Herford
Herford je historické město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Je největším městem a správním centrem zemského okresu Herford ve vládním obvodu Detmold. Nachází se v rozsáhlé přírodní oblasti Ravensberger Mulde ve východním Vestfálsku přibližně 15 km severovýchodně od Bielefeldu a asi 46 km východně od Osnabrücku. Herford je situován v polovině cesty mezi Dortmundem a dolnosaským Hannoverem. Leží také na železniční trati Hamm–Minden a prochází kolem něj dálnice A2. Městem protéká řeka Werre, do níž se zde vlévá přítok Aa.
| Herford | |
|---|---|
 Letecký pohled na Herford | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°7′48″ s. š., 8°40′48″ v. d. |
| Nadmořská výška | 65 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Severní Porýní-Vestfálsko |
| Vládní obvod | Detmold |
| Zemský okres | Herford |
| Administrativní dělení | 12 městských částí |
  Herford | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 79,16 km² |
| Počet obyvatel | 65 333 (2013[1]) |
| Hustota zalidnění | 825 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Tim Kähler (SPD) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Rathausplatz 1 32052 Herford |
| PSČ | 32049, 32051, 32052 |
| Označení vozidel | HF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedná se o bývalé hanzovní město, které je v současnosti členem sdružení Nová Hanza. V Herfordu sídlí 1. britská obrněná divize, která je součástí britských ozbrojených sil v Německu. V roce 2013 zde žilo přes 65 tisíc obyvatel.
Historie editovat
Oblast dnešního města byla osídlena již v mladší době kamenné. Podle legendy byl Herford založen v roce 789 Waltgerem v oblasti, kde se nacházely tři statky. Přibližně kolem roku 800 vzniklo ve městě herfordské opatství. Roku 823 se dostal místní klášter pod ochranu panovníka Ludvíka I. Pobožného a ten pravděpodobně roku 833 udělil zdejší osadě tržní, mincovní a celní práva. V 9. století bylo město spjato s působením dynastie Otonů. Vyrůstala zde Matylda z Ringelheimu, manželka východofranského krále Jindřicha I. Ptáčníka. Jeho syn Ota I. Veliký roku 973 potvrdil tržní a celní právo a Herford se stal jedním z nejstarších tržních míst v Německu. Ve středověku se stalo město duchovním a intelektuálním centrem a patřilo k jednomu z nejlépe opevněných měst Německa. V Herfordu vzniklo městské opevnění s pěti městskými branami a 14 věžemi, kolem něhož byl vybudován vodní příkop a jako součást opevnění sloužily také řeky Werre a Aa. Město získalo ve 12. století status svobodného říšského města a Fridrich I. Barbarossa mu přidělil další práva. Roku 1170 zde vznikl obecní zákon, jako vzor sloužilo město Dortmund. Ve 13. století vznikla v Herfordu městská rada a byla schválena městská ústava. Nejstarší zmínky o městské radě pocházejí z období kolem roku 1220. Od roku 1342 až do 17. století byl Herford hanzovním městem. Podle městské kroniky existovala ve městě v roce 1375 řada spolků a cechů. Od roku 1530 procházelo město reformací, křesťanské opatství zde však zůstalo do roku 1565[zdroj?]. Během třicetileté války byl Herford několikrát obléhán a roku 1638 poničil velkou část města rozsáhlý požár. Roku 1647 bylo město dobyto braniborskými vojáky a ztratilo nezávislost. Po uzavření vestfálského míru se stalo součástí hrabství Ravensberg a tedy i součástí státu Braniborsko-Prusko. Roku 1816 se stal Herford velkým okresním městem a správním centrem nově vzniklého zemského okresu Herford v pruské Provincii Vestfálsko. Roku 1847 byla přes Herford vedena výstavba železnice mezi Kolínem nad Rýnem a Mindenem, která byla roku 1968 elektrifikována. V 19. století s příchodem průmyslové revoluce vzniklo ve městě několik továren, které se zabývaly především textilním průmyslem. Roku 1930 zde vznikla kasárna a od roku 1935 byl Herford posádkovým městem. Během druhé světové války bylo město bombardováno, avšak ve srovnání s jinými městy bylo méně poničeno. Při náletech bylo úplně zničeno asi šest procent zástavby, přibližně sedm procent bylo těžce poškozeno a 40 procent zástavby města bylo poškozeno jen lehce. Po druhé světové válce byla v rámci nového územního plánování srovnána se zemí část historického jádra města, řada historických středověkých budov však zůstala zachována. 25. června 1983 byl v Herfordu založen Vestfálský hanzovní spolek, který sdružuje 48 bývalých hanzovních měst z Vestfálska, Dolního Saska a části Hesenska. 7. května 2005 bylo v Herfordu otevřeno muzeum moderního umění a designu MARTa Herford. Od 8. července 2014 smí město užívat v názvu přívlastek „hanzovní“, protože se stalo součástí sdružení Nová Hanza.
Partnerská města editovat
Voiron, Francie (od roku 1965)[2]
Fredericia, Dánsko (od roku 1972)
Vodice, Chorvatsko (od roku 1974)
Hinckley, Anglie, Spojené království (od roku 1987)[3]
Quedlinburg, Sasko-Anhaltsko, Německo (od roku 1990)
Quincy, Illinois, Spojené státy americké (od roku 1991)
Gorzów Wielkopolski, Polsko (od roku 1995)
Manavgat, Turecko (od roku 2008)
Galerie editovat
-
Radnice -
Vlakové nádraží -
Synagoga -
Muzeum MARTa Herford -
Kostel svatého Jakuba -
Pomník Alžběty České
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Herford na německé Wikipedii a Herford na anglické Wikipedii.
- ↑ Einwohnerzahlen im Regierungsbezirk Detmold [online]. Information und Technik Nordrhein-Westfalen, 2013-12-31 [cit. 2014-09-06]. Dostupné online. (německy)[nedostupný zdroj]
- ↑ REVIL, Roland. 45 ans de jumelage : Histoire de cités [online]. Voiron [cit. 2014-09-06]. Dostupné v archivu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-03. (francouzsky)
- ↑ Hinckley town twinning [online]. Hinckley & Bosworth Borough Council, rev. 2013-03-18 [cit. 2014-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-10. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herford na Wikimedia Commons - Oficiální webové stránky města (německy)
