Dragan Cankov
Dragan Kirjakov Cankov (Драган Киряков Цанков) (9. listopad 1828 – 24. březen 1911) byl bulharský politik a první tamější předseda vlády za Liberální stranu.
| Dragan Cankov | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Liberal Party (Radoslavists) |
| Rodné jméno | Димитър Гиков |
| Narození | 9. listopadu 1828 Svištov |
| Úmrtí | 24. března 1911 (ve věku 82 let) Sofie |
| Alma mater | Kyjevská univerzita Aprilovovo gymnázium |
| Profese | politik, historik, novinář, školní učitel, soudce, diplomat a osvětový pracovník |
| Commons | Dragan Tsankov |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatNarodil se ve Svištově[1]. Původně pracoval ve veřejné správě Osmanské říše. V 50. letech 19. století proslul jako zastánce bulharské řeckokatolické církve.[2] Jeho listy Bălgaria se v roce 1859 začaly objevovat v Cařihradu a bránily tyto jeho náboženské postoje.[3] Byly financován z Francie. Listy Bălgaria reagovaly na neutěšenou situaci v rámci postoje kruhů vyššího pravoslavného duchovenstva k bulharskému národnímu obrození. Proto noviny prosazovaly názor, že unie s Římem je pro Bulharsko jediným řešením.[4] Cankov, vychovávaný jezuitským školstvím, skutečně pomáhal formovat uniatskou církev v Bulharsku v roce 1861[5]
Později se více přidružil k protiosmanské opozice a hnutí usilujícímu o nezávislost. Cankov byl původně proti organizaci Dubnového povstání, ale brzy změnil názor a začal se aktivně zapojovat do snah o získání nezávislosti.[6] Sloužil jako zástupce Najdena Gerova ve svištovské gubernii během krátkého období ruské správy Bulharska.[7]Jako vedoucí postava úsilí o získání nezávislosti se stal respektovanou osobností, šířící hlas umírněného liberalismu – po roce 1879 byl připraven spolupracovat s konzervativci.[8]
Po několika neúspěšných pokusech utvořit menšinovými konzervativci vedenou vládu, byl Cankov jmenován předsedou vlády 7. dubna 1880 s plány na široké spektrum reforem. Jeho nové reformy, které zahrnovaly založení milicí, omezení práv muslimů a pokusy omezit moc bulharské pravoslavné církve, vyděsily Alexandra Battenberga, který se obávala možnosti liberalistické revoluce. Následovala řada omylů a chyb v zahraniční politice, včetně vztahů s Rakouskem-Uherskem, (z velké části zapříčiněná nedostatkem komunikace mezi Cankovem a knížetem), a tak byl donucen rezignovat na funkci, ještě než skončil rok.[9][10]
Ač byl původně tolerantní a bez předsudků k vojenskému převratu v roce 1881, nakonec svolal své straníky, aby čelili novému systému všemi legálními prostředky, důsledkem čehož byl držen v domácím vězení.[11] Nicméně, selhání vojenského režimu donutilo Alexandra obnovit občanskou vládu a vrátit Cankova do funkce předsedy vlády dne 19. září 1883 v čele koaliční vlády. Cankovova druhá vláda byla považována spíše za přechodnou a během ní se také rozdělila liberální strana, přičemž Petko Karavelov zaznamenal velký nárůst popularity. Nakonec byl Cankov z funkce propuštěn a nahrazen Karavelovem v roce 1884.[12]
Po svém odstranění z úřadu se Cankov odtrhl a utvořil svou vlastní stranu, progresivní liberály.[13] Ač se tato skupina nedostala do vlády až do roku 1902, kdy se dostal k moci Stojan Danev, Cankov zůstal důležitou postavou bulharské politické scény a stálým hlasem podpory pro bližší vztahy s Ruskem až do své smrti.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Dragan Tsankov na anglické Wikipedii.
- ↑ Mercia MacDermott, A History of Bulgaria 1393-1885, London, Allen & Unwin, 1962p. 157
- ↑ Richard J. Crampton, Bulgaria 1878–1918 A History, New York: Columbia University Press, 1983, p. 13
- ↑ MacDermott, op cit, p. 141
- ↑ MacDermott, op cit, p. 157
- ↑ MacDermott, op cit, p. 158
- ↑ MacDermott, op cit, p. 283
- ↑ MacDermott, op cit, p. 310
- ↑ Crampton, op cit, p. 39
- ↑ MacDermott, op cit, pp. 324-326
- ↑ Crampton, op cit, pp. 44-51
- ↑ MacDermott, op cit, p. 328
- ↑ MacDermott, op cit, pp. 331-333
- ↑ Crampton, op cit, p. 248
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dragan Cankov na Wikimedia Commons
