Otevřít hlavní menu

Dragan Kirjakov Cankov (Драган Киряков Цанков) (9. listopad 182824. březen 1911) byl bulharský politik a první tamější předseda vlády za Liberální stranu.

Dragan Cankov
Dragan-Tzankov.png
Stranická příslušnost
Členství Liberal Party (Radoslavists)

Narození 9. listopadu 1828
Svištov
Úmrtí 24. března 1911 (ve věku 82 let)
Sofie
Národnost Bulhaři
Alma mater Kyjevská univerzita
Aprilov National High School
Profese politik, historik, novinář, školní učitel a soudce
Commons Kategorie Dragan Tsankov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Narodil se ve Svištově[1]. Původně pracoval ve veřejné správě Osmanské říše. V 50. letech 19. století proslul jako zastánce bulharské řeckokatolické církve.[2] Jeho listy Bălgaria se v roce 1859 začaly objevovat v Cařihradu a bránily tyto jeho náboženské postoje.[3] Byly financován z Francie. Listy Bălgaria reagovaly na neutěšenou situaci v rámci postoje kruhů vyššího pravoslavného duchovenstva k bulharskému národnímu obrození. Proto noviny prosazovaly názor, že unie s Římem je pro Bulharsko jediným řešením.[4] Cankov, vychovávaný jezuitským školstvím, skutečně pomáhal formovat uniatskou církev v Bulharsku v roce 1861[5]

Později se více přidružil k protiosmanské opozice a hnutí usilujícímu o nezávislost. Cankov byl původně proti organizaci Dubnového povstání, ale brzy změnil názor a začal se aktivně zapojovat do snah o získání nezávislosti.[6] Sloužil jako zástupce Najdena Gerova ve svištovské gubernii během krátkého období ruské správy Bulharska.[7]Jako vedoucí postava úsilí o získání nezávislosti se stal respektovanou osobností, šířící hlas umírněného liberalismu – po roce 1879 byl připraven spolupracovat s konzervativci.[8]

Po několika neúspěšných pokusech utvořit menšinovými konzervativci vedenou vládu, byl Cankov jmenován předsedou vlády 7. dubna 1880 s plány na široké spektrum reforem. Jeho nové reformy, které zahrnovaly založení milicí, omezení práv muslimů a pokusy omezit moc bulharské pravoslavné církve, vyděsily Alexandra Battenberga, který se obávala možnosti liberalistické revoluce. Následovala řada omylů a chyb v zahraniční politice, včetně vztahů s Rakouskem-Uherskem, (z velké části zapříčiněná nedostatkem komunikace mezi Cankovem a knížetem), a tak byl donucen rezignovat na funkci, ještě než skončil rok.[9][10]

Ač byl původně tolerantní a bez předsudků k vojenskému převratu v roce 1881, nakonec svolal své straníky, aby čelili novému systému všemi legálními prostředky, důsledkem čehož byl držen v domácím vězení.[11] Nicméně, selhání vojenského režimu donutilo Alexandra obnovit občanskou vládu a vrátit Cankova do funkce předsedy vlády dne 19. září 1883 v čele koaliční vlády. Cankovova druhá vláda byla považována spíše za přechodnou a během ní se také rozdělila liberální strana, přičemž Petko Karavelov zaznamenal velký nárůst popularity. Nakonec byl Cankov z funkce propuštěn a nahrazen Karavelovem v roce 1884.[12]

Po svém odstranění z úřadu se Cankov odtrhl a utvořil svou vlastní stranu, progresivní liberály.[13] Ač se tato skupina nedostala do vlády až do roku 1902, kdy se dostal k moci Stojan Danev, Cankov zůstal důležitou postavou bulharské politické scény a stálým hlasem podpory pro bližší vztahy s Ruskem až do své smrti.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dragan Tsankov na anglické Wikipedii.

  1. Mercia MacDermott, A History of Bulgaria 1393-1885, London, Allen & Unwin, 1962p. 157
  2. Richard J. Crampton, Bulgaria 1878–1918 A History, New York: Columbia University Press, 1983, p. 13
  3. MacDermott, op cit, p. 141
  4. MacDermott, op cit, p. 157
  5. MacDermott, op cit, p. 158
  6. MacDermott, op cit, p. 283
  7. MacDermott, op cit, p. 310
  8. Crampton, op cit, p. 39
  9. MacDermott, op cit, pp. 324-326
  10. Crampton, op cit, pp. 44-51
  11. MacDermott, op cit, p. 328
  12. MacDermott, op cit, pp. 331-333
  13. Crampton, op cit, p. 248