Burgundský kraj

kraj Svaté říše římské

Burgundský kraj, resp. Burgundský říšský kraj (německy Burgundischer Reichskreis, latinsky Circulus Burgundicus) byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval od roku 1512 do roku 1801, kdy byl po míru v Lunéville oficiálně zrušen v souvislosti s expanzí Napoleonovy Francie. De facto ale kraj zanikl v souvislosti s neratifikovaným mírem v Campo-Formio v roce 1797. Spolu s Rakouským krajem patřil Kraj burgundský ke dvěma krajům s jasnou politickou převahou habsburského rodu. Kraj byl prakticky výlučně katolický. Revoluce generálních stavů, která byla spojena s šířením kalvinismu, znamenala v roce 1648 vyčlenění vzbouřených oblastí z rámce kraje i z celé Svaté říše římské, takže kraj si katolický a "habsburský" charakter uchoval až do svého zániku.

Burgundský říšský kraj
Burgundischer Reichskreis
Circulus Burgundicus
 Burgundský stát 15121806 První Francouzské císařství 
geografie
Mapa
Mapa Burgundského kraje
žádné (neurčeno)
obyvatelstvo
státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
státní útvary a území
předcházející:
Burgundský stát Burgundský stát
následující:
První Francouzské císařství První Francouzské císařství

Členové krajeEditovat

V Burgundském kraji nedošlo, stejně jako v Kraji rakouském, ani jednou ke svolání sněmu krajských stavů. Proto také nikdy nebylo určeno pořadí oněch několika málo stavů, kteří ke kraji náleželi. S výjimkou samotného "Burgundska" (Španělského Nizozemí) a Berghu byli všichni krajští stavové z kraje formálně vyčleněni na Vestfálském mírovém kongresu v roce 1648. S výjimkou IJsselsteinu byla všechna drobnější panství krajských stavů v lenní závislosti vůči "Burgundsku" (obvykle vůči Brabantsku nebo Hollandu).

  •   Burgundské hrabství (tj. Franche-Comté do roku 1679, považováno Habsburky za vévodství, jeho zařazení do kraje se vztahovalo i na habsburské Nizozemí)
  •   Baronie Breda (nebyla bezprostředním říšským územím a oficiálně ani baronií, jen panstvím, přesto byla mezi krajskými stavy, v držbě Oranžsko-Nasavských)
  •   Hrabství Horn (v držení hrabat Hoornů, v l. 1568-1576 součást Španělského Nizozemí, pak pod vládou lutyšských biskupů)
  •   Baronie Ijsselstein (v držení hrabat Egmontů, od r. 1551 Oranžsko-Nasavských, říšsky bezprostřední a zároveň léno Hollandu)
  •   Hrabství Bergh (pod vládou rodu van der Laken, vždy závislé na Nizozemí, r. 1581 plně mediatizováno Generálními stavy, hlas na sněmu zanikl r. 1712, hrabství pak uděleno katolickým Hohenzollernům jako léno Spojených provincií.
  •   Panství (od r. 1533 markrabství) Bergen op Zoom (nikdy nebylo plně bezprostřední, léno Brabantska, v držbě pánů z Glymes, pak řada rodů, mj. katoličtí Hohenzollernové a falcko-sulzbašští Wittelsbachové)

V roce 1555 vystupovali na říšském sněmu jako zástupce burgundských říšských stavů také:

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat