od roku 1854 profesorem dogmatiky na univerzitě ve Würzburgu. Spolu s Georgem Antonem Stahlem, Josephem Hergenrötherem a Franzem Hettingerem patřil k představitelům tzv. římské teologie, díky níž se Würzburg stal centrem této „římské školy“.[2] V roce 1854 založil sbírku pramenů Enchiridion Symbolorum, která se – v četných revizích – používá i ve 21. století. Obsahuje všechna vyznání víry a církevní pedagogické dokumenty k otázkám víry a morálky, které jsou důležité pro katolickou teologii. V liturgické vědě je stále hojně využívaná, protože nenahrazená, sbírka latinských překladů textů východní církve pro slavení neeucharistických svátostí, kterou vydal Denzinger: Ritus Orientalium, Coptorum, Syrorum et Armenorum in administrandis sacramentis (2 svazky, Würzburg, 1863–1864).[3]

Mimo jiné u něho v roce 1856 získal doktorát z katolické teologie Anton von Scholz s tématem De inhabitatione Spiritus Sancti (česky: O přebývání Ducha svatého),[4] který byl později profesorem teologické fakulty a rektorem Univerzity Julia Maxmiliána ve Würzburgu.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich Denzinger na německé Wikipedii.

  1. Srov. rodný list vyhodnocený na FamilySearch, který je zde k dispozici v digitální podobě (webový zdroj, přístupný zdarma po registraci).
  2. WEISS, Wolfgang. Die katholische Kirche im 19. Jahrhundert. In: Ulrich Wagner. Geschichte der Stadt Würzburg. 4 svazky, svazek I-III/2, Theiss, Stuttgart 2001–2007; III/1–2: Vom Übergang an Bayern bis zum 21. Jahrhundert. 2007. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-3-8062-1478-9. S. 430–449 a 1303, zde: 433. (němčina)
  3. Ritus Orientalium, Coptorum, Syrorum et Armenorum in administrandis sacramentis (2 sv., Würzburg, 1863–1864) Online: Svazek 1; Svazek 2
  4. SCHOLZ, Antonius. Dissertatio Dogmatica – Quam Pro Summa In SS. Theologia Dignitate Rite Obtinenda [online]. Typis Caroli Josephi Becker, Wirceburgi, 1856, rev. 2022-10-04 [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. (latina) 

Literatura editovat

  • DENZINGER, August. Heinrich Denzinger Erinnerungen aus seinem Leben, gesammelt von seinem älteren Bruder. Mainz: [s.n.], 1884. (němčina) 
  • BAUTZ, Friedrich Wilhelm. Heinrich Denzinger. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Bautz, Hamm 1975. 2., nezměněné vydání Hamm 1990: [s.n.] ISBN 3-88309-013-1. Svazek 1. S. 1263. (němčina)
  • LAUCHERT, Friedrich. Denzinger, Heinrich. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Leipzig: Duncker & Humblot, 1903. Dostupné online. Svazek 47. S. 663–665. (němčina)
  • SCHMAUS, Michael. Denzinger, Heinrich Joseph Dominicus. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Berlin: Duncker & Humblot, 1957. Dostupné online. ISBN 3-428-00184-2. Svazek 3. S. 604. (němčina) (Digitalizováno)

Externí odkazy editovat