Otevřít hlavní menu

Emilián Skramlík

český podnikatel a politik

Emilián František rytíř Skramlík (11. října 1834 Praha-Smíchov[1]21. května 1903 Praha) byl český výrobce nábytku a pražský komunální politik.

Emilián František rytíř Skramlík
Emilián František Skramlík
Emilián František Skramlík
Narození 11. října 1834
Praha-Smíchov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 21. května 1903 (ve věku 68 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Češi
Děti Jan Skramlík
Funkce primátor hlavního města Prahy (1876–1882)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn Jan Skramlík

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině nábytkáře Jana Skramlíka. Po studiích na reálce podnikl roku 1852 studijní cestu do Vídně, Štýrského Hradce, Terstu, Tyrolska, Itálie, Bavorska a Švýcarska. Po dvou letech se vrátil, ale zakrátko opět odjel do Německa, Belgie a Francie. Dva roky strávil na praxi v Paříži, tehdejším středisku výroby nejkvalitnějšího zdobeného salonního nábytku. Po návratu se zapojil do řízení rodinné firmy, která brzy získala název Jan Skramlík & syn a stala se jedním z předních výrobců nábytku v Rakousku.

Vedle podnikání se zapojil i do komunální politiky. Roku 1874 byl zvolen za člena pražského obecního zastupitelstva a 1875 do městské rady za Nové Město pražské. Pracoval v komisi pro městské stavby a školy a ve výboru městské spořitelny.[2]

12. července 1876 byl zvolen pražským purkmistrem a funkci vykonával po dvě volební období do roku 1882. Za jeho vedení začala Praha dohánět evropská velkoměsta. Byla zahájena a někdy i dokončena řada staveb. Nejvýznamnější bylo vybudování Palackého mostu s nábřežím po vybourání pražského Podskalí. Začalo se se stavbou Rudolfina a pokročila výstavba Národního divadla do té míry, že mohlo být v červnu 1881 před dokončením otevřeno (budovu pak zničil požár, k obnově došlo až za nového starosty). Vznikl i pomník Josefa Jungmanna a po zbourání hradeb u Koňské brány na Václavském náměstí bylo ponecháno místo pro Národní muzeum. Městská rada se věnovala i projektům na zajištění pitné vody a připojování předměstí. Pro děti z chudých rodin byly zřizovány opatrovny.

Skramlíkovo působení bylo prostoupeno smyslem pro budoucnost, který jeho nástupci často postrádali. V roce 1880 byl přijat do rytířského stavu.[3][4] Je pohřben na Olšanských hřbitovech.[5]

Jeho syn Jan Skramlík (1860 – 1936) se proslavil jako malíř portrétů a historických výjevů.[6]

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Emilian František Skramlík. Světozor. 7. 1876, roč. 10, čís. 30, s. 419. Dostupné online. 
  3. Emilian rytíř Skramlík. Zlatá Praha. 5. 1903, roč. 20, čís. 31, s. 370 - 371. Dostupné online. 
  4. LEDVINKA, Václav. Purkmistři, starostové a primátoři sjednocené Prahy. Emilián Skramlík. Listy hlavního města Prahy. 4. 2009, roč. 9, čís. 4, s. 7. Dostupné online. 
  5. Olšanské hřbitovy na webu PIS
  6. Viz např.: Malíř Jan Skramlík zemřel. Národní listy. 1936-09-08, roč. 76, čís. 246, s. 5. Dostupné online [cit. 2011-02-16]. 

Externí odkazyEditovat