Josef Huleš

Josef Huleš (31. ledna 1814 Rakovice[1]11. února 1887 Praha[2]) byl pražský komunální politik, v letech 1873–1876 purkmistr města Prahy.

Josef Huleš
Josef Huleš (1887)
Josef Huleš (1887)
Narození31. ledna 1814
Rakovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. února 1887 (ve věku 73 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánístarosta a obchodník
OceněníŘád železné koruny
Funkceprimátor hlavního města Prahy (1873–1876)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Pocházel z chudé rodiny[3] obchodníka s obilím.[1] Brzy se přestěhoval do Prahy, kde se věnoval obchodu s oděvy.[4] V roce 1842 získal měšťanská práva. Roku 1848 byl zvolen do sboru obecních starších, ale již o dva roky později odešel z politiky[3] a dobu Bachova absolutismu prožil v ústraní.[4]

Po návratu demokracie se v roce 1861 vrátil do městské správy, kde se zaměřil především na hospodářské otázky. Podporoval také české spolky Sokol, Hlahol a Svatobor. Během pruské okupace Prahy v létě 1866 byl jmenován náměstkem purkmistra Bělského.[4] Za zásluhy mu císař udělil Řád Františka Josefa.[3] Několikrát též neúspěšně kandidoval na purkmistra.[5]

V roce 1873, když císař neschválil novou volbu Václava Bělského pražským purkmistrem, zvolila městská rada do této funkce Huleše. Jeho tříleté funkční období nepříznivě ovlivňovala hospodářská krize, spojená s vysokou nezaměstnaností.[4] Přesto – nebo možná právě proto – se mu podařilo prosadit řadu investic výhodných pro budoucnost. Během jeho působení byly založeny Městská spořitelna pražská (1874), koněspřežná tramvaj (1875) a severozápadní nádraží (1875), zahájeno soustavné boření hradeb (1874) a obnova Prašné brány. Prosadil také schválení penzijního řádu pro městské úředníky a zřízení obecního chudobince na Pohořelci.[4] Pro Měšťanskou besedu, jejímž byl dlouholetým předsedou, zajistil zakoupení domu a zřízení besedních místností.[3] K dalším významným událostem v té době patřila návštěva císaře Františka Josefa (1874), který při té příležitosti udělil Hulešovi Řád železné koruny 3. třídy,[3] a slavnostní pohřby Ferdinanda V. a Františka Palackého (1876).[4]

Huleš byl uznávaný pro svou pracovitost, poctivost a úsilí, s jakým nezištně hájil zájmy Prahy i celého národa.[6]

29. června 1842 se v pražském kostele sv. Havla oženil s Františkou Hamburskou (1818–1878), dcerou mistra krejčovského.[7] Jejich dcera Anna Eleonora byla první manželkou politika Julia Grégra.[8]

 
Hrob Josefa Huleše a jeho rodiny, Olšany IV-12-69

Zemřel roku 1887 ve věku 73 let a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.[9]

ReferenceEditovat

  1. a b SOA Třeboň, Matrika narozených Čimelice 6, s. 150
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z10, s. 140
  3. a b c d e (bez nadpisu). Humoristické listy. 3. 1887, roč. 29, čís. 10, s. 77. Dostupné online. 
  4. a b c d e f LEDVINKA, Václav. Stáli v čele: Josef Huleš [online]. Praha: Magistrát hl. m. Prahy, 9. prosince 2009 [cit. 2021-06-16]. Dostupné online. 
  5. Josef Huleš, purkmistr měst pražských. Světozor. 7. 1873, roč. 7, čís. 29, s. 342. Dostupné online. 
  6. Josef Huleš. Zlatá Praha. 2. 1887, roč. 4, čís. 14, s. 219. Dostupné online. 
  7. Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Havla, sign. HV O11, s. 83
  8. Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských obyvatel, list 105 • 1814 • Hulesch, Joseph
  9. Obrázkový průvodce po stovce hrobů významných postav, pohřbených na Olšanech [online]. Praha: Klub Za starou Prahu, listopad 1981 [cit. 2021-06-16]. Dostupné online. 

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Externí odkazyEditovat

Purkmistr měst pražských
Předchůdce:
František Dittrich
18731876
Josef Huleš
Nástupce:
Emilián Skramlík