Wikipedie

Dolnorýnsko-vestfálský kraj

kraj říše římské

Dolnorýnsko-vestfálský kraj nebo jen Vestfálský kraj, (německy Niederrheinisch-Westfälischer Reichskreis, latinsky Circulus Westphalicus sive Germaniae Inferioris, anglicky Lower Rhenish and Westphalian circle) byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v letech 1500–1806, tedy po celou dobu existence krajského zřízení v říši, ovšem po míru v Lunéville ztratil kraj většinu svého území. Kraj zaujímal oblast severozápadního Německa a od reformace platil za kraj konfesionálně smíšený.

Mapa Dolnorýnsko-vestfálského kraje

Členové kraje editovat

Některé stavy jsou uváděny duplicitně či triplicitně podle toho, jak se v průběhu let měnilo jejich pořadí. Léna krajských stavů odstoupená říší Francii po míru v Lunéville r. 1801 jsou označena kurzívou

Vysvětlivky: K - členské panství s knížecím statusem; V - člen, kterému náležel virilní hlas v knížecí radě říšského sněmu

Lavice knížat editovat

Lavice prelátů editovat

Lavice hrabat a pánů editovat

Původní hrabství a panství editovat

  •   Hrabství Bentheim
  •   Hrabství Manderscheid (roku 1546 mediatizováno habsburským Lucemburskem)
  •   Hrabství Bronckhorst (držel místní rod pánů/hrabat, ten r. 1719 vymřel a členství hrabství v kraji bylo zrušeno)
  •   Panství Diepholz (od r. 1530 hrabství, od r. 1585 součást Brunšvicko-lüneburského vévodství)
  •   Hrabství Hoya (od r. 1582 součást Brunšvicko-lüneburského vévodství)
  •   Panství Lippe (od r. 1529 hrabství)
  •   Hrabství Moers (od r. 1541 personální unie s Klévskem, od r. 1600 v držení nizozemských místodržících z rodu Oranžských, od r. 1707 mezi knížaty a součást Pruska)
  •   Nasavsko-dillenburské hrabství (od r. 1664 mezi knížaty)
  •   Hrabství Oldenburg a Delmenhorst (od r. 1774 vévodství)
  •   Hrabství Východní Frísko (od r. 1667 mezi knížaty)
  •   Hrabství Wied (v držbě rodu Wiedů)
    •   Dolní hrabství Wied (Wied-Neuwied) (od r. 1784 mezi knížaty)
    •   Horní Hrabství Wied (od r. 1791 mezi knížaty)
  •   Hrabství Pyrmont
  •   Hrabství Rietberg (hrabaty byli fríští náčelníci z rodu Omken, od r. 1581 sekundogenitura hrabat Cirksenů, r. 1699 sňatkem přešlo na hrabata/knížata z Kounic)
  •   Panství Reichenstein (léno Wiedů, od r. 1698 plně bezprostřední a předáno pánům/hrabatům Nesselrode)
  •   Panství Reifferscheid
  •   Hrabství Sayn (od r. 1636 po vymření místního rodu rozděleno)
    • Hrabství Sayn-Hachenburg
    • Hrabství Sayn-Altenkirchen
  •   Hrabství Schaumburg (roku 1640 rozděleno včetně hlasu)
  •   Hrabství Spiegelberg
  •   Hrabství Steinfurt (v držbě rodu Bentheimů)
  •   Hrabství Tecklenburg (držela hrabata ze Schwerinu, od r. 1557 hrabata z Bentheimu, od r. 1696 hrabata ze Solmsu, od r. 1707 součást Pruska)
  •   Panství/Hrabství Winnenburg a Beilstein (původně léno trevírského kurfiřtství, propůjčené hrabatům von Winneneburg und Beilstein, r. 1652 uděleno v léno Metternichům, r. 1679 povýšeno na hrabství a konec lenní závislosti na Trevíru)

Hrabství a panství přistoupivší do r. 1792 editovat

Mnohá panství a hrabství přistoupivší po založení kraje, dosáhla říšské bezprostřednosti až v 17. nebo 18. století, což zpozdilo jejich přijetí mezi krajské stavy.

  •   Panství Anholt (patřilo pánům/hrabatům van Bronckhorst-Battenburg, od r. 1649 knížatům ze Salmu)
  •   Spojená hrabství Blanckenheim a Geroldstein (v držbě hrabat z Manderscheidu, r. 1780 přešlo sňatkem na Šternberky)
  •   Panství Gemen (Gehmen) (bezprostřední od r. 1700, v držbě hrabat Limburg-Styrum, od r. 1801 svobodných pánů Boyneburg-Bömelberg)
  •   Panství Gimborn a Neustadt (mezi krajskými stavy od r. 1682, patřilo Schwarzenbergům a od r. 1782 hrabatům von Wallmoden)
  •   Hrabství Gronsveld (hrabstvím od r. 1586, v držbě hrabat van Bronckhorst, od r. 1719 hrabat von Toerring-Jettenbach)
  •   Hrabství Hallermund (nebylo bezprostřední, pod vládou Hannoverska, hlas na krajském sněmu měl od r. 1709 hrabě Platen)
  •   Hrabství Holzappel (též Holzapfel, v kraji od r. 1643, patřilo císařskému polnímu maršálkovi Petru Melanderovi von Holzappel, od r. 1653 Nasavským, od r. 1676 anhaltským Askáncům)
  •   Hrabství Kerpen a Lommersum (bezprostřední od r. 1786, v držbě hrabat Schaesbergů)
  •   Panství Myllendonk (bezprostřední od r. 1700, v držení hrabat Osteinů)
  •   Panství Rekem (Reckheim) (přistoupilo se získáním bezprostřednosti r. 1620, od r. 1623 hrabstvím)
  •   Hrabství Schleiden (v držbě hrabat van der Mark)
  •   Panství Wickrath (v držbě rytířů/pánů/hrabat z Quadu)
  •   Hrabství Wittem (bezprostřední od r. 1689, v držbě pánů/hrabat Plettenbergů)
  •   Hrabství Lingen (panství nizozemských místodržících, princů oranžských, od r. 1702 součást Pruska)
  •   Hrabství Ravensberg (od r. 1614 součást Braniborska-Pruska)
  •   Hrabství Hoorn (od r. 1614, patřilo lutyšským biskupům)

Lavice krajských měst editovat

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat

Literatura editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dolnorýnsko-vestfálský_kraj&oldid=23711528“