Generální stavy

Generální stavy byl legislativní sněm tří francouzských stavů (šlechty, duchovenstva a třetího stavu), který fungoval jako poradní sbor francouzských králů bez výraznějších vlastních pravomocí. Sněm sehrál rozhodující úlohu při vypuknutí Velké francouzské revoluce.

Zahájení jednání generálních stavů

HistorieEditovat

Počátky generálních stavů spadají do roku 1302, kdy se vyšší šlechta rozhodla společně prosazovat své zájmy. To vedlo ke vzniku i ostatních stavů. Svolány byly také například roku 1614, kdy měly za úkol řešit náboženské rozpory, rozdělení úřadů a špatnou finanční situaci země.

Stavy byly svolávány a rozpouštěny králem, jednání jednotlivých stavů probíhalo odděleně.

Generální stavy byly také svolány králem Ludvíkem XVI., dne 5. května 1789; tyto volby zástupců generálních stavů se staly počátkem Velké francouzské revoluce. Vedly totiž k tomu, že se třetí stav zorganizoval v Národní shromáždění a, navzdory protestům krále, přizval i stav první a druhý a tím se sněm generálních stavů zanikl ve své původní podobě.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Jaroslav Kudrna a kolektiv: Dějiny Francie, Svoboda, Praha 1988
  • Josef Hotmar: Dobrodružství Velké revoluce 1789-1799, Panorama, Praha 1989, ISBN 80-7038-035-7

Externí odkazyEditovat