Nijmegenský mír

mírová dohoda z let 1678-1679

Nijmegenský mír je soubor několika smluv uzavřených v nizozemském městě Nijmegen mezi srpnem 1678 a prosincem 1679. Tyto smlouvy ukončily různé, vzájemně propojené konflikty mezi Francií, Nizozemskem, Španělskem, Braniborskem-Pruskem, Švédskem, Dánskem, münsterským biskupstvím a Svatou říší římskou. Nejvýznamnější z nich byla smlouva o uzavření míru mezi Francií a Nizozemskem.[1]

Nijmegenský mír
Nijmegenský mír. Malba Henriho Gascarda.
Nijmegenský mír. Malba Henriho Gascarda.
Základní údaje
TémaMírová smlouva o ukončení francouzsko-nizozemské války
Podepsání
Datummezi srpnem 1678 a prosincem 1679
MístoNijmegen
StranySpojené provincie
nizozemské
Spojené provincie nizozemské Spojené provincie
nizozemské
, Dánsko-NorskoDánsko-Norsko Dánsko-Norsko, Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská, Lotrinské vévodstvíLotrinské vévodství Lotrinské vévodství, Braniborsko-PruskoBraniborsko-Prusko Braniborsko-Prusko, Španělské impériumŠpanělské impérium Španělské impérium / Francouzské královstvíFrancouzské království Francouzské království, Švédská říšeŠvédská říše Švédská říše
Detaily smlouvy

Předcházející událostiEditovat

Francouzsko-nizozemská válka v letech 1672–1678 rozpoutala další konflikty ukončené formálně až v Nijmegenu. Separátní mírové smlouvy byly připraveny pro vyřešení konfliktů jako byla třetí anglo-nizozemská válka nebo skånská válka, které byly součástí francouzsko-nizozemské války. Anglie se z počátku účastnila války na straně Francouzů, ale v roce 1674 od války odstoupila uzavřením mírové smlouvy ve Westminsteru. Mírová jednání započala již roku 1676, ale žádná ze stran se neshodla. Ke shodě došlo v létě 1678.

Smlouvy uzavřené v NijmegenEditovat

Mírové podmínkyEditovat

Francouzsko-nizozemská válka skončila ujednáním, které Francii dávalo v držbu Svobodné hrabství burgundské (Franche-Comté) a Lotrinsko.[2]

Mimo akvizice uskutečněné Ludvíkem XIV. v důsledku pyrenejského míru v roce 1659 a cášského míru z roku 1668, Francie získala nejen Svobodné hrabství burgundské (Franche-Comté), ale také další teritoria Španělského Nizozemí, včetně města Saint-Omer se zbývající severozápadní částí bývalého říššského hrabství Artois, země Cassel a Aire v jihozápadních Flandrech, Cambraiské biskupství, stejně jako města Valenciennes a Maubeuge v jižním Henegavsku.

Na druhou stranu, francouzský král postoupil Maastricht, dobytý a obsazený Francouzi, a Oranžské knížectví nizozemskému místodržiteli Vilému III. Oranžskému. Francouzská vojska opustila několik okupovaných oblastí v severních Flandrech a Henegavsku. Císař Leopold I. musel přijmout francouzskou okupaci měst Freiburgu (do roku 1697) a Kehlu (do roku 1698) na pravém břehu Rýna.

Související událostiEditovat

Některé země se zúčastnily podepisování mírových smluv jinde. Švédsko uzavřelo Cellský mír s Brunšvickem-Lüneburskem, Francie a Švédsko uzavřely Saint-Germainská smlouva s Braniborskem a Francie diktovala podmínky v mírové smlouvě z Fontainebleau mezi Švédskem a Dánskem.

Marc-Antoine Charpentier zkomponoval k příležitosti uzavření míru Te Deum. Předehra tohoto Te Deum je také známá jako znělka Euvize.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty of Nijmegen na anglické Wikipedii.

  1. NOLAN, Cathal J. Wars of the age of Louis XIV, 1650-1715. [s.l.]: ABC-CLIO, 2008. Dostupné online. ISBN 0313330468. S. 128. (anglicky) 
  2. HORNE, Alistair. La Belle France. USA: Vintage, 2004. Dostupné online. ISBN 9781400034871. S. 164. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat