Diskuse:Tomáš Garrigue Masaryk/archiv-1

Přidat téma
Aktivní diskuse

Archiv diskuse: Diskuse:Tomáš Garrigue Masaryk

Volná myšlenkaEditovat

To máte odkud? -- Vít Zvánovec 17:40, 8. 12. 2004 (UTC)

Je to obecně známé ale promězamě to můžete přepsat že to byl katholík --Jvano 18:07, 8. 12. 2004 (UTC)

To tedy obecně známé není. Katholík to rovněž nebyl, z Církve vystoupil. Byl to protestant. -- Vít Zvánovec 21:30, 8. 12. 2004 (UTC)

ach jo, co všechno je taky třeba dokazovat - na druhé straně to není špatný přístup.

na internetu jsem tak rychle toho moc nenašel,

http://www.granosalis.cz/article.php?sid=2272 http://mujweb.cz/Spolecnost/volnamyslenka/myslet.htm

jinak to ale prokrista je dost známá věc, a do jaké míry vyhovuje požadavku NPOV ten začátek, chtěl jsem to alespoň truchu relativizovat.--Jvano 12:25, 17. 12. 2004 (UTC)

V tom článku nestojí o postoji TGM k VM ani slovo. To, že Masaryk byl věřící, je známý fakt, nikoliv POV. -- Vít Zvánovec 13:02, 17. 12. 2004 (UTC)

Tak jsem konečně něco kloudného našel,

http://mujweb.cz/spolecnost/volnamyslenka/majak/majak%204-99.htm

--Jvano 13:30, 17. 12. 2004 (UTC)

Mě ta první věta příjde... taková divná. Že byl Masaryk věřící, je jasné. Že byl antiklerikálně zaměřen, to taky (po výstupu z katolické církve se stal členem Českobratrské církve evangelické, jeho teologické názory se ale úplně neshodovaly ani s ní). Nicméně ta věta se mi tam nehodí v rámci samotné výstavby textu. Buď by měl být na vrchu nějaký odstavec stručně jej charakterizující (a pak to tam mimo dalších charakteristik klidně dejte), a nebo by toto mělo být až někdy v průběhu života (když českou Volnou myšlenku založili 1904). Takto to nemá žádnou návaznost. To je jako by můj životopis začínal "Přestože není proti národnímu sebeurčení, neuvítal rozdělení Československa. Narodil se 26. července ..."

Editace uživatele 83.208.69.27Editovat

Vrátil jsem zpět editace provedené tímto uživatelem. Většina jeho příspěvků je nepoužitelná; budu zde citovat ty pasáže, které by snad bylo možné zapracovat:

  • Zde provedl skandál: napadnul ve zlosti ředitele gymnázia pohrabáčem, za což byl vyloučen ze škol na území Koruny české a Moravy.
    • Ano, to je známý incident. Pokud si dobře pamatuji, co jsem slyšel/četl, šlo o spor o to, že Masaryk odmítl jít na zpověď. Ředitel mu domlouval, zhruba v tom smyslu, že on těm kněžským výmyslům také nevěří, ale zákon je zákon; na což Masaryk odpověděl: "kdo jedná proti svému přesvědčení, je šuft". A když mu ředitel za ten výrok chtěl dát facku, tak Masaryk uhnul a popadl pohrabáč u kamen. Za což byl vyloučen ...
  • Až před smrtí se ke vraždě [Anežky Hrůzové] přiznal na smrtelné posteli svému zpovědníkovi bratr zavražděné Jan Hrůza. Udělal to kvůli věnu.
    • Jsou o tom nějaké doklady? V katolické církvi přece existuje něco jako zpovědní tajemství.
Mike Rosoft 01:42, 5. 2. 2007 (UTC)

A ještě něco; tu (již dříve existující) zmínku o tom, že byl Hilsner zproštěn obžaloby, jsem zrušil bez náhrady. Hilsner nebyl zproštěn obžaloby, ale odsouzen k smrti; císařskou milostí mu byl trest zmírněn na doživotí; v roce 1918 (před koncem války) byl amnestován. Viz en:Hilsner. - Mike Rosoft 01:45, 5. 2. 2007 (UTC)

MasaříkEditovat

Proč nemůžu napsat, že Masaryk se jemnoval původně Masařík po otci a že to nebyl jeho skutečný otec ? viz. 1) http://www.narodni-cest.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=188&Itemid=2 2) SALVE 3/2007 : vydává Halík --Sladovnik 15:33, 10. 12. 2007 (UTC)

Můžete to napsat jen pokud můžete pro podporu svého tvrzení citovat spolehlivé historické práce. Plátky pražských kostelů nebo stránky "národní cti" za takové považovat nelze.--Ioannes Pragensis 15:43, 10. 12. 2007 (UTC)
Salve je teologický časopis, který doslovně cituje hradeckého arcibiskupa Doubravu, který poslal kněze k Masarykovi (Masaříkovi) na studia filosofie před I.sv. válkou. Máte snad lepší historický zdroj ? Navíc to věděla tehdejší půlka republiky. Křestní list Masaryka neexistuje, neb konvertoval k husitům, ale existuje jedinný záznam v katolické matrice. --Sladovnik 15:52, 10. 12. 2007 (UTC)
Právě, Salve není historický časopis, a to by tu bylo potřeba. Já lepší historický pramen nemám, ale také o Masarykovi nic zvláštního netvrdím. (Jen bych si dovolil podotknout, že pokud vím 1. Masaryk k husitům nikdy nekonvertoval, a 2. mohou se snadno dochovat i křestní záznamy lidí, kteří někam konvertují - matriku kvůli tomu nikdo pálit nebude).--Ioannes Pragensis 17:08, 10. 12. 2007 (UTC)
Jakou matriku ? Tehdy se vydávali pouze křestní listy Církví. žádnej jinej záznam než církevní nebude. Zato Masarykův ústav považujete za objektivní ? Nekonvertoval - chcete snad říci, že to byl katolík ?? --Sladovnik 17:29, 10. 12. 2007 (UTC)
Tehdy se pokud vím vedly církevní matriky. Už od raného novověku. Psali je faráři a evidovali tak vydané křestní listy. - Co se týče Masarykova ústavu, tak nevím, nač narážíte, rozhodně ale je potřeba preferovat citace renomovaných historiků: TGM je tak známá postava, že jistě k jeho rodinnému původu musejí vědecky ověřené materiály existovat. Co se týče vyznání TGM, tak skutečně zpočátku byl katolík, později pokud vím přešel k evangelíkům; jeho žena byla Američanka, také protestantka. Nevím však o tom, že by někdy byl husitou v jakémkoli smyslu toho slova. Hezký večer,--Ioannes Pragensis 17:38, 10. 12. 2007 (UTC)
K Masaříkovi - jsem rád, že jste konečně pochopil, že se nenarodil jako Masaryk. K hradnímu webu - proč jste nezměnil tedy Masaříka na Masárika, když si myslíte, že je arcibiskup nedůvěryhodný zdroj  ? --Sladovnik 17:54, 10. 12. 2007 (UTC)
Já jsem to nepochopil, zatím jste nepředložil žádný důkaz, že by se narodil jinak než Masaryk. (Nevylučuji to, ale chtěl bych vidět nějaký spolehlivý pramen, kde by to bylo potvrzeno, než to zapracujeme do článku.)--Ioannes Pragensis 19:57, 10. 12. 2007 (UTC)
když v encyklopedii Kdo je Kdo a stránkách Pražského Hradu je příjmení otce Masárik, jak si myslíte, že má křestní příjmení synek ? Nechápu, co vám na té skutečnosti vadí. Holt se pak nechal přejmenovat. --Sladovnik 21:44, 10. 12. 2007 (UTC)
Mně na tom vůbec nic nevadí. Mně jenom vadí, že to údajné přejmenování prosazujete bez důkazů. Je to něco, o čem jsem nikdy neslyšel (pravda, nejsem historik), a tak se prostě zajímám, kde se ta věc dá doložit. Daleko častější než přejmenování totiž byla praxe, že se synci z toho či onoho důvodu jmenovali jinak než otcové už od narození. Tam totiž nebylo potřeba nic jiného než trochu pozměněný zápis do matriky. Viz třeba Hitlerův otec, tam je to přesně stejný případ: dědeček se jmenoval Hüttler a synovi zapsali do matriky Hitler. Čili pokud skutečně doložíte, že se Masaryk nechal roku toho a toho přejmenovat a je podchyceno v tom a tom seriózním vědeckém díle, tak já nic nebudu namítat, naopak Vám zatleskám, že sem přinášíte méně známé informace. Ale prosím Vás o mnohem pečlivější práci s prameny než jste předvedl v případě toho údajného Masaříka.--Ioannes Pragensis 22:28, 10. 12. 2007 (UTC)
Pardón, že vám do toho vstupuju. Jméno Masařík jsem párkrát slyšel, ale nikde v žádném relevantním prameni. Samo o sobě by bylo nepravděpodobné, Masaryk pocházel z německo-slovenského jazykového prostředí, tam by byl takovýto tvar zcela nepřirozený. Spíše bych ho tipnul na tehdy dost časté jazykové počešťění, možná i ironické (jako Havlíčkův Šuselka), ze strany třetích osob, které se neujalo... Nicméně, téměř vždy je jeho otec uváděn jako Masarik. Co se týče údajného otce Redlicha, v daném "pramenu" je to jen fašounská snaha dělat z Masaryka žida, a následně ho za to odsuzovat... Ovšem Masarykův původ je mnoha historiky považován za sporný, na náhradním otci se ovšem neshodnou. Nedávno mu jeden dokonce připsal habsburskou krev. Stálo by za to v článku uvést, že na toto téma se vedou spory.Dogbert 00:03, 11. 12. 2007 (UTC)
Zřejmě se v tom vyznáte líp než já - máte-li nějaké reference na práce, kde se o tom vedou ty spory, tak by bylo asi nejlepší, kdybyste je tam přidal Vy a stručně osvětlil podstatu sporů. Není to určitě ta nejdůležitější věc kolem Masaryka, ale asi by to za krátkou zmínku a pár referencí stálo. Hezký den,--Ioannes Pragensis 08:36, 11. 12. 2007 (UTC)
No, já čerpám z paměti, ale ta se opírala o relevantní díla. Zkusím je vyhrabat, ale nic neslibuju.Hezký zbytek dne přeju Dogbert 15:01, 11. 12. 2007 (UTC)
Chcete po mě spolehlivé prameny, ale když uvedu otce Masárika, tak odmítáte že by toto příjmení nesl i jeho syn. Ohledně následného přejmenování bych jen uvedl, že se na tehdejší dobu díváte současnýma očima. Přejmenování se prostě dělalo tak, že si začal psát upravené jméno a okolí si časem zvyklo nebo si přepsal křestní list. K "Masaříkovi" : jako pramen tohoto jména sloužil zachovaný dopis z roku 1906 arc.Doubravy psaný Papeži, kde mimochodem (předmětem dopisu je stav arcideceze, počet věřících, hádky mezi Čechy a Němci atp.) zmiňuje jednoho kněze, který se mu pod vedením prof. Masaříka "zateizoval". V komentáři od vydavatele se pak uvádí, že si dal arcibiskup záležet, aby i v latině správně uvedl pravé Masarykovo jméno.

Masaryk (Masařík) se stal později unitářem, což ale nebyla a není evangelická církev, nebo u nich neplatí protestantské Solo Scriptura (tj. ani samotnou Bibli nepovažují za svatou, můžete klidně čerpat z Koránu a ve čtvrtek z učebnice Jogy atp.), takže nešlo ani o křesťana. Ohledně pravého otce se asi skutečnou pravdu nedovíme a také jsem "žida" Redlicha do wiki raději nepsal, i když je o 100% pravděpodobnějším biologickým otcem Masaryka než Masárik . Souhlasím, že šlo spíš o to Masaryka posmrtně skandalizovat a uvádět ho sarkasticky jako Tomáš Redlich Masařík než o to uvádět na pravou míry jeho rodinné záležitosti. --Sladovnik 08:51, 11. 12. 2007 (UTC)

No, Masaryk rozhodně nebyl křesťan, neb nevěřil v božskou podstatu Ježíše Krista. Jeho náboženství bylo založeno spíše na různých řečech na téma, že Boha člověk potřebuje apod. Těžko říci, jak to nazvat.Dogbert 15:01, 11. 12. 2007 (UTC)

Německo český rodný a křestní list, zřejmě ověřená kopie z 2. září 1871 vydaná v Hodoníně je uvedena v níže citované literatuře na straně 32, jako fotokopie. Tam je citován i zdroj "Archiv - vojenský historický ústav". Překvapivé je, že jméno pokřtěného je uvedeno pouze ve tvaru Tomáš Masaryk (nikoliv Tomáš Jan Masaryk, jak bývalo uváděno u nás "Benešových dětí") a jméno otce je uvedeno česky (nikoliv Slovensky) Josef Masaryk. Tolik existující fakt z roku 1947.

  • SOUKUP, František. T. G. Masaryk - politický průkopník, sociální reformátor a president státu, čtvrté vydání. Praha: dn -Dělnické nakladatelství v Praze II, Hybernská 7, 1947. 382 s. 

Srdečně se Sokolským Nazdar Vratislav (80.188.66.227 18. 3. 2012, 14:45 (UTC)).

menej idealizovaťEditovat

Myslím, že by bolo vhodne menej idealizovať T.G.Masaryka. Z gymnázia v Brne bol vylučený a je mu cťou, že to priznáva, stačí si pozrieť Čapkové "Hovory s T.G.Masarykem". Samozrejme, že niektorí pochlebovači píšu, že bol vylúčený pre svoje slovanské názory a pod. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 212.158.145.131 (diskuse)

tak on i na univerzitě jako profesor nebyl populární (mezi žáky), protože nebyl schopen přednášenou látku vysvětlit a nezaujal, ani jeho dílo není nějak významné v oboru. Ale zas na druhou stranu, narozdíl od následníka Beneše nelhal a nesnášel násilí.--Sladovnik 09:47, 18. 12. 2007 (UTC)
na univerzitě opravdu příliš populární nebyl, ale ne mezi "žáky" (myslíte asi studenty na univerzitě ani žádní žáci nejsou) ale spíše mezi jeho kolegy, jelikož se studenty diskutoval, upřednostnil vždy dialog (i pokud šlo o komunisty, tak je nezakazoval a věřil, že se jejich argumenty dají vyvrátit v diskuzi, porovnej situaci s dneškem, kdy se pořád jedná o zákazu KSČM ), což jeho kolegům připadalo nebezpečné, jelikož tím prý snižuje svou autoritu (a tím i jejich) a vůbec autoritu všech přednášejících ... (Percy31 12. 5. 2011, 22:48 (UTC)).

Masaryk tvrdil, že velmi často a to i na vysoké škole, mluvil k lidem, kteří, ač poslouchali vůbec nevěděli, co říká. Takže Masarykovy střízlivé filosofické a humanitní názory, vycházející ze všech známých filosofických proudů a knihy knih - bible, by bylo právě vhodné šířit, aby se zamezilo škatulkování lidí a rozvíjení teorie třídního boje v různých podobách - také to nebát se (politicky) a nekrást (hospodářsky) mnohým vadí. Jak mohou rozumět Masarykově filosofii bývalí učitelé Marx-leninizmu, pro něž je Masarykova otázka sociální naprosto nepřijatelná. Komunismus odmítám, je i v Hovorech s T.G.M. Karla Čapka a to říkal takový tolerantní člověk, jakým Masaryk byl (Palacký a Havlíček to však řekli ještě důrazněji již před Masarykem, ale málo se to ví), toto mnohým vadí.

Wikipedie není diskusní fórum, tato stránka slouží jako redakční porada při psaní článku. Na Internetu jistě najdete řadu diskusní fór, kde si můžete sdělovat své názory na různá témata. --Luděk 15:12, 18. 12. 2007 (UTC)
Můj ty Jardo. Nevím, zda ty, ale já Hovory s TGM četl. Z gynmnázia byl vyloučen za protirakouské postoje, ze stejného důvodu měl za války srbský pas a žil převážně ve Velké Británii. Jeho podíl na vytvoření československého státu je neoddiskutovatelný a žádný Slovák jej nezamluví. Dále to byl velký myslitel a filisof. Nicméně, tohle opravdu není diskusní fórum. --212.158.145.131 09:39, 4. 1. 2008 (UTC)
To si snad děláte srandu! I když Vám nechci kazit Váš ideál, že diskuse není diskuzní fórum ( ostatně u "masarykovců" se to dá pochopit ), tak nemůžu zůstat němý k Vašemu názoru, že TGM byl velký myslitel a filosof! Kdekdo se tu chlubí, jak přečetl tohleto a tamhleto z Masaryka, ale pak mě to nutí pochybovat buď o tom, že mluvíte pravdu, nebo o Vaší intelektualní úrovni. Prosím Vás proto, slovní spojení "Masaryk" a "filosof" používejte jen s rozvahou. Za některé (!) jeho výroky, názory a myšlenky by se možná nemuselo stydět 5 leté dítě, ale rozhodně ne někdo, koho chcete nazvat velkým filosofem! Jinak pevně věřím, že Váš výraz " žádný Slovák jej nezamluví " jistě není míněn nikterak pejorativně.Nietzschema 14. 2. 2009, 09:29 (UTC)
Tak a dost. Vaše neortodoxní názory teď hodnotit nebudu. Nicméně bych vás rád upozornil, že tady skutečně nejste na diskusním fóru. Máte-li nějaké přesné návrhy na změny článku, podložené hodnověrnými prameny, buď je zde na diskusní stránce můžete navrhnout, nebo ještě lépe, rovnou je v článku proveďte. Doufám, že si nemyslíte, že dáme do článku váš názor, že „za některé Masarykovy názory by se nemuselo stydět pětileté dítě“. Ano, pětileté děti neustále mluví o metafyzice a národních dějinách, učitelky v mateřské školce mají už Hegela plnou hlavu. Dost. Vložená šablona platí a prosím vás, abyste ji dále respektoval! --Zik 21. 2. 2009, 23:03 (UTC)
  Prosíme, nediskutujte o věcech nesouvisejících s tvorbou encyklopedie. Děkujeme.  

Ja ani teda nevím čemu mám věřit život je jako divadlo nikdy už se to opakovat nebude pokud nenastane derniera tam herec jde do všeho a se vším Tomáš -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 195.113.122.12 (diskuse)

  Prosíme, nediskutujte o věcech nesouvisejících s tvorbou encyklopedie. Děkujeme.  

Sice to nebude obzvláště důvěryhodný důkaz. Ale moje prababička byla Masarykova neteř. Jmenovala se Masaříková. Tvrdila mi to od mých mladých let. A já jí vždycky věřila. Takže si myslím, že je to pravda.

OtázkaEditovat

Mohl by mi někdo blíže specifikovat, jak vypadal "imperialismus SSSR" a "násilné odtržení Podkarpatské Rusi"? Nejsem si se správností článku zrovna jist..

Pokud si nejste jist a víte jak na to tak to upravte. Od toho jsme Wikipedie, svobodná encyklopedie, kterou může každý upravovat.--Juan de Vojníkov 00:09, 25. 3. 2008 (UTC)

O imperialismu SSSR IMHO nelze dost dobře pochybovat, poskytl pro něj dost podkladů od 20. let (Kavkaz, výpad do Evropy v Rusko-polské válce, Mongolsko) až po svůj rozpad. Pokud jde o Podkarpatskou Rus - pokud vyženete právoplatné púředstavitele spojeneckého státu z je ho území (je nepochybné, že Podkarpatská Rus byla československým územím a Benešův/vládní pověřenec byl oficiálním představitelem) a území proti vůli jeho obyvatel zaberete a anektujete (s tím, že na oko uspořádáte zjevně zcela nelegitimní a naprosto nesvobodné a nedemokratické referendum), tak jste dané území odtrhl násilně. --Cinik 07:31, 25. 3. 2008 (UTC)

V kontextu je přesto tato pasáž mírně zavádějící, pojem imperialismus ve 20. století užívali spíše pouze komunisté, a v takovém smyslu je, myslím, chápán doteď - jako označení "kapitalismu usilující o zvrácení celého světa". Tudíž se mi zdá spojení "imperialismus SSSR" zavádějící. Co se týče Podkarpatské Rusi, tak souhlasím, že to nebylo demokratické, ale "brutálně odtrhnuto" také ne ;) –Tento nepodepsaný příspěvek přidal(a) 88.103.167.211 v 01:19, 30. 3. 2008
Myslím, že není dobré si nechat ukrást slova komunisty, ani ten imperialismus :-), ale raději používat slovník cizích slov, podle kterého je to „velmocenská, dobyvačná, rozpínavá, obv. militantní politika státu“ , a to sedí také na anexi Podkarpatské Rusi Sovětským Svazem. --Ladin 10:47, 1. 4. 2008 (UTC)
  • 1- problematika Podkarpatské Rusi je a byla složitá. Původně patřila Maďarsku-tedy Uhersku a jelikož byla tak nehorázně zaostalá cca vroce 1918 na úrovni roku 1648, Slovensko asi na úrovni roku 1818, srovnáváno s českými zeměmi, neměl o ni nikdo zájem. Beneš ji v podstatě Stalinovi nabídnul při jednání v Moskvě, aby se jí prostě zbavil a líčil mu kolik je s ní problémů. Samozřejmě druhou motivací byla také snaha mít společnou hranici se SSSR, aby se předešlo druhému Mnichovu, tenkrát se neměla jak Rudá armáda dostat na území Československa, kdyby náhodou chtěla bojujícímu ministátečku s Říší nějak pomoci, musela by přes Rumunsko nebo Polsko. Jedinou možností bylo aby se do konfliktu zapojili i Poláci (což nakonec udělali), ale jistota, že by napadli bránící se Československo společně s Hitlerem byla diskutabilní. Rudá armáda poté při "osvobozování" zemí verbovala místní lid do svých pozic a Podkarpatské Rusy nezapojovala mezi čechoslováky v Rudé armádě, to bylo sice několikrát z Londýna napadnuto, ale nešlo s tím příliš dělat ... V podstatě to nebylo imperátorské zabrání dobyté kolonie, ale spíše dobrovolný dar ČSR, motivovaný "prozíravou" vojenskou geografií, což souviselo také se zrušením hranice s již "nepotřebným" (situace v roce 45) Rumunskem a Malou Dohodou (Percy31 12. 5. 2011, 23:03 (UTC)).

Kontaminace článku z 29.3.2008Editovat

Upozorňuji na to, že článek je opět kontaminován nepřípustným antisemitismem a nesmyslným fašistoidním šovinismem a v této podobě je nepřijatelný **--MiroslavJosef 22:04, 29. 3. 2008 (UTC) --MiroslavJosef 22:04, 29. 3. 2008 (UTC)

Říci o někom, že je Žid, nebo o rodině, že je židovská, je antisemitismus? Já myslím, že je to pouze názorově nezabarvené konstatování faktu. Jinak, která pasáž je dle Vás "nesmyslně fašistoidně šovinistická"?

Jinak mi Váš příspěvek trošku připomíná výlevy některých představitelů minulého ražimu z 50. let, kteří zvládli do projevu natlačit více přídavných jmen a úderných cizích výrazů (kterým většinou sami nerozuměli), než vlastních myšlenek. V rámci kultivovanosti projevu na Wikipedii doporučuji příště více soudnosti ve vyjadřování...

Wolfrider 23:00, 29. 3. 2008 (UTC)

Pokud má židovské předky, nechť je uveden důvěryhodný zdroj tohoto. Nicméně měl českou matku a slovenského otce, tak nevím, jak může být Žid. --Zik 27. 12. 2008, 15:55 (UTC)

Ona ta hlavní otázka je, zda ten jeho slovenský otec byl opravdu jeho otec. Kropáčková (nebo spíš Kropatschková) si Masárika brala ve druhém měsíci těhotenství...

--Wolfrider 7. 6. 2009, 21:56 (UTC)

Masarykova matka se skutečně vdávala již těhotná a její muž se jmenoval Masařík či Masárik, který byl v té době označován za Slováka, ale nepocházel přímo ze Slovenska (krajleží na hranici mezi Moravou a Slovenskem a nazývá se "kopanice"), se od ní lišil i věkem a i bystrostí, mluvilo se o něm, že je trochu "pomalejší", ale to mohlo samozřejmě souviset s jeho prací kočího. Masaryk o něm mluvil ale pozitivně, tvrdil, že byl odborník ve své profesi a koňům opravdu rozuměl-i když byl příliš "tvrdý", samozřejmě teorií je celá řada o Masarykově původu, ale vznikaly až během a snad až po Masarykově prezidentství, spousta byla také dehonestujících atd.:že jeho matka byla Němka (proto prý Masaryk mluvil pomalu a těžce) a milenka gymnaziálního profesora ... jeho otec měl být v podstatě téměř kdekdo z okolí(kupř. místní židovský továrník) a dokonce i že byl TGM (někde i v článku jeto zmíněno) levoboček císaře (prý na hoffu byla jeho matka služebná). Jako důvody se uvádí jeho intelekt ("byl příliš vzpurný a sebevědomý na obyčejného vesnického hocha", také se uvádějí zastánci této teorie různé "protekce") a zjev (Tolstoj při setkání s TGM: "To mi neříkejte, že toto není šlechtic!... ale když uviděl jeho ruce, zeptal se Masaryka, kdy a proč těžce manuálně pracoval) ... v podstatě je samozřejmě všechna teorie o jeho původu dána spíš snobismem, podle snoba nemůže nikdo schopný a inteligentní, který se dobere k nějakému vlivu (řada mocných své předky raději tajila či skartovala) či geniální proslulosti (kupř.Shakespeare, jeho dílo podle snobů napsal prý jistý oxfordský šlechtic, protože Shakespeare nemá inteligentní výraz a má vypoulené oči, nemá patřičné vzdělání a je z nějaké "outback" village...tato teorie pořád v literárním světě žije) pocházet z obyčejného prostředí (srovnej třeba Jungmann-jeho otec byl policajtem, Palacký jeho otec byl vesnický farář, Beneš syn rolníka, Edison syn alkoholika a tuláka atd. příkladů je jistě mnoho)... své komentáře prosím podepisujte čtyřmi vlnovkami,řada jich je nepodepsaných (Percy31 12. 5. 2011, 23:40 (UTC)).

Text Karla HauseraEditovat

Zdravím. Zajímalo by mne, z jakého důvodu nelze provádět editaci článku o T. G. Masarykovi s použitím práce historika Karla Hausera uvedené v pramenech? Jedná se o obecně známé, z článku však vypuštěné, informace...

Wolfrider 22:54, 29. 3. 2008 (UTC)

Protože Karl Hauser není - slušně řečeno - žádný zvlášť autoritativní historik, a protože se nejedná ani tak o obecně známé "informace", ale o nahnědlou propagandu, kdy například odhad, že matka TGM se vdávala těhotná, se mění v rádobyjistotu (rozuměj nepodloženou pomluvu), že otcem TGM musel být někdo jiný než její manžel. O TGM již existují celkem slušné práce, není tedy třeba čerpat z pokoutních webů.--Ioannes Pragensis 12:56, 1. 4. 2008 (UTC)
Děkuji, pane kolego. Vážím si toho, že alespoň vy se nebojíte konstruktivní diskuze.

Na těchto stránkách máte citováno vyjádření dalšího, prozměnu amerického, historika k dané otázce: http://hedvicek.blog.respekt.cz/c/844/Byl-Masaryk-vubec-Cech.html . S Hauserem sice plně nesouhlasí, avšak některé postřehy uznává jako pravdivé. Stránkami Národně Vzdělávacího Institutu, který něco v podobném duchu také uvádí, se zabývat nebudu, to je zdroj spíše pochybný, navíc nakažený nazi propagandou. Každopádně by i tyto doměnky ale měly být v článku uvedeny jako možné.

Taktéž bych byl rád, kdyby byl text vztahující se k úmrtí označen jako doslovná citace některého dobového textu. Jinak je zavádějící a nepřijatelný. --Wolfrider 13:38, 1. 4. 2008 (UTC)

citace musí být vždy doslovná, jinak je to parafráze. Uvedení pramene je samozřejmost. Jinak je to porušení autorských práv!§§§ své komentáře podepisujte čtyřmi vlnovkami, píše tu každý jak ho to napadne !!! (Percy31 12. 5. 2011, 23:46 (UTC)).
Ten text k úmrtí je označen jako doslovná citace komuniké z Lán, je to uvedeno hned na začátku odstavce (souhlasím, že by tam měla být i řádkové reference na konci, to máte pravdu). Co se týče Hedvíčka, tak si myslím, že při existenci již desítek seriózních akademických prací k Masarykovu životu je zbytečné citovat ty senzacechtivé. Píšeme encyklopedii, ne bulvár.--Ioannes Pragensis 14:14, 1. 4. 2008 (UTC)
Ony u toho komuniké spíše chybí úvozovky. Takhle to vypadá, že dobový text je jen ta zpráva vypsaná kapitálkami.

Co se týče Hedvíčka i jiných, problém je, že dostupné "seriózní" práce se Masarykem většinou zabývají z pozice docela obdivné ("Prezident Osvoboditel" a tak podobně) a žádné nedostatky moc Masarykovi přiznat nechtějí. Masarykův původ od Nathana Redlicha byl dokonce citován i Masarykovými současníky a sami obyvatelé Masarykovy rodné vísky si všímali podobných rysů ve vzhledu Masaryka a "starého" Nathana Redlicha. Navíc informace o tom, že u Redlichových jak Masarykova matka, tak i otec, sloužili jest pravdivá a měla by být uvedena...--Wolfrider 18:10, 1. 4. 2008 (UTC)

Hedvíček opravdu není seriózní historik! --Zik 27. 12. 2008, 15:57 (UTC)
No my tady ale opravdu nemůžeme suplovat případné nedostatky akademické produkce, zde lze publikovat pouze to, co pochází ze spolehlivých zdrojů (WP:Žádný vlastní výzkum). Navíc ve Vámi citované otázce lze těžko odlišit fakta od městských legend a pomluv, čili je potřeba počkat, zda a jak to zpracují kvalifikovaní historici. Informace o tom, kde všude pracovali čí rodiče se v životopisech našeho rozsahu obvykle neuvádějí, jde o příliš velký detail.--Ioannes Pragensis 18:47, 1. 4. 2008 (UTC)
Dobře, ale informace o tom, že byli Masarykovi zákonní rodiče zaměstnanci na císařském statku je chybná. Opravdu pracovali u Redlichových na statku. Minimálně toto by mělo být změněno... --Wolfrider 13:25, 2. 4. 2008 (UTC)
Já bych toho přesného zaměstnavatele asi tedy prozatím vyhodil, není tam zdá se shoda a není to pro toto heslo nijak zvlášť důležité. Stačí říci, že pracovali na statku. Třeba se časem někdo najde, kdo to dohledá přesně v nějakém spolehlivém zdroji.--Ioannes Pragensis 08:07, 3. 4. 2008 (UTC)
Vždyť ta poslední změna byla v podstatě jen upřesněním toho, co už v textu je, jinými slovy přesnějším popisem toho, čeho se ony dohady týkají. V tom bych problém neviděl. Ta úmrtní zpráva byla tak nějak na vážkách. V úvozovkách tam možná zůstat i mohla. --Wolfrider 07:58, 20. 4. 2008 (UTC)
Právě že bych se raději těm Redlichovým vyhnul, jednak to není encyklopedicky významné, a jednak je to zjevně sporné. S Vaší poslední editací - odstraněním slova císařský - ovšem souhlasím, je-li něco sporné a přitom nevýznamné, tak to lze odstranit. Co se týče té úmrtní zprávy, tak tu jsem dal pryč proto, že podobná komuniké se v životopisech obvykle necitují. Dokládá sice hezky jistou atmosféru chvíle, ale věcný obsah je malý.--Ioannes Pragensis 10:11, 20. 4. 2008 (UTC)

Nechápu o čem se to tady vůbec přete, vždyť to je a bylo v článku vcelku pěkně zapsáno už před započetím válek. Akorát se to takhle blbě zamyká --marv1N 19:10, 1. 4. 2008 (UTC)

co se týká Redlichových a jeho statku, omyl vznikl tím, že "císařský" se o něm říkalo, jelikož Redlich byl c.k. rada,to znamenalo císařský královský rada, v podstatě to znělo obyčejným lidem, že má něco do činění s císařem nebo králem, ale v podstatě to byl jen titul, něco jako je dnes třeba inženýr ekonomie, kandidát věd za socialismu atd. ... znamenalo to, něco jako "že by jeho názor měl být brán vážněji" většinou ho vlastnili profesoři i ředitelé gymnázií, vědci, průmyslníci, stavitelé (Hlávka) atd. za nějakou významnou činnost pro mocnářství. Během 1. světové války mnoho českých c.k. radů orodovalo třeba za studenty označené za šiřitele tzv. ruských letáků, ale příliš to nepomohlo. Mám dojem, že c. k. radu nemohli dostávat židé, kteří nekonvertovali na katolictví, ale to by se muselo ověřit. Doklady o tom, že by byl Masaryk Riedlichovým potomkem není. Jeho podoba také není příliš zjevná. Lidé z Masarykova okolí spíš zdůrazňovali jeho "mentální" odlišnost od ostatních sourozenců, ale to mohlo být dáno geneticky, výchovou atd. Ne jiným otcem. Velký vliv na tito teorie měl ale snobismus, jelikož spousta lidí neunesla, že habsburského císaře z Vídně nahradil bývalý kovářský učeň a nějaký (i když univerzitní) učitel. Zdroje je potřeba uvádět nebulvární. Určitě i kritiky je velmi mnoho, i když existovala jistá censura za 1. republiky a poté se již o něm příliš nepsalo ... (Percy31 13. 5. 2011, 00:02 (UTC)).
ještě poznámku k tomu Redlichovu statku-movití či jinak politicky hospodářsky významní lidé se nazývali v mocnářství jako "hoff fähig" (termín se vztahoval i k jejich chování, které mělo být reprezentativní) jejich domácnosti poté "zimmer rein" ... vzhledem k tomu výrazu "hoff" mohl být třeba Redlichův statek považován prostým lidem (omylem) za císařský atd. Co se týká těhotenství Masarykovy matky, stačí srovnat narození Masaryka a termín svatby. Je to celkem jednoduché počítání... (Percy31 13. 5. 2011, 09:39 (UTC)).

MASARYK a ŽENSKÁ OTÁZKAEditovat

nezlobte se na mne, ale Tomáš Masaryk byl velký zastánce ženské emancipace, který říkal, že právě ženská emancipace obohatí společnost.. nejenže to chybí v jeho "díle", ale hlavně není jeho citát mezi těmi slavnými - právě masaryk řekl: ženská otázka je otázkou kuturní, je pak i otázkou mužskou, dětskou.. není tam věta o jeho přejmenování - PO MANŽELCE!! to byla jasná symbolika.. je taky dokázané, že byl pro ženskou rovnoprávnost a právě z jeho popudu byla v první ústavě věta: žena je rovna muži.. také se říká, že své děti každý večer koupal a pravidelně si s nimi hrál - aby to nezůstalo pouze na jeho manželce.. tento nadčasový názor by zde měl být!! a když už nic, tak ten citát rozhodně! eva

  • Máte nějaké konkrétní návrhy na změnu článku? Pokud ne, musím vás upozornit, že toto není diskusní server. --Zik 14. 9. 2008, 20:30 (UTC)
K Evě - určitě souhlas- to, co píšete (Masaryk "feminista") v článku chybí, také Americký klub dam a paní Garrigua a jiné aktivity Masarykovy manželky. Doplním, až bude trochu času... to s přejmenováním nebylo úplně bezelstné, je nutné také zmínit vlivného pana tchána Garrigua, mohlo to být samozřejmě také gesto směrem k němu nejen k ženám... (Percy31 13. 5. 2011, 00:11 (UTC)).

Zajímavá je i polemika T.G. Masaryka s Leokadem (pseudonym Omladináře Josefa "Osipa" Škáby), který publikoval články, zastávající "Mnohoženství". Je pozoruhodné, jak byl Masaryk, zastávající právě opačný názor, v diskusi s tímto anonymem slušný (Leokad se mýlí...). Je to také kus Masarykova života koncem 19. století. Váš Vratislav 80.188.66.227 23. 5. 2014, 22:55 (UTC)

!!!!!!!!!!Editovat

Považuji za nehoráznost zakázat zmínky o tom, že TGM možná byl (?) levobočkem konkrétního žida. Kolega našel vhodnější zdroj než byl ten můj. Jestli se vám nelíbí zmínka o něm nahoře v záhlaví, tak se můžeme dohodnout na vytvoření sekce "kontroverze" v dolní části článku, jak je to obvyklé u mnoha mnoha článků na EN Wiki: Celý článek tam je mainstreamový a reflektuje většinový názor společnosti a historiků, až dole je sekce "kontroverze" s výběrem alternativních názorů. O tom zbytku, o těch špinavostech TGM a Masaryka se budeme bavit později. --Uživatel č.1 16. 9. 2008, 20:52 (UTC)

Obávám se, že pro Vámi navrhovaná doplnění článku by bylo potřeba vytvořit sekci Pomluvy. Ta však ani v anglické WP obvyklá není.--Ioannes Pragensis 17. 9. 2008, 13:09 (UTC)
Teď nemám na mysli zmínky o tom, že TGM byl defraudant, podvodník a možná i vrah. Mám na mysli uvedení PODROBNOSTI, jak se podle menšinového názoru historiků měl jmenovat otec TGM + minimum informací o něm (např. že hovořil německy), stejně jako že TGM v tomto případě neměl být manželské dítě. Všiml jste si, že jsem nenapsal, že TGM měl být bastard, respektive panchart? Levoboček je slušné vyjádření.
Mé rozvedení (podrobnost) je to samé, jako když někde v článku vidím např.: událost se stala ve 20.letech 20,.století. A já místo toho doplním přesné datum té událsoti se zdrojem. chápete mně? O tom dalším (defraudace, podvody se budeme bavit později. Toto by se za pomluvy dalo považovat, zmínka o Redlichovi ale ne).--Uživatel č.1 18. 9. 2008, 14:43 (UTC)
Tohle se nedá nazvat menšinovým názorem historiků, nevím o žádném významnějším seriózním historikovi, který by si něco takového myslel. Pokud je mi známo, jedná se o lživou hnědočernou propagandu z první republiky a možná by to patřilo do článku o českém fašismu (s patřičnými zdroji), ale sem nikoli.--Ioannes Pragensis 18. 9. 2008, 15:03 (UTC)
Krystlík je podle vás fašista?????????????? --IoannesM 18. 9. 2008, 15:16 (UTC)
Nic takového netvrdím. Já jenom říkám, že tyhle názory vznikly a šířily se za první republiky v tehdejších fašistických a klerikálních kruzích a seriózní historici jim pokud vím žádnou zvláštní váhu nedávají.--Ioannes Pragensis 18. 9. 2008, 15:28 (UTC)
Jen k TGM a pomluvám, důležitý je výklad určitých událostí, které jsou připisovány Masarykovi např. komunisty a se kterými neměl zas tak mnoho do činění- kupř. Velká mostecká stávka=Masaryk nechal střílet do lidí, tak tuto událost interpretovali komunisté velmi často, a Jan Kříž ze Souše a Josef Ševčík byli mučedníci utlačovaného dělnictva. Není prokázáno, že stárnoucí Masaryk podepsal příkaz, že se má střílet do demonstrantů-nebyl vyhlášen válečný stav-pravděpodobně celou událost měl v rukou ministr a šéf četnictva. Pravděpodobnější je ale verze, že to byla reakce zasahujících policistů na agresivitu davu atd. ... by se dalo pokračovat v dalších teoriích. Možná tomuto komun. výkladu nahrával Masarykův citát: "Kdo není spokojen se svobodou, kterou zaručuje Československo, ať se odstěhuje do sovětského Ruska ... atd." Komunisté často líčili Masaryka téměř jako buržoazního satana... fašisté jako semitu napojeného na USA, příslušníka různých sekt a tajných církví a spolků a hlavně jako majitele a hlavu jakési "tajné hradní policie", kterou si vydržoval, měla to být síť tajných agentů a špionů, takové nesmysly opravdu do článku nepatří, i když jsou stále živé ... -mohly by se objevit maximálně v sekci Masarykův obraz v době komunismu a nacismu ... Co se týká financí, vlastnil určitý majetek, jeho manželka opravdu nepocházela z chudých poměrů, zaplatil kupříkladu první "stélu" na pražském Hradě, která se při převozu zlomila, ta dnešní je 2.pokus- Problém je u Masaryka snad jen s tím, že nikdy neukázal kolik vznik Československa opravdu stál a kam či komu byly investovány všechny peníze vybrané krajany a různými spolky. Na tyto otázky odpovídal prý: Revoluce, po které by se ukazovaly účty by byla pro děti ..." Přesněji: Masaryk 28. 5. 1918, když byl dotázán na shromáždění Čechů a Slováků v Chicagu na původ financí: „Revoluce, při níž by se předkládaly účty, byla by pro děti.." Více podobných teorií je zde: http://specialy.wordpress.com/vznik-csr/ ... nemyslím si, že by se měly v článku podobné konspirace objevit, asi nejpikantnější "teorie", se kterou jsem se kdy setkal byla tato (samozřejmě ji uvádím jen pro pobavení, nijak se s ní neztotožňuji): Beneš (kterého prý podle této "teorie" nazýval Masaryk "kožlanským skřetem") prohrál zmíněné peníze v kasinech, což rozčílilo M. R. Štefáníka, a rozhodl se s Benešem po válce celou situaci řešit, a proto byl ihned při návratu sestřelen kožlanským skřetem ... samozřejmě podobných teorií je celá řada, ne všechny jsou tak Tolkienovsky fantastické, tato pochází z nějaké restaurace na Václavském náměstí, kam chodil Masaryk a vyprávěl to nějakému číšníkovi, opět zatím stojí snobismus, senzacechtivost, očerňování těch "nahoře" a morální očista "těch dole" ... (Percy31 13. 5. 2011, 00:46 (UTC).

RukopisyEditovat

Chtěl bych jen upozornit, že v tomto článku se prakticky nemluví o Masarykovu postoji vůči rukopisům -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 195.113.165.66 (diskusebloky) 25. 9. 2008, 10:15 UTC+2

Máte pravdu, že RKZ se věnuje jen několik větiček, což není dostačující. Pokud jste s Masarykovým postojem k RKZ blíže seznámen(a), poprosil bych Vás, abyste článek doplnil(a). S pozdravem --Doktory 25. 9. 2008, 09:03 (UTC)
RKZ je potřeba více popsat, to byl spor, kdy Masaryk šel za "pravdu" proti názoru Palackého, a byl to v podstatě jeho první postoj proti konformní akademické většině ... poté až následovala Hilsneriáda a jiné spory atd. (Percy31 13. 5. 2011, 01:29 (UTC)).


V životopise T.G.Masarika sa uvádza matka Terézia Kropáčková bola nemeckej národnosti,negramotný otec Jozef Masarik slovenskej národnosti bol kočiš... Matka vedela písať a čítať? A českej národnosti kočiši neboli v rokoch 1848 analfabeti? Prečo bolo potrebné zdôrazniť že slovenský kočiš bol negramotný? Pri nemeckej a českej národnosti sa takéto detaily nekomentujú. Je fakt, že bol analfabet,ale informácia bola podaná nevhodne. Schopnosti zdedil po rodičoch a nebola potrebná oná invektíva, ale ide o poníženie národa slovenského za každú cenu a pri každej príležitosti.Koľká malichernosť.--Pisateľka 16. 12. 2008, 10:55 (UTC)

Není úplně pravda, že byl slovenský kočí-nepocházel přímo ze Slovenska ale z hraniční oblasti, z pomezí mezi Moravou a Slovenskem - nazývaným "kopanice". Nemluvil vpodstatě ani slovensky, v té době spisovná slovenština ještě nebyla vytvořena, a pokud byla tak spíše v hlavách či jen v akademických kruzích, mluvil "kopaničářským nářečím" ne slovensky, jak to chápeme nyní ..., v podstatě všem obyvatelům Moravského Slovácka se říkalo "Slováci", ale nebyli to Slováci, jak ten termín užíváme dnes pro obyvatele Slovenské Republiky. Vlado Mečiar proslul kdysi výrazem, že Slovensko sahá až po levý břeh Moravy, čistě teoreticky měl pravdu, jelikož se ti lidé označovali kdysi dávno za Slováky, či přesněji "Moravské Slováky" (dnes už se ten termín nepoužívá, právě kvůli slovenskému nacionalismu, Slovák je dnes už jen ten z území SR) ale neměli s dnešními Slováky nic společného- Problematika je ještě složitější pro termín Moravané tak jak se označuje dnes pro obyvatele Moravy je v podstatě celkem nový tvar, jelikož Komenský používal výraz Češi na Moravě, Karel Havlíček (Borovský) zase termín: ... Hanák je Panák! Čím myslel nelichotivě, že Hanák je loajální Austrii, ale mluvil o Hanácích ne o Moravanech (myslel Hanou oblast od Kroměříže-Malá Haná až po Olomouc-Velká Haná, jižní Morava (Mikulov, Znojmo) byla německá, poté Moravské Slovácko- Slováci, Valašsko-Valaši, na severu Šlonzáci atd.) ... V podstatě všichni Moravané používali shodně výraz (v 19. století), že jsou Češi, aby se vymezili jiným menšinám (Němci, Židé, Poláci atd...), větší problém (pro Beneše téměř neřešitelný) byli ti Šlonzáci (dnes se ten termín téměř nepoužívá) a to byli zase Slezští Češi, kteří ale mluvili polsky, přitom ale nebyli Poláci. Tím u nich neplatilo jazykové pravidlo, takže se nedali "národnostně" zařadit. Národnost se totiž určovala především jazykově- kdo mluvil německy byl Němec, nějakým českým, moravským, slovenským nářečím (jelikož spisovná čeština byla vytvářena až obrozenci, podobně slovenština) Čech (do této kategorie patřili i Slováci (Moravští) obyvatelé Moravského Slovácka na území ČR) atd. (Percy31 13. 5. 2011, 01:29 (UTC)).


Prosím, encyklopedie je o faktech, nikoli o spekulacích. Jsou ve článku uvedená fakta pravdivá či nikoli? Pokud jsou, pak je jakékoli zpochybňování neodůvodněné. K Vaší otázce, ano matka Terezie nabyla německého vzdělání, uměla psát a číst. Vedly se spory o její německou národnost, hovořila lépe německy než česky, nenaučila se nikdy modlit česky. TGM popsal svého otce Josefa např. v Hovorech s Čapkem, kde píše: Josef Masaryk byl prostý a negramotný slovenský kočí s myslí nevolníka.zdroj: Soubigou, Alain: Tomáš G. Masaryk, Paseka, 2001.) Takže nerozumím tomu, kde vidíte v článku lživou informaci? --Kacir 16. 12. 2008, 11:15 (UTC)
Ajajaj- Hovory s Čapkem? Myslíte pravděpodobně - Čapkovy Hovory s TGM!Ty napsal Čapek, nikoli Masaryk. Je to Čapkova parafráze Masarykových slov. Nemělo by se to brát jako zdroj relevantních informací. Spíš zdroj do sekce: TGM v literatuře ...(Percy31 13. 5. 2011, 01:29 (UTC)).

Ještě národnostEditovat

Masarykova matka či její rodina byla prý původně z Hané, takže se dá sotva mluvit o německé národnosti. Bohužel k tomu teď zrovna nemám prameny, ale kdyby někdo nějaké měl, byl bych mu vděčný. --Zik 27. 12. 2008, 16:01 (UTC)

Soubigou napsal obsáhlý spisek o TGM, kde je také psáno o jeho národnosti. Pokud si pamatuji, tak byly vedeny spory o jeho německou národnost, on sám se vyjadřoval různě, dokonce pro slovenské noviny v Rusku se prohlásil za čistého Slováka... info doplním v budoucnu. --Kacir 27. 12. 2008, 16:06 (UTC)
Promiňte, ale pokud je něčí rodina z Hané, nemůže být daný jedinec německé národnosti? Proč? Přestěhuje-li se Číňan do USA, mění se jeho národnost automaticky také na americkou (které ergo neexistuje, ale to jen na okraj)? Národnost je určena původem, ale také cítěním a vystupováním. Hovořila-li slečna Kropáčková (v době Masarykova početí), pozdější paní Masáryková (v době Masarykova narození) německy a modlila-li se německy, jistě byla nejspíše i německé národnosti. Češi se obvykle modlívají česky, ti lepší latinsky... -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 88.100.116.164 (diskuse)
Nepromíjím - anonymní nesmysly je lepší nijak nekomentovat .... --MiroslavJosef 13. 1. 2009, 20:55 (UTC)
Za a) Omluvám se, předešlý příspěvek jsem sem dal já. Nevšiml jsem si, že nejsem přihlášen. Za b) Vás se nikdo o prominutí nežádal. Za c) Vaše politika "co se mi nelíbí strhám a pošlapu, ale diskutovat o tom nebudu; ještě by někdo odhalil, že nemám argumenty." je jistě úžasná, nicméně míníte-li publikovat na stránce nazvané "Diskuse", je poněkud nemístná... --Wolfrider 18. 1. 2009, 21:12 (UTC)
Z příspěvku nerozumím tomu, co mělo být přesně sděleno (bez uvedení zdrojů). Faktem je, že Masaryk sám v CV z roku 1875 k doktorské práci napsal "matka je Němka" (Archiv Ústavu TGM Akademie věd, fond Osobní, složka 1, obálka 4, 2), později v CV pro slovenské noviny v Rusku napsal "Myslím, že rodem jsem čistý Slovák, bez maďarské či německé příměsi..." (Archiv TGM, dtto). Přesto v rozmezí několika desetiletí psal, že byl vychováván německy, česky nebo slovensky, což se může jevit jako oportunismus v souvislosti se situací, ale spíše se jedná o pravdu, kde je důraz na vícejazyčnost rodiny v níž vyrůstal... --Kacir 13. 1. 2009, 21:27 (UTC)
Napsal jsem už výše, že národnost se určovala podle tehdejších kritérií jazykově. Mělo to samozřejmě chyby a bylo to velmi nedokonalé. Kupříkladu, když E. Beneš v Paříži tvrdil, že Šlonzáci jsou Češi, kteří mluví polsky a ne Poláci ... nikdo situaci z Francouzů nerozuměl, a nedokázal nikdo pochopit, jak je možné že Češi jsou Češi a nejsou třeba Němci, kteří mluví česky? Proto většina Šlonzáků, i přes svůj odpor, zůstala v Polsku a vypadalo to, že Francie nadržuje většímua početnějšímu Polsku. O tom, že mnoho tehdejších Němců v býv. Austrii (dnes se jim říká všelijak Sudeťáci, Němci, Rakušani, Bavoráci), kteří žili na území Čech a Moravy bylo horlivými českými vlastenci (češtější než Češi) (Heinrich Fügner, Rudolf Geidl) stejně jako mnoho Čechů horlivými Němci (němečtější než Němci) je celá řada příkladů ... nehledal bych v tom pouze oportunistické chování ... národnost je spíš pocitová či kulturní záležitost dané osoby, číňan v USA může být Američanem, v Čechách zase Čechem, pokud se nějaký Čech přihlásil k německé národnosti, neviděl bych v tom nic špatného ani oportunismus (pokud se jeho matka hlásila k Německé národnosti). Na druhou stranu se zde jedná o území Austrie, přesněji o Moravu, kde byl později utvořen mezi Čechy a Němci rozumný moravský pakt,takže takové napětí mezi Němci a Čechy na Moravě nepanovalo. Také Němci v Čechách se chovali trochu jinak, jelikož cítili pravděpodobně sílu sjednoceného Německa s Pruskem v čele- Německo je trochu někde jinde, než je území, kde žil Masaryk a vzniklo až v roce 1871... Situace Němců na Moravě byla trochu přece jen odlišná ... (Percy31 13. 5. 2011, 02:17 (UTC)).

Masaryk nebyl filosofEditovat

Vážení a milí, uvědomí si konečně už někdo z vás, že Masaryk nebyl filosof. Shodneme se na názoru, že měl myšlenky, které mají filosofický dosah, ale spojení Masaryk filosof opravdu ne. Rád bych tedy reagoval jako Masaryk na ústavu v roce 1918 slovy: " Tož to ne". -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Nietzschema (diskuse)

Jen namátkou [1], [2], [3], [4], [5]. --Milda 17. 3. 2009, 08:47 (UTC)
Pěkné, až na to, že se jednotlivé Vaše odkazy v některých otázkách neshodují. Už třeba první řádek...Masaryk je filosof či filolog? Už by mě ani nepřekvapilo, kdyby byl nazván nakonec třeba filatelistou. A jelikož se nikterak striktně neoddělují jednotlivé obory filosofických fakult, tak titul PhDr. je značně zavádějící zvláště pro "neznalce". Žádal jsem vás o uvědomění si šíření omylu, respektive nepřesnosti. Evidentně bohužel zbytečně.Nietzschema 18. 3. 2009, 18:44 (UTC)
Všechny uvedené odkazy zmiňují Masaryka jako filosofa. Dodejte věrohodné zdroje o tom, že Masaryk filosof nebyl a že se všechny ostatní zdroje mýlí. Jinak je vaše snaha pouze nepřípustný vlastní výzkum. --Milda 18. 3. 2009, 18:54 (UTC)
Nebojte, těm, kteří Masaryka nečtou a nečetli samozřejmě na vědecké úrovni podklady k tvrzením dodám, ovšem nic nejde hned a já se nehodlám uchylovat k pouhému bezduchému opisování již uveřejněných textů (možnost vzniku chyb). Má snaha je donutit vás k přemýšlení a ne k pouhému přejímání. A mj. koho považujete za důvěryhodný zdroj? Docenta Opata?Nietzschema 18. 3. 2009, 19:09 (UTC)
Masaryk byl filozof. Každý absolvent nějakého oboru na Filozofické fakultě, skládá zkoušku z filozofie. Filozofie má podsekce Kupř: logika atd. Filozofem může být tedy klidně i kybernetik, geolog, přírodovědec atd. Masarykova filozofie se nazývá "konktrétní logika". Své komentáře podepisujte, prosím, čtyřmi vlnovkami (Percy31 13. 5. 2011, 02:20 (UTC)).
s tím samozřejmě nelze nesouhlasit, ale nemyslím si, že by zde bylo používáno slova filosof ve smyslu "absolvent ff" a právě k tomu je mířena moje poznámka...ale jinak děkuji za příspěvek...Nietzschema 19. 1. 2012, 12:22 (UTC)

To je pořád stejná písnička, F. Nietzsche na rozdíl od Masaryka skoro nic nenapsal a snad byl také filosof. Good bye W.(147.32.161.123 9. 3. 2012, 12:28 (UTC)). Fridrich Nietzsche opravdu nic pořádného nenapsal, ale napsali to o něm jiní z hlediska filosofie. To bohužel v případu T.G. Masaryka nikdo neudělal (pokusy Hromádkovy, Emanuela Rádla i když jeho T.G.M. hrdina moderní doby má něco do sebe, Emanuel Chalupný, Jan Patočka ..studie o Masarykovi apod. a další soudobí , Gordon H. Skilling, Avigdor Dagan, Jaroslav Opat, Vratislav Doubek, pan Polák a Tichý...), aspoň nikdo neprovedl tu syntézu všeho různorodého, velmi širokého záběru Masarykova ve velkém časovém rozpětí, od jeho Platóna, přes T.H. Buckleho, Blaise Pascala, Augusta Comta, studium a zamítnutí nevykvašeného Marxe a malou konvertitu k tomuto filozofovi v posledních pracích jeho života (mxova) v nichž on sám sebe vlastně zavrhl včetně "ústřední" myšlenky třídního boje, zamítnutí příliš ortodoxního katolicismu 19. století, ne plné přilnutí k evangelíkům, jeho realismus, konkrétní pozitivismus, až po předjímání filosofických směrů nových (fenomenologie apod.). Masaryk myslel a přemýšlel více, než to činili jeho současníci a než to činíme my všichni v současném shonu a všedních starostech. Vemte si jen jeho padesát knížek a asi 10 000 článků a pojednání rozesetých v různých pracích a studiích, časopisech a sbornících. Hodně toho i sám spálil, z jeho pozůstalosti hodně zlikvidovali fašisti a komunisti, přesto toho zbylo tolik, že si na analýzu, syntézu a vytvoření soustavy ve smylu "starého" Nietzscheho či Kantova filosofického systému či soustavy nikdo netroufá. Salve-Vratislav (90.178.31.1 9. 3. 2012, 22:28 (UTC)).

Dcera HanaEditovat

Nemýlím-li se, nejnovější obsáhlou monografií o TGM je Alain Soubigou: Tomáš Garrigue Masaryk, 2002 (ISBN 80-7185-679-7), neuvádí Hanu na žádném místě (ani v genealogickém stromu na straně 54). Pokud nebude dodán zdroj, pak bude informace odstraněna. --Kacir 10. 3. 2010, 15:09 (UTC)

Externí odkazyEditovat

Prošel jsem a pouklízel externí odkazy. ([6]) Vyhozeno:

CentralismusEditovat

V článku chybí Masarykova touha po vytvoření silného, sjednoceného státu. Je v něm tvrzení o švýcarském modelu, ale to není pravdivé. Vzorem Masarykovi byla od samého začátku Itálie (Garibaldi) a ozbrojená účast Italů na Krymské válce a poté schválení vzniku Itálie mocnostmi. Masaryk se často zmiňoval o sjednocení Německa, Velké Británie a jiných národů (Francie), čímž získali svoji sílu. V podstatě viděl Československo sjednocené v jeden celek obývaný Čechy, či Čechoslováky. (Percy31 13. 5. 2011, 02:27 (UTC)).

S menšinami, zejména s Němci a Rusíny však také počítal a švýcarský model mu nebyl cizí, před Francouzskou demokracií preferoval Americkou (90.178.31.1 10. 3. 2012, 00:00 (UTC)).

Jméno Masarykovy matkyEditovat

Bylo Theresia Kropaczek

Zdroj? Alain Soubigou: Tomáš Garrigue Masaryk, 2002, s. 21, uvádí jméno česky Terezie Kropáčková. --Kacir 2. 7. 2010, 08:30 (UTC)

Poslanec Tomáš Garrigue Masaryk byl za "Valašsko" do říšské rady zvolen dvakrátEditovat

http://www.obeliskval.cz/starsi/09_07/posledni/his_1.htm (188.244.53.186 13. 9. 2011, 20:11 (UTC))

Dovolil jsem si opět přidat do jména Garrigue to další r (je tam dvakrát, ostatní chyby v diskuzi již nehodlám opravovat). Sorry (90.178.31.1 10. 3. 2012, 00:05 (UTC)).

Nevyřešené problémyEditovat

podle mě by ta třetí část s otázkou nevyřešených národnostních problémů chtěla trochu širší komentář, třeba ta část kde se píše že byly národnostní menšiny diskriminovány. jak konkrétně byly diskriminovány? jaký k tomu měl vztah sám Masaryk? aby si člověk mohl udělat objektivní obrázek.

nějaké vlastní písemné zdroje nemam, ale třeba v české televizi to řešil program: Historie.cs "Češi a Němci za 1. republiky z 11. 4. 2011"

Doporučuji si přečíst níže uvedenou knihu mnichovského profesora Karla Máchy a Ant. Jeřábka "O pravdě dějin" superobdivnou vůči T.G. Masarykovi i když to není právě Masarykovský filozof, ale budete se divit, jakou kartu (z roku 1920 a poté po 28. říjnu 1918) vytáhl z rukávu na straně 98 a několika málo stranách dalších. Jako Masarykologovi mi tím zcela zkazil náladu, neb za to by se nemusela stydět i známá kniha o T.G.M. z padesátých let 20. století (Dokumenty o protinárodní a protilidové politice T. G. Masaryka s úvodem prvního dělnického prezidenta ČSR, který tam označil Masaryka jako filantropa, což on skutečně byl, také za nevyčerpatelnou studnici moudrosti, ale dál je to už o hodně horší, anebo "Rudé Právo" z třicátých let 20. století se svou karikaturou presidenta Masaryka, ověšeného granáty a puškami s bajonety a titulkem: Sociálfašistický vůdce spěchá na pomoc severočeským havířům - z této strany se to dalo čekat, od Máchy, aspoň ne tohoto bych to nečekal). Naopak Mácha tam označuje slušnějšími slovy, že byl T.G. Masaryk "lidumil" teoretik a radotínské události 1920, klade do kontrastu s Masarykovými "Ideály humanitními" z roku 1901. Hned poté sudetoněmecký pohled na rok 1918.

  • Mácha, Karel: O pravdě dějin, zaznamenal, redigoval a vydal Antonín Jeřábek, nakladatelství "Traugott Bauz Verlag" Nordhausen Mnichov 2011, Praha 2012, 165 str.
  "Stojí to za to!" "Zdař Bůh" Tomáš Vlastimil

Vztah otce a synaEditovat

Vztah otce T.G.M. a syna Jana dobře vidět z Janova rozhlasového projevu k desátému výročí úmrtí T.G. Masaryka z 14. září 1947, když bylo Janovi právě 61 roků. Je dostupný na oficiálních stránkách města Svitavy, spolu s Masarykovým projevem k desátému výročí republiky i Masarykovým slibem při jeho poslední, čtvrté volbě prezidentem Republiky Československé v pražském Rudolfínu 24. května 1934. Webovské stránky jsou (Archiv audio):http://www.zwittau.cz/ S pozdravem Vratislav (90.178.31.1 10. 3. 2012, 00:52 (UTC)).

Další práce T.G. MasarykaEditovat

Existuje řada dalších prací Tomáše Garrigua Masaryka, které by bylo vhodné v článku uvést. Uveďte je tam. Třeba se budou někomu hodit pro jeho práci a moje práce nebude úplně zbytečná.


Např. •T.G. Masaryk: Kult rozumu a nejvyšší bytosti, nakladatel Hynek 1934 Praha, 43 str. •Masaryk, T.G.: Politické myšlenky, Státní nakladatelství Praha 1923, II. vyd.,198 str. •Masaryk, T.G.: První dvě poselství presidenta Masaryka, Polygrafie 1920 Brno, 32 str. •Masaryk, T.G.: Slovanské problémy, Státní nakladatelství Praha 1928, I. vyd., 192 str.

a j.

(80.188.66.227 15. 5. 2012, 22:46 (UTC)).

Dobrý den. Podle Vašich editací se mi zdá, že si Wikipedii pletete s nějakým bibliografickým katalogem. Něčím takovým však Wikipedie není a ani nemá být. Sekce Literatura v článcích má sloužit čtenářům, kteří se chtějí o daném tématu dozvědět něco více, má tam být jakýsi výběr kvalitní a důležité literatury na dané téma, nikoliv soupis všeho, co kdy za posledních 100 let o TGM vyšlo. Něco takového je běžnému čtenáři k ničemu. --Harold (diskuse) 16. 5. 2012, 09:08 (UTC)
Krásný večer, děkuju za informaci, nemyslím si však, že výše uvedené práce T. G. M. by byly nekvalitní, a že by někomu nemohly přinést novou informaci (hádanky jsou staré a odpovědi na ně jsou taky staré, nové je uspořádání věcí...). (80.188.66.227 16. 5. 2012, 19:42 (UTC)).
Neříkám, že nejsou nekvalitní, ale TGM je natolik významné téma, že o něm existují desítky či stovky prací. Pro běžného čtenáře, který chce se o TGM dozvědět něco více, je myslím dost odstrašující, když se podívá v článku na sekci Literatura a najde tam seznam desítek publikací a teď babo raď, kterou si vybrat? Sám se zajímám o československé opevnění, doma mám odhadem tak 150 nejrůznějších publikací na tohle téma, ale nebudu dělat jejich soupis do článku na wiki, protože to nemá pro nikoho smysl. Podobné katalogy tvoří knihovny, k tomu lze doporučit katalog Národní knihovny, kde by mělo být snad skoro všechno. V článku se už odkaz na tuto instituci nachází (šablona {{NK ČR}} s odkazem http://aleph.nkp.cz/F/?ccl_term=wau=jk01080472+or+wkw=jk01080472&func=find-c&local_base=nkc). Cílem Wikipedie tedy není duplikovat knihovní katalog, ale poskytnout běžnému čtenáři výběr zásadních a nejdůležitějších prací, kde se o daném tématu dozví další informace. --Harold (diskuse) 16. 5. 2012, 21:55 (UTC)

Krásný den. Rozšíření literatury bylo reakcí na "záplavu" "Klimků" a "Kárníků" (věčná sláva těmto pánům), aby byla nějaká rovnováha. Mám doma ještě několik "Houšků", přímo o T.G.M. a další knížky současných autorů, které jsem tam nedal , abych to nepřeháněl. Ale tu originál "První republiku" jsem tam chtěl, vždyť každý podle počtu stran vidí oč tam běží, i když i brožura může mít zajímavé myšlenky a kvalitní fakta. Pana prezidenta Václava Havla jsem u příležitosti 70. výročí skončení pozemské pouti T.G. Masaryka požádal, aby ještě něco o prvním prezidentovi napsal, on již nechtěl, řekl, že už se v tomto ohledu dost vyjádřil (a to byla škoda, neb se to pak pracně hledá). Žádný duplikát jsem vytvořit nechtěl, uváděl jsem jen to co mám doma (zdaleka ne všechno a toho Čapka s 90 obrázky ještě za Masarykova života, tedy bez pohřbu, jste mi smazali, je pravda, že Karel Čapek napsal jen úvod, jinak to jsou jen fotografie A4), omlouvám se, ale chtěl jsem ukázat, že Masaryk není jen o tom, co o něm napíše Zdeněk Mahler (Ano Masaryk), při veškeré úctě k jeho knížečce, kterou též doporučujeme naší mládeži. A díky za pevnosti (stránka "Benešova linie" je velmi pěkně zpracována, přehledně), kdysi mne zajímala barokní pevnost Olomoucká, v 70. letech jsem o ní psal pár článků, na wikipedii je o ní výstižně, kdybych to tenkrát měl k dispozici (šetří to čas, jde jen o to co je pravda a kde může být chyba). Přeji hodně zdaru(80.188.66.227 17. 5. 2012, 16:12 (UTC)).

OK, fajn, jen jsem chtěl vyzvat, aby se v článku nehromadily desítky publikací a aby případné další přidávání bylo tak nějak regulované zamyšlením, jestli ta daná publikace je opravdu natolik významná a důležitá. Co se týče opevnění, ten hlavní článek jsem nepsal já, mám s tím větší plány, ale pořád se věnuji spíš jiným tématům a nezbývá na tohle čas. O olomoucké pevnosti vyšla před časem (koukám 2003, nějak to letí) pěkná a obsáhlá publikace Kuch-Breburda – Kupka: Pevnost Olomouc, která je uvedena i v tamním článku. Jinak, článek TGM byl dočasně polozamčen kvůli nějakým vandalismům, takže doporučuji, abyste se registroval, pak budete moci do článku i nadále zasahovat. A ten seznam, který jsem Vám tu odmazal, je dostupný v historii, kdybyste ho potřeboval. --Harold (diskuse) 17. 5. 2012, 22:45 (UTC)

Děkuji Vám moc za informace, je dobře, že T. G. Masaryka takto hlídáte, určitě si to zaslouží. (80.188.66.227 21. 5. 2012, 21:31 (UTC)).

NacionalismusEditovat

Prosím o vysvětlení, jak je to s tím Masarykovým vpříčeným nacionalismem ("Příčil se mu český nacionalismus"). Není takový obrat pro encyklopedii snad až příliš emotivní a zaujatý, zvlášť ve světle Masarykova známého citátu: "Nenamítám pranic proti nacionalismu, jestliže se tímto označuje láska k národu. Národnostní idea, jak se obyčejně říká, je velmi cenná a šlechetná síla politická, organisující jednotlivce v obětavý celek. A tyto organisované národní celky se spojují v člověčenstvo." Podotýkám, že nacionalismus je pozitivní cit chovaný vůči národu a odkazu předků - nikoliv negativní vymezování se, které bývá zpravidla označováno spíše slovem šovinismus. 212.67.80.130 27. 1. 2013, 00:59 (UTC)

T. G. Masarykovi v tom byl příkladem americký přístup k národu, který obecně respektoval a transformoval i pro případ národností malých, tedy i národa československého (resp. Čechů a Slováků). Tedy máte v podstatě pravdu.

Váš Masarykovec (80.188.66.227 7. 3. 2013, 22:32 (UTC))

Zlepšení článkuEditovat

Článek je nadále nadepsán:

upravit|Nekonzistentní styl, minimum konkrétních zdrojů, nesystematické a nedostatečné členění, více adorace než informací, typografie

Trochu jsem odpomohl tomu nekonzistentnímu stylu, např. jsem článek převedl snad všude do minulého času. Přítomný čas považuji za v zásadě nevhodný pro encyklopedii, hlavně v historickém popisu. Dále jsem přidal mnoho linků atd. Další citlivé úpravy článku by byly jistě na místě. Není celkově špatný, ale sem tam jistě něco chybí. --Zbrnajsem (diskuse) 4. 6. 2013, 08:00 (UTC)

Masarykova Washingtonská deklaraceEditovat

Uběhlo 95 let a naši "soudruzi" o ní mlčí. Edvard Beneš neměl na ní velký podíl (není pravda, že na ní horečně pracoval když byl v Paříži a Masaryk mu ji telegrafoval, tvořil ji se svými spolupracovníky právě Masaryk ve Washingtonu, aby ji předložil jako předseda naší vlády exilové panu prezidentu Thomasi Woodrowu Wilsonovi (viz dostupná kniha pana Kozáka z osmašedesátého níže)).

Stačí si prostudovat knížku, která je v literatuře v článku: T. G. Masaryk a vznik Washingtonské deklarace v říjnu 1918 Na základě všech dostupných pramenů líčí autor Jan Blahoslav Kozák vznik základního dokumentu, jímž byla dne 18. října 1918 vyhlášena nezávislost našeho státu. Popisuje historické okolnosti, za kterých T. G. Masaryk se svými spolupracovníky rozhodl tzv. Washingtonskou deklaraci sestavit a publikovat, sleduje postupné fáze jejího vzniku, jakož i osobní účast Masarykovu na formulaci jejího textu a její ohlasy. Zabývá se i jejími právními předpoklady i důsledky a zasazuje tento první československý státní akt do rámce jiných snah a výkonů, jimiž byla doma i v zahraničí za první světové války připravována československá samostatnost ve stále se zrychlujícím sledu událostí, v němž nakonec rozhodovaly už jen dny i hodiny.

Autor získal materiál pro tuto studii v době svého exilu ve Spojených státech za druhé světové války, kdy právě za jeho pobytu ve Washingtonu byly tyto dokumenty z roku 1918 uvolněny pro archivní studium po dvaceti letech od Masarykova úsilí a přesně po padesáti letech za nezapomenutelného Pražského Jara (kdy byl Masaryk zase povolen a celým národem veleben) byla studie Janem Blahoslavem Kozákem v Praze vydána. Vydal: Melantrich - 1968 náklad: 10 000 výtisků vydání: 1. vazba měkká, 120 stran

Srdečně Váš Masarykovec--(80.188.66.227 19. 10. 2013, 11:54 (UTC)).

Masaryk a filosofEditovat

Masaryk doopravdy není filosof, to je aristoteles, marx, luther a dokonce i hitler-aby byl někdo považován za filozofa musí přijít s novou ZÁSADNÍ myšlenkou a je jedno jestli je špatná nebo dobrá, proto bych byl velmi rád kdyby byla tato formulace pozměněna na část odborné veřejnosti ho považuje za filosofa (či jinou vám vhodnější) ale to že párkrát opakoval pozmněněná díla jiných opravdových filosofů z něj doopravdy filosofa nedělá a je to jen výplod jeho kultu osobnosti.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 93.153.49.236 (diskusebloky) 22. 6. 2014, 13:26‎ (CE(S)T)

Můžete doložit např., že "aby byl někdo považován za filozofa musí přijít s novou zásadní myšlenkou"?
O jeho "kultu" – ať za jeho doby, za nacistické okupace, za totality i po ní – by určitě mělo být v článku něco uvedeno, ale chce to jako všechno ve Wikipedii zdroje. --Packa (diskuse) 22. 6. 2014, 12:21 (UTC)
  Prosíme, nediskutujte o věcech nesouvisejících s tvorbou encyklopedie. Děkujeme.  

Zde se má diskutovat jen o tom, co by mělo v článku být nebo nebýt, ne o Masarykovi obecně. --Packa (diskuse) 22. 6. 2014, 20:34 (UTC)

Co znamená slovo doopravdy. V tomto smyslu Masaryk doopravdy studoval filosofii na prestižní světové univerzitě, získal tam u prestižních profesorů filosofie doktorát filosofie (Zimmermann, Brentano a další), habilitoval se jako docent filosofie tamtéž a na Univerzitě Karlově získal 1882 profesuru filosofie a 30 let tam přednášel na filosofické a právnické fakultě. To by v tomto směru mělo být v článku zdůrazněno. A jestli měl dobře nastudovaného "marxe" (viz dva díly Masarykovy "Otázky sociální"), či zda byl "šiklgrůbr"(Hitler) Masarykův posluchač, to opravdu nebude důležité. Zdraví Václav K.(147.32.162.71 25. 6. 2014, 12:00 (UTC))

Filosof není ten co vystudoval či přednáší na univerzitě o filosofii, to je stejné jako kdyby jste řekl že učitel strojařství na ČVUT je strojař, může být, ale nemusí a tady je to to samé. Nejlepší definice místo toho že masaryk je filosof napsat tam že přednášel o filosofii na VŠ.

Podle Akademického slovníku cizích slov je filozof "odborník ve filozofii". Žádnou novou myšlenku podle této definice vytvořit nemusí. Je to podobné jako v jiných oborech, pekařem se člověk také nestane tím, že vymyslí nový druh pečiva, ale tím, že se naučí dobře vyrábět to již vymyšlené. Je možné, že máte nějakou svou soukromou představu o filozofech, ale zde na Wikipedii se řídíme tím, jak se slova chápou v běžném užívání. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 6. 2014, 13:23 (UTC)

Ten co peče chleba je pekař, ten co učí na škole jak se stát pekařem pekař není, a to je to samé TGM pouze učil o filosofii, sám jsem od něj četl pár děl a buď se jednalo něco jako kroniku I. světové a to další byl de facto přepis z jiné knihy, je naprosto irelevantní kvalita těchto děl, ale přesto musím upozornit že 5-ti leté dítě by bylo schopno vytvořit věc z větším smyslem, ale jak říkám to je irelevantní.

No víte, pokud obhájíte na seriózní univerzitě disertační práci na téma „Podstata duše u Platóna“, tak je to ve filozofii analogie toho, že pekař prokáže umění péct chleba. Že to pak třeba učí, je ještě lepší, ale kvalifikaci dosahujete už odpovídajícím vzděláním. Možná se mýlím, ale Vy ve svém oboru jste třeba také žádnou zásadní díru do světa neudělal, a přesto si právem říkáte jménem oboru nebo řemesla, v němž jste se vyškolil. Totéž dělám i já a drtivá většina dalších lidí, které znám. Takže to přejme i tatíčkovi Masarykovi a nebuďme hnidopiši s přehnanými nároky.--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 6. 2014, 17:25 (UTC)

Děkuju moc panu Ioannesovi za fundované a objektivní posouzení uvedené problematiky. A na adresu anonyma (snad ne "strojaře", protože i tam mohou být lidé, kteří něco nového vytvořili, dokonce i mimo svůj obor, i Václav Havel chvíli studoval ČVUT) doporučení přečíst si třeba 3 svazky Masarykova díla "Rusko a Evropa" a pak říkat, zda T.G.M. něco opsal či stvořil, ještě s poznámkou, že "Světová revoluce" neznamená jen dějiny velké války. Salve Victor (80.188.66.227 5. 7. 2014, 10:46 (UTC)).

T.G. Masaryk byl český, od vzniku 1. ČSR československý státník a filozof. Tečka. Kdo byl nebo nebyl strojař, to tady nezajímá. --Zbrnajsem (diskuse) 2. 9. 2014, 07:12 (UTC)

Šablona UpravitEditovat

Požadavky na úpravu stránky:

Nekonzistentní styl, minimum konkrétních zdrojů, nesystematické a nedostatečné členění, více adorace než informací, typografie…

Ze šablony Upravit v článku přenesl --Kacir 2. 9. 2014, 00:12 (UTC)

Je naprosto správné, diskutovat tady věcně a ne si dlouhodobě vystavovat vysvědčení o vlastní nedostatečnosti. Souhlasím zcela s Vámi, kolego Kacíři (je to tak správně?). TGM si zaslouží obrovskou pozornost a obrovskou péči. Pokud možno nejlepší by byly pro tento článek editace ze strany několika zasvěcených lidí. A velká péče při následné redakci mylných nebo nezasvěcených, ne-li dokonce vandalských příspěvků. TGM a jenom několik dalších to bylo, kdo se opravdu „zasloužili o stát“ (ne jen ve smyslu zvláštních zákonů)! Jeho realismus byl tím kořením, které definitivně (na nějakou dobu...) uspokojivě upravilo rozháranou českou politiku. --Zbrnajsem (diskuse) 2. 9. 2014, 07:04 (UTC)

Chronologický přehledEditovat

Co se seznamem dat událostí? Ve stávajícím stavu myslím do článku nepatří. Varianty:

  1. Přenést do Seznam událostí v životě TGM
  2. Zredukovat
  3. Smazat – se zachováním např. v diskusi pro zapracování do článku a do článků k jednotlivým rokům

Matěj Orlický (diskuse) 27. 12. 2014, 12:25 (CET)

Odstranit (3 možnost). --Wikipedista:BobM d|p 27. 12. 2014, 13:51 (CET)
3. možnost (po zapracování smazat), možno třeba také přenést na Wikiknihy. --Jklamo (diskuse) 29. 12. 2014, 01:41 (CET)
Od konce roku 2014 se k tomu námětu nikdo nevyjádřil. Můj názor je - nesmazat, nýbrž upravit, upřesnit, třeba někde zredukovat. A vše sladit s vlastním článkem. Edvard Beneš by si ale také zasloužil svůj chronologický přehled. Kdo dnes ještě dobře ví, čím on postupně prošel. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 7. 2015, 14:51 (CEST)
Také se domnívám, že vzhledem k délce článku je takový stručný přehled užitečný, i když se jakožto seznam nebude každá položka zdrojovat. Pokud se domníváte, že by bylo lepší ho vyčlenit do samostatného článku, nemám námitky. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 23. 10. 2015, 21:36 (CEST)

Změna Masarykova postojeEditovat

Pobyt v Saském Žandově, doplňte si prosím zdroj: T.G. Masaryk: Světová revoluce, vydání Praha 1925, str. 10 a 11 (dále též, Masarykova poznámka ze "Světové revoluce", rukující Slované, které pozoroval, nejenže neprojevovali nadšení, ale byli často opilí)147.32.162.71 23. 9. 2015, 13:48 (CEST) W. (147.32.162.71 23. 9. 2015, 13:34 (CEST)).

První světová válka Změna Masarykova postoje

Zpráva o vyhlášení první světové války jej zastihla v červenci 1914 na dovolené v saském Žandově. Viděl Němce, rukující s nadšením a "spořádaně", což u Čechů nepozoroval (viz i Čapkovy "Hovory s T.G. Masarykem", letní pobyt 1914 v Bad Schandau).[zdroj?]

Mile rád bych tam zdroj doplnil, ale stránka je pro nás zamčená

Zdraví Leokad II.(109.80.75.142 23. 9. 2015, 20:07 (CEST)).

Leokade, moc Vám děkuji, ale zdroj, když jej víme by bylo vhodné, někým, kdo na zamčenou stránku Tomáš Garrigue Masaryk může (Zbrnajsem, Kacir - pánové určitě Masarykovu "Světovou revoluci" vlastní), doplnit - zvláště v těchto zářijových dnech, kdy všichni slušní občané našej republiky vzpomínají Masarykovo úmrtí. Srdečně zdravím W. (147.32.162.71 24. 9. 2015, 11:48 (CEST)).

RedakceEditovat

Pustil jsem se do celkové redakce článku, který opravdu není v dobrém stavu, a napsal jsem nový úvodní text podle OSN ND. Pokud by se někomu zdál moc dlouhý, uvažte a editujte s rozvahou. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 20. 10. 2015, 15:23 (CEST)

Dovolil jsem si vrátit požadavek na zdroj k větě Většina historiků ale tyto spekulace buď ignoruje nebo zcela odmítá. Domnívám se, že tvrzení tohoto typu by měla být vždy ozdrojována (jakkoliv v tomto případě nepochybuji, že je to pravda). Nazgul02 (diskuse) 20. 10. 2015, 16:21 (CEST)

Děkuji za doplnění zdroje (13) viz "Změna Masarykova postoje" (Bad Schandau)(109.80.75.142 21. 10. 2015, 23:56 (CEST)).

Zdá se mi, že by se z článku mohla odstranit šablona "Upravit" - uvedené výtky už teď po mém soudu neplatí. Možná chybí výklad Masarykovy filosofie a kapitola "Politika" je jen jakýsi pahýl, ale to je na jiné a lokální šablony. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 23. 10. 2015, 21:36 (CEST)

Kapitola "politika" je opravdu pahýl, část informací o politické angažovanosti TGM je nesmyslně zařazena v kapitole "Akademické půsení" Zdraví --Wikipedista:VK

Prosím, přeci jen bych zdvořile žádal opravit větu o Masarykově cestě přes Sibiř a potom Fusan a Tokio do USA. Z Ruska odjel ne po říjnové Revoluci (7. listopadu 1917), ale až 7.3.1918, kdy v den svých 68. narozenin teprve odjíždí z Moskvy přes Sibiř a zhruba za čtrnáct dní se dostává na loď v korejském Fusanu a odtud do Tokia. Na loď do USA tedy nemůže nastoupit 7. března 1918 (kdy byl v Moskvě), ale mnohem později (v půlce dubna 1918). Chtělo by to upravit, neboť T.G. Masaryk po tzv. říjnové revoluci ještě mnoho a mnoho jednal i s bolševickými vůdci, než zajistil našemu vojsku i v nastalém chaosu důstojné postavení. Díky, zdraví Leokad II.109.80.75.142 5. 12. 2015, 22:50 (CET) Jedná se o větu v úvodu článku: ".....organizování legií. Po říjnové revoluci a separátnímu míru Ruska s Německem se vydal přes Sibiř do Japonska, aby připravil přepravu legií do Francie. 7. března 1918 se vydal lodí do Spojených států amerických, ..."

Hlavní nepřesností v článku je, že se do USA sic vydal z Moskvy vlakem, ale dosti dlouho po bolševickém převratu, který zažil osobně v Petrohradu, Kyjevě i Moskvě - právě toho 7. března 1918, kteréžto datum nemůže být uvedeno u nástupu na loď ani ve Fusanu (do Tokia), natož v Tokiu do USA.

    Krásný advent 2015, Štědrý den a nový rok 2016 přeje V. Leokad II.
Dovolil bych si upravit větu "Příčil se mu český nacionalismus a vystupoval i proti pověrám antisemitismu" na "Příčil se mu současný český nacionalismus a vystupoval i proti pověrám antisemitismu." Takhle je to zavádějící, protože i v článku dále, i v celém Masarykově dílě je toho nacionalismu požehnaně a stojí na něm celá politika vzniku ČSR. Henricus (diskuse) 4. 11. 2016, 11:31 (CET)
Ne současný, ale tehdejší nacionalismus, když už tak už! Ale proč vůbec musíte politiku vzniku ČSR atd. nálepkovat nacionalismem? To je zcela proti tomu, co si Češi myslí a k čemu mají své důvody. Ne, takhle by to nebylo správné. --Zbrnajsem (diskuse) 4. 11. 2016, 13:32 (CET)
Máte pravdu, tehdejší by bylo lepší. Nebo dobový. Šlo mi jen o to, že takhle je to paušální a matoucí. --Henricus (diskuse) 18. 11. 2016, 22:30 (CET)

Literatura o TGMEditovat

Poněvadž je článek k dnešnímu dni (19. 1. 2016) uzamčen, nemohu editací vložit do oddílu Literatura další tituly. Domnívám se, že by v tomto oddílu nemělo chybět rozsáhlé dílo profesora Zdeňka Nejedlého T. G. Masaryk, jehož 5 svazků má více než 1700 stran textu. Vkládám tedy příslušné bibliografické údaje alespoň na tuto diskusní stránku:

  • NEJEDLÝ, Zdeněk. T.G. Masaryk. Kniha první. [Část první.] 1. vydání. V Praze: Melantrich, 1931 [v tir.1930]. 320 s. (2. vydání vyšlo v Praze, Orbis, 1949. – Spisy Zd. Nejedlého, sv. 30.) [Zahrnuje období 1850–1876.]
  • NEJEDLÝ, Zdeněk. T.G. Masaryk. Knihy první část druhá. 1. vydání. V Praze: Melantrich, 1931. 403 s. (2. vydání vyšlo v Praze, Orbis, 1950. – Spisy Zd. Nejedlého, sv. 31.) [Zahrnuje období 1876–1877, mj. pobyt na universitě v Lipsku a seznámení s Charlottou Garrigue.]
  • NEJEDLÝ, Zdeněk. T.G. Masaryk. II, Masaryk docent: 1877-1882. 1. vydání. V Praze: Melantrich, 1932. 315 s.
  • NEJEDLÝ, Zdeněk. T.G. Masaryk. III, Na pražské universitě 1882-1886. 1. vydání. V Praze: Melantrich, 1935. 321 s. [První léta působení TGM v roli mimořádného profesora filozofie.]
  • NEJEDLÝ, Zdeněk. T.G. Masaryk. IV, První výboje. V Praze: Melantrich, 1937. 363 s. [O časopisu Atheneum a pracích TGM z 80. let 19. stol.]

--78.136.191.71 19. 1. 2016, 16:29 (CET)

Kniha je dnes poměrně zastaralá, ale ve stručné podobě jsem ji do článku zahrnul. --Sokoljan (diskuse) 20. 1. 2016, 22:24 (CET)

Je to rozumné, spis měl dosti pozitivní ohlas – viz např. glosu Romana Jakobsona Masaryk Nejedlého, Slovo a slovesnost, ročník 1 (1935), číslo 2, str. 124-126. --78.136.150.59 22. 1. 2016, 14:34 (CET)

Údajný nemanželský původ TGMEditovat

V článku jsou uvedeny dvě hypotézy o údajném nemanželském původu T. G. Masaryka. Spekulace o „císařském" původu TGM je doložena online odkazem na článek P. Zídka v Lidovkách i odkazem na Glocknerovu knihu Císařův prezident. Další zmíněná hypotéza, totiž že otcem TGM byl někdo z rodiny Redlichů, ozdrojována není. Předním zastáncem této verze byl Willy Lorenz (1914–1995), rakouský publicista a diplomat, který od 70. let též přednášel na Univerzitě Štýrský Hradec, kde se habilitoval pro obor rakouských a českých dějin. Vhodný by byl odkaz na jeho knihu:

  • LORENZ, Willy. Dialog s českou zemí: esejistické črty a imprese. 1. vyd. v čes. Přeložil Milan Tvrdík. Praha: Gemini 99, 2002. 271 s. ISBN 80-902757-2-9. [Zmíněné hypotéze je věnována kapitola „Kdo byl Tomáš Garrigue Masaryk. Záhada jeho původu" na str. 191–206.]

Spekulace o tom, že TGM je nemanželským synem někoho z Redlichů, je někdy označována za antisemitskou fámu (Redlichové byli židovského vyznání). Tato pověst je však zřejmě poměrně stará a byla rozšířena právě mezi Židy. V roce 2003 byly publikovány zajímavé vzpomínky lékaře Heinze Jakoba Taubera (1917–2008). Tauber byl židovského původu a své mládí prožil v židovské komunitě v Holíči, na moravsko-slovenském pomezí, poblíž Masarykova rodiště; v roce 1968 emigroval s rodinou do Izraele.

H. J. Tauber líčí ve svých vzpomínkách, zřejmě dle vyprávění starších souvěrců, jak došlo ke sňatku již těhotné Masarykovy matky Terezie Kropaczekové s mladým, chudým a negramotným kočím Josefem Masarykem (15. 8. 1849). Toho si prý vyhlídl starý statkář Redlich, když bylo třeba pro těhotnou Terezii obstarat ženicha; a za necelých 7 měsíců po svatbě (7. 3. 1850) se narodil malý Tomáš.

Tauber líčí i komickou scénu, ke které došlo při návštěvě téměř osmdesátiletého Masaryka v Kopčanech. Když prezident vkročil na rodnou půdu, „v tu slavnou chvíli vpadlo pod kopčanským nebem skoro posvátné ticho a jen jeden jediný výkřik porušil zamlklou úctu a obdiv, který se všech zmocnil. Byl to Josef Winterstern, kavárník a předseda pohřebního bratrstva, který v úžasu i nadšení vykřikl: Celej starej Redlich.

  • TAUBER, Heinz Jakob. Atlantida holíčských Židů. 1. vyd. Praha: Sefer, 2003. 429 s. ISBN 80-85924-35-8. [Viz str. 33–36, 59–64.]

Je samozřejmé, že spekulace a fámy o údajném nemanželském původu T. G. Masaryka lze jen těžko nějak ověřit; na průkazné zkoušky genetické je zřejmě již pozdě. Jde spíš o zajímavost a možná i o vděčné téma pro historické romány a tzv. literaturu faktu. --78.136.188.223 24. 1. 2016, 22:08 (CET)

Inu, té verzi s Redlichem nevěřím. Ale je tady ta druhá verze, a ta je zajímavější. Viz „Kropatschek erl.“ Chtělo by to vidět na vlastní oči. Pak by to bylo pro mne hodně průkazné. Že měl TGM nejen na stará kolena aristokratické sklony – jízda na koni apod. – se nedá popřít. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 4. 2018, 11:58 (CEST)

TGM a křesťanstvíEditovat

V článku je velmi málo informací o vztahu TGM ke křesťanství, ba i Masarykovo pojetí náboženství je odbyto jedním souvětím; autor to zřejmě považuje za zcela okrajové téma. V infoboxu je uvedeno, že Masarykovým náboženstvím bylo „křesťanství, Českobratrská církev evangelická", a čistě formálně tomu tak i bylo. Jde však o to, že názory matrikového křesťana Masaryka lze za křesťanské považovat jen stěží. Není-li v článku prostor podrobněji vyložit vztah TGM ke křesťanství, chtěl bych alespoň na diskusní stránce připomenout některá základní fakta.

T. G. Masaryk se narodil v katolické rodině a až do gymnaziálních let byl zbožným katolíkem, v dětství též ministroval. V době středoškolských studií začal o své víře hlouběji přemýšlet a dostavily se i první pochybnosti. Na gymnáziu v Brně se v roce 1869 odmítl zúčastnit povinné zpovědi. Po konfliktu s ředitelem gymnázia odešel do Vídně, kde dostudoval na Akademickém gymnáziu. Na této škole ostře vystoupil proti tehdy novému dogmatu o papežské neomylnosti. Rozchod s katolickou církví byl dovršen v roce 1880, kdy Masaryk vstoupil do Evangelické církve helvetského vyznání (také zvané církev reformovaná). Tato církev se v roce 1918 sloučila s Evangelickou církví augspurského vyznání a sjednocená církev přijala název Českobratrská církev evangelická.

Masarykův vstup do reformované církve nebyl motivován přilnutím k věrouce této církve, ale spíše důvody společenskými. V rozhovoru s Emilem Ludwigem Masaryk odůvodnil vstup do této církve takto: „Byl bych mohl zůstat »bez vyznání«, neboť v Rakousku bylo takové náboženství z nouze /.../ Pojímá-li můj národ, a národy všecky, náboženství církevně, nechci si hrát na nadčlověka a být sám mimo toto společenství; kdo v náboženství vážně a vědecky myslí, je izolován dost. Také jsem chtěl, aby mé děti, když bych zemřel, vyrůstaly v nějakém společenství náboženském." [ISBN 80-85281-25-2, s. 55.] Nicméně jen s nechutí a se sebezapřením odříkal při vstupu apoštolské vyznání víry [ISBN 80-902659-5-2, s. 315-316]. A na své cestě do Ameriky v roce 1907 řekl, že je „mrtvým členem" protestantské církve [Americké přednášky, 1929, s. 131]. Formálně z evangelické církve nevystoupil.

T. G. Masaryk studoval náboženskou problematiku mnoho let a dospěl nakonec k odmítnutí Božího zjevení, které tvoří základ věrouky všech křesťanských církví. V Amerických přednáškách uvádí: „Kdo pochopil vědeckost, vědu a filosofii, ten nikdy nemůže být pro náboženství zjevené. ... Opustit náboženství zjevené je krok veliký. Věda a filosofie učí, že není zjevení, že není zázraků, že příroda a společnost jsou řízeny nezměnitelnými zákony. Kdo nevěří ve zjevení, postaví se na vlastní rozum." [s. 53] A v knize V boji o náboženství (1904) píše: „Rozum vyškolený přesnou vědou nemůže již přijmout učení theologická v době, kdy pokročilejší theologové sami poznávají, že ztratili svému učení základ, že není zjevení v učení a že není zjevení v praxi, totiž že není zázraků a ovšem že zjevení a zázraků nikdy nebylo." [cit. dle vyd z r. 1947, s. 9–10]

Bible je pro Masaryka velkou učebnicí náboženství, ale není slovem Božím. „Dovedeme si cenit Bible a jiných podobných knih jako výplodu náboženského úsilí starých věků, ale naše poznání a naše praxe je již ve veliké míře založena na theoretických základech jiných.“ [V boji..., s. 11] „Evangelia nepodávají slov Ježíšových a historického Ježíše do slova a přesně", jsou to „formulace náboženských ideálů konce I. a začátku II. století" [Naše doba, 1905, č. 12, s. 518] „Evangelia podávají mythický aristokratický ideál, zázračného nadlidského dorodince v jednotlivých neblahých situacích, naším ideálem je demokratický prozíravý pracovník a spolupracovník." [V boji..., s. 35] „Jak byl Starý Zákon překonán Novým, tak překonáváme Zákon Nový; jenže pokrok od zjeveného boha k nezjevenému je mnohem těžší." [V boji..., s. 35]

Dle Masarykova názoru „není dvojí pravdy, pravda je jen jedna. Pravda je jen pravda vědecká, kritikou ověřená a zdůvodněná; proto také náboženství moderního člověka spočívat musí na pravdě vědecké, jeho nábožentví bude spočívat na přesvědčení, nikoli na víře." [V boji..., s.11-12] „Křesťanská theologie je pokračováním mythologie. ... Logika nedovede srovnat pravdu vědeckou s učením theologie a proto z logických důvodů theologii odmítá." [V boji..., s. 18–19] Ve spisu Der Selbstmord [Sebevražda, 1881] vyslovil Masaryk naději, že „nové náboženství" by se mohlo vyvinout v rámci některé „protestantské sekty"; v českém vydání z roku 1904 připojil poznámku, ve které své požadavky na moderní náboženství formuloval takto: „Náboženství nezjevené na výši vědeckého přesvědčení v souhlase s pokrokem mravního a sociálního cítění nejlepších a nejušlechtilejších duchovních buditelů.“ [ISBN 80-86495-13-2, s. 181–182]

V knize V boji o náboženství definoval své pojetí takto: „Co do obsahu je náboženství řešení problému věčnosti; nikoli jen řešení theoretické, nýbrž zároveň praktické, neboť problém věčnosti musí člověkem být žit. Náboženství je životem sub specie aeternitatis [pod zorným úhlem věčnosti] – je uvědoměním našeho poměru k světu, je uvědoměním smyslu života, je opravdovostí. Náboženství je centrální a vůdčí silou životní, je úsilím o život nový, o nové a vyšší životní hodnoty. Náboženství proto není mysticismem." [s. 22] „Stará víra v Boha je příliš objektivistická, člověk moderní je subjektivnější a individualističtější. Naše náboženství neklade víry v Boha na prvé místo, ale naději na život věčný; touha po věčnosti je hlavní pružinou našeho mravního vývoje, naděje nesmrtelnosti zesiluje nám duchovnost. Tato naděje je beze strachu, vznikajícího z theismu sociomorfického, politického." [s.32-33]

Z dosavadní křesťanské tradice podržel Masaryk víru v Boha, nesmrtelnost duše a prozřetelnost. Odmítá panteismus, Bůh je pro Masaryka osobní bytostí, ale konkrétní představu o něm si udělat nelze: „Co vlastně je Bůh, to musím říci, že nevím, ale žádný neví, co je ta věčná síla." [Amer. předn., s. 63–64] Stejně nejasné jsou jeho představy o duši a prozřetelnosti. „Pravda, nedovedu říci, co a jaká duše je; /.../ a jaký bude, jaký může být život po smrti – to vím tím méně." [Čapek, Hovory s TGM, 1969, s. 196] „Bez víry v Prozřetelnost, bez víry v pořádek ve vesmíru nemohl bych žít ... Cítím, že jsem nějakou silou hnán dopředu, nedovedu však jasně říci, jakou." /ISBN 80-85281-25-2, s. 167/

T. G. Masaryk se zaujetím mluvil a psal o Ježíšovi, byl mu učitelem zbožnosti, rozhodně ho však odmítal považovat za Boha. „ ... já dosud pokládám Ježíše za našeho nejvyššího učitele náboženství, Ježíše historického, ne dogmatického Krista, ne boha, ale člověka, a právě jakožto člověka ho můžeme milovat, ctít, následovat jako svého učitele, vzor, ideál. Ovšem to následování nebude slepé, nýbrž v souhlase s naším filosofickým poznáním a mravním vývojem." [V boji..., s. 29] Když v roce 1905 odpovídal na výtky evangelického faráře Karafiáta, napsal: „Panu farářovi je Ježíš bohem, mně jen člověkem..." [Naše doba, 1905, č. 12, s. 521]

Masarykovo moderní náboženství zpochybňuje i prosebné modlitby. „Modlitba prosebná a podobná je anthropomorfická; modlitba může být jen výlevem zbožnosti, zpytováním svědomí, soustředěním životní a duchovní energie. Toho všeho lze však dosíci i jinou formou duševního soustřeďování a rozhodnutí." [V boji..., s. 32]. Odpuštění hříchů není možné, pojmy milost a odpuštění jsou názory sociomorfické. „Oficiální theistický aristokratism zadržuje mravní vývoj a pokrok. Tento vývoj a pokrok nestane se očekáváním a přijímáním milosti a odpuštění, dokonce ne milosti a odpuštění prostředkovaného spolučlověkem; to je názor sociomorfický – absolutistický bůh udílí slabošskému poddanému aristokraticky milost a odpuštění. Pravé náboženství usiluje o zdokonalení, o pokrok chybujícího; hřích se nemůže odpustit, nemůže se zapomnět, ale chybující může jinak a lépe jednat." [V boji..., s. 33]

O církvích se v knize V boji o náboženství vyjadřoval takto: „Církve slouží starému absolutistickému řádu společenském; církve jsou nejen naprosto monarchické, jsou aristokratické a plutokratické. Chudému, slabému hodí tu filanthropickou kost, ale jen aby sloužily mocným a bohatým. Církve se bojí těch mocných a bohatých, církve se neodvažují svobodného slova ani v takových dobách, kdy je toho nejvíce potřeba." [s. 12] Karl Marx vytkl křesťanství, „že je náboženstvím pro otroky. V tom je mnoho pravdy." [s. 12] „Pro nás je náboženství církevní, zejména katolicism (nejen klerikalism!), překonáno." [s. 16] „»Pryč od Říma«, rozléhající se teď právem po celé Evropě, znamená zároveň pryč od orthodoxního protestantismu." [s. 34]

Jako prezident republiky Masaryk upustil od proticírkevní rétoriky a oceňoval velký význam křesťanství v dějinách. Své názory na Boží zjevení a Ježíšovo božství však nikdy neodvolal, zaznívají, byť poněkud zastřeněji, i v Čapkových Hovorech (s. 112: „s dogmaty jsem se musel rozejít, pokud nemohla obstát před kritikou rozumu"; s. 210: „Ježíš – neříkám Kristus – je mně vzorem..." atd.). Protestantské církve se zapojily do oslavování TGM a Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká udělila v roce 1923 T. G. Masarykovi čestný doktorát. To samozřejmě ještě neznamená, že evangelíci s Masarykovými názory plně souhlasili.

Mezi těmi protestanty, kteří vystupovali proti jeho názorům, vynikl evangelický farář Jan Karafiát, který „náboženství moderního člověka" odmítl z křesťanských pozic již v roce 1900 v článku „Křesťanství bez Krista a evangelium bez hříchů shlazení" [Reformované listy, 1900, č. 4, s. 56–57]. O tři roky později píše, že kdyby církvi nezáleželo na božství Kristově, přestala by být církví křesťanskou [Reformované listy, 1903, č. 5, s. 40]. A v posledním svazku Pamětí znovu opakuje své stanovisko: „Naprosto odmítám jakékoli dorozumívání se s těmi, kterýmž Pán Ježíš není Syn Boží." [Paměti, 5. sv., s. 351.] Protestantský teolog Josef Lukl Hromádka kladně oceňoval mnohé z Masarykovy filozofie, ale též kritizoval ty Masarykovy postoje, jimiž se stavěl mimo půdu křesťanství. Masarykovy názory na víru ve zjevení, na Boha, Masarykovo odmítnutí učení o milosti a odpuštění, to vše je křesťanskému pojetí velmi vzdálené. [ISBN 80-86263-58-4, 3. kapitola]

Shrnutí:

  • V článku je uvedeno, že „Masaryk z racionálních pozic kritizoval některé rysy katolické církve, její centralismus a dogma o papežské neomylnosti. Viděl nutnost náboženství pro moderní společnost, ale náboženství chápal jako vnitřní a mravní postoj bez mocenských ambicí, jak ho s ním seznámil Brentano a jak je zažil zejména v americkém prostředí své ženy." To je velmi neúplné, z toho může neinformovaný čtenář usoudit, že vlastně kritizoval jen některé rysy tehdejšího katolicismu. Masaryk však odmítal Boží zjevení, bible pro něho nebyla slovo Boží, ale „výplod náboženského úsilí starých věků". Odmítal zjevená náboženství jako taková, odmítal tedy katolicismus stejně jako pravoslaví a ortodoxní protestantismus. Všechna zjevená náboženství jsou dle Masaryka „překonaná". Usiloval o vytvoření náboženství nezjeveného „na výši vědeckého přesvědčení". Pro toto „náboženství moderního člověka" Masaryk vybíral z křesťanské tradice jen to, co se mu líbilo, co obstálo před kritikou rozumu (jeho rozumu).
  • Církev katolická, pravoslaví i ortodoxní protestanti se shodují v tom, že Ježíš Kristus je Synem Božím, který pro naši spásu sestoupil z nebe, přijal lidské tělo a svou smrtí na kříži spasil lidstvo; tento článek víry je obsažen již v nejstarších křesťanských vyznáních. Masaryk Boží zjevení neuznává, „zjevení a zázraků nikdy nebylo"; to, co se v evangeliích píše o Ježíšově narození, o zázracích, které konal, o jeho zmrtvýchvstání, o setkání vzkříšeného s apoštoly atd., to vše je jen mýtus. Ježíš je pro Masaryka pouhý člověk, byť i člověk vynikající, učitel, vzor a ideál; není to však Bůh, Spasitel a Vykupitel. Ježíšovým učením lásky se řídit máme, ovšem ne slepě, „nýbrž v souhlase s naším filosofickým poznáním a mravním vývojem".

  • Nebylo mým cílem vyložit a hodnotit Masarykovo pojetí náboženství, šlo mi jen o jeho vztah ke křesťanství. A v tomto ohledu musím konstatovat, že je dost problematické označit za křesťana někoho, kdo nejenže nevyznává základní článek křesťanské víry, ale veřejně jej popírá. T. G. Masaryk v Boha věřil, Masarykův teismus je však křesťanský jenom svým původem. Výstižně to vyjádřil docent Novotný: „Masarykův Bůh samozřejmě není Bohem křesťanství ani žádného jiného světového náboženství, není to Bůh teologie a už vůbec ne nějaké církve." /ISBN 978-80-7007-349-0, cit. s.154./

--78.136.137.217 29. 1. 2016, 22:23 (CET)

Masarykovo Ježíš ne César, které v počátcích naší obnovované demokracie tak vhodně zdůraznil i prezident Václav Havel ve výše uvedeném diskusním příspěvku (byť) velmi obsáhlém bohužel chybí. Ježíš (o kterém T. G. M. velmi často hovořil i psal) byl pro z dnešního pohledu velmi náboženského člověka Tomáše Vlastimila Masaryka a také Tomáše Garrigua Masaryka více než Bohem, byl mu přítelem. Snad si někdo dá tu práci, objektivně prostudovat Masarykovy křesťanské názory a jejich důsledky (názory na sebevražednost, alkoholismus, potraty, mnohoženství, rozvody, boj proti bolševictví a další problémy tehdejší i naší doby) a zjistí, že velmi mnoho z těchto přístupů najde dnes v projevech i jednáních nejvyšších katolických představitelů papeže Františka, dokonce i Benedikta XVI. a už již Jana Pavla II. Vezměte si jen projev kardinála Karla Wojtyly (dnes sv. Jana Pavla II.) na pohřbu Štěpána kardinála Trochty v Litoměřicích v roce 1974, který byl v tehdejší totalitě přímo v duchu T. G. Masaryka. A Masarykův Bůh, rozhodně nechci zjednodušovat, ale berme jej z dopisu T. G. M. slovenským biskupům. Bůh láska jest. Ave, Wratislaw (147.32.162.71 11. 2. 2016, 12:18 (CET)).

Předchozího diskutujícího bych rád ujistil, že jsem ve svém příspěvku nechtěl T. G. Masaryka nějak znevážit nebo dokonce očernit. Vůbec nepopírám, že vystupoval jako náboženský člověk, že hlásal zásadu „Ježíš, ne Cézar", že mnoho mluvil a psal o Ježíšově učení lásky. Ve svých spisech (např. v Sebevraždě) uváděl, že lidé potřebují náboženské zakotvení a jistoty. Jeho náboženským ideálem bylo však náboženství nezjevené, laické, „na výši vědeckého přesvědčení", bez církevních dogmat a zázraků. V článku Wikipedie o TGM je bohužel věnováno Masarykovým názorům na náboženství a křesťanství jen málo místa.
V čem s předchozím diskutujícím souhlasit nemohu, je jeho tvrzení, že „Ježíš byl Masarykovi více než Bohem, byl mu přítelem". To je řečnická metafora, která má zastřít skutečnost, že Ježíš Masarykovi Bohem nebyl. Je krásné, hlásá-li někdo lásku, ale křesťana to z něj ještě nedělá. Mahátma Gándhí též hlásal lásku, také si ho proto vážíme, ale křesťanem nebyl. Já jsem se zaměřil právě na vztah TGM ke křesťanství, a proto jsem musel konstatovat, že byl křesťanské věrouce velmi vzdálen. Pro křesťana nemůže být Ježíš jen přítelem, učitelem zbožnosti, pro křesťana je Ježíš Kristem, Synem Božím, je to Spasitel a Vykupitel. T. G. Masaryk Ježíšovo božství popíral a tím se od křesťanství podstatným způsobem vzdálil.

--78.136.155.9 13. 2. 2016, 01:48 (CET)

Já bych chtěl oba předcházející diskutující upozornit, že tento prostor neslouží k diskusi o Masarykovi, nýbrž k diskusi o encyklopedickém článku. Masaryka řešte prosím jinde, zde to ponechte pouze k diskusi o článku o něm. Dík! Nazgul02 (diskuse) 13. 2. 2016, 16:30 (CET)

Eo ipso, je potřeba si uvědomit, kdo je to křesťan k čemuž diskuze přispěla. Známý autor Svatováclavské legendy řečený také Kristián o sobě píše "křesťan jen podle jména" a pak ta legenda plná zázraků. To je velmi přísné měřítko pro křesťana. Za bolševika bylo hrdinství, že je člověk pokřtěn a přijal svátost manželství (biřmování se už vůbec nedělalo a eucharistii neměla včetně zpovědi v plném rozsahu všechna náboženství). A katolík ani všech sedm svátostí mít nemůže (buď manželství nebo kněžské svěcení), Masaryk byl křtěn, biřmován, eucharistii přijímal jako mladý (jen ke zpovědi nechtěl z vyššího mravního principu = hřešit se nemá a k tomu možnost odpuštění po zpovědi svádí) a myslím, že mu svátost smíření udělil evangelický kněz dr. Urbánek, pohřbívající již jeho vzácnou ženu Charlottu (a také jeho a také syna Jana Masaryka) a v Brooklynu přijal svátost manželství. Určitě by část Masaryk a náboženství jinak napsal prof. Jan Sokol a jinak prof. Tomáš Halík. Ale Masaryk z dnešního pohledu křesťanem byl a ne jenom dle jména, přestože byl považován za náboženského heretika (vemte si jen jeho projev v Královohradeckém Adalbertinu a jeho "hádání" s jezuitou Jemelkou, jak je zachytila kdysi knihovnička "ČASU" - přišel nepřipraven a jaké měl hluboké teologické znalosti)-nebude to lehké do článku Masarykův vztah k víře (soudu, přesvědčení, poznání, noetice) a náboženství doplnit. Salve W. (147.32.162.71 16. 2. 2016, 17:03 (CET)).

Wahrmundova aféra (Šrámek contra Masaryk)Editovat

V encyklopedickém článku není zmíněn boj TGM proti perzekuci profesora Ludwiga Wahrmunda (1860–1932). To byl profesor církevního práva v Innsbrucku, který se ve veřejné univerzitní přednášce ohradil proti encyklice papeže Pia X. proti modernismu a v roce 1908 vydal publikaci „Katholische Weltanschauung und freie Wissenschaft" [Katolický světový názor a svobodná věda], v níž poukázal na rozpor mezi tím, co hlásá papež, a moderní vědou. Vypukl veliký skandál (tzv. Wahrmund-Affäre čili Wahrmundova aféra), publikace byla konfiskována a profesor Wahrmund byl perzekvován. T. G. Masaryk, který byl tehdy poslancem Říšské rady, se perzekvovaného profesora zastal na zasedání tohoto orgánu dne 4. 6. 1908. Na tuto Masarykovu řeč i na jeho předchozí antiklerikální projevy pak v Říšské radě polemicky reagoval poslanec Jan Šrámek dne 11. 6. 1908. Profesoru Wahrmundovi bylo posléze po složitých jednáních umožněno přejít na univerzitu do Prahy.

Není-li již o této záležitosti zmínka v encyklopedickém článku samém, pak by alespoň měl být do oddílu „Související články" zařazen odkaz na článek Šrámek contra Masaryk, který o polemice mezi T. G. Masarykem a Janem Šrámkem podrobněji pojednává. Článek TGM je pro neregistrované uživatele zamčen, takže toto doplnění nemohu udělat sám. Prosím proto některého ze správců, aby tuto úpravu provedl.

--78.136.138.212 16. 2. 2016, 17:39 (CET)

Studium?Editovat

Na začátku článku se píše, že studoval na gymnáziu ve Strážnici, v druhé části článku se však o tomto studiu nepíše nic a zmiňuje se vystudování gymnázia v Hustopečích? Bylo by možné, prosím, toto nějak sladit? --Jmarek (diskuse) 28. 10. 2016, 07:25 (CEST)

Díky za připomenutí, opraveno podle Ottova slovníku. --Sokoljan (diskuse) 28. 10. 2016, 17:43 (CEST)
Přidal jsem požadavek na zdroj na gymnázium v Hustopečích:
  • Po absolvování čejkovické školy studoval Tomáš Masaryk na reálném gymnáziu v Hustopečích[zdroj?] a později na gymnáziu ve Strážnici, které však nemohl dokončit.
Podrobná monografie o Masarykovi uvádí docházku 1861–63 na hustopečskou reálku vedenou piaristy, kde bydlel u tety Veroniky Kosové, manželky pekaře v domě č. 7 v Zámečnické ul., 1863 z nedostatku peněz a pro nízký věk k přijetí do učit. stavu ho dal otec do učení (1863–65) na zámečníka ve Vídni, po 3 týdnech utekl a vrátil se do Čejče, vybráno kovářství 1863–64; v r. 1865 se zapisuje na gymnázium v Brně, po neshodách s katechetou Procházkou snížení známky z chování a po V. tříde vyloučení. Masaryka vzal do Vídně z Brna přeložený policejní prezident Le Monnier, jehož synovi dával kondice a ve Vídni maturoval 1872. (Alain Soubigou (2004): Tomáš Garrigue Masaryk, ss. 29–33. ISBN 80-7185-679-7).
V článku odkazovaný Ottův slovník naučný dává v hesle „Masaryk“ informaci o studiu na reálce v Hustopeči, pak na gymnasiu ve Strážnici, později na něm. gymnasiu brněnském a od VI. třídy ve Vídni s maturitou 1872 (shoduje se až na Strážnici se Soubigouem); tedy chybí zmínka o reálném gymnáziu v Hustopečích.--Kacir 29. 10. 2016, 00:16 (CEST)
Provedl jsem selfrevert, teď jsem si říkal, že „reálka“ vlastně není základní škola, ale reálné gymnázium a Google říká ano, „střední škola“.--Kacir 29. 10. 2016, 04:48 (CEST)

Pozn.: Jaromír Doležal uvádí i Masarykovo vysvědčení na této škole (Vratislav)(109.80.75.142 11. 11. 2016, 19:35 (CET)).

/* Politika */ podkap. KritikaEditovat

Lex Masaryk se neoficiálně nazývají dva zákony

  • dosud platný zákon č. 22/1930 Sb., o zasluhách T. G. Masaryka. Z tohoto velmi stručného zákona pochází známá věta: „T. G. Masaryk zasloužil se o stát.“
  • zákon č. 318/1920 Sb., o čestném daru prvnímu presidentu Československé republiky.[1]

Masarykovi je také vyčítáno, že přijímal četné dary. Národní shromáždění například na oslavu 80. narozenin Masarykovi věnovalo zákonem 20 milionů Kč, „aby jich president použil podle svého volného uvážení“.[2] Dalším zákonem ponechalo Masarykovi „na dožití presidentský plat a sídlo na zámku Lánech“.[3] --Petr Říha, Hradec Králové (diskuse) 24. 11. 2016, 21:55 (CET)

Pozn.: Zákon č.232 Sb.z./35 z 21.12.1935 O státní poctě prvnímu presidentu čs. republiky T.G. Masarykovi jako PRESIDENTU OSVOBODITELI (109.80.75.142 18. 12. 2016, 14:29 (CET))(Vratislav)

  1. Iuridictum, encyklopedie o právu. In: [s.l.]: Tomáš Pecina Dostupné online. Kapitola Lex Masaryk.
  2. O věnování na oslavu 80. narozenin prvého presidenta republiky Československé T. G. Masaryka č. 23/1930 Sb. In: Sbírka zákonů. 1930. Dostupné online. § 1. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. č. 232/1935 Sb. In: Sbírka zákonů. 1935. Dostupné online. § 2. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

TGM v AmericeEditovat

Pobyt v Americe 1918 Do první světové války vstoupily v dubnu 1917 na straně západních spojenců i Spojené státy americké. Po tzv. Velké říjnové revoluci v listopadu 1917 se zcela změnila celková situace v Rusku, když byl v Brest-Litevsku uzavřen separátní mír Ruska s Německem, a tím i podmínky pro působení československých legií na jeho území. Z tohoto důvodu se Masaryk rozhodl k daleké cestě přes Sibiř a Japonsko do USA, aby tam působil na prezidenta Woodrowa Wilsona, který tehdy již převzal evropské názory o možné transformaci rakouské monarchie do národnostně svobodného svazku autonomních států. To ovšem ještě neznamenalo podporu vzniku zcela samostatných států a zánik mnohonárodnostního Rakouska-Uherska. Během strastiplné cesty lazaretním vlakem, na kterou se vydal v den svých 68. narozenin 7. března 1918, nejen zajišťoval místa budoucího pobytu legií, ale tvořil též svůj známý spis „Nová Evropa“. Ještě z Tokia, kam dorazil z Vladivostoku přes tehdy Japonskem okupovanou Koreu a poté na lodi, poslal prezidentu Wilsonovi memorandum o stavu Ruska, v němž zdůraznil význam a úspěchy Československých legií. Dosáhl tak předpokládané pozornosti a účinku. Doporučoval tehdy západním spojencům, aby uznali ruskou bolševickou vládu.[28] Prosil bych doplnit do poslední věty: "aby uznali ruskou bolševickou vládu de facto (tedy, že existuje)". O uznání "de jure" nemůže být řeči, jak Masaryk sám dodává; navíc po Čeljabinském incidentu a jeho dopadu-napadání našich neozbrojených ešalonů bolševiky-změnil i tento názor a uznání nechtěl vůbec, což Americkému státnímu departmentu zdůvodnil tím, že bolševici nedodrželi žádné dohody (viz TGM: Světová revoluce, Orbis, Čin 1919, 1925 a jakékoliv další vydání) --90.178.155.55 16. 3. 2018, 04:37 (CET) Díky W.

KladnoEditovat

Prosím do seznamu viz níže doplnit město Kladno, kde T.G. M. úspěšně přednášel již v r. 1900 (poprvé v lednu dokonce před 5 000 lidmi, podruhé 5. července, což bylo připomenuto i v přednášce doc. Vratislava Preclíka k stému výročí volby TGM prvním prezidentem 14. listopadu 2018, pořádané Státní vědeckou knihovnou v Kladně, právě v tento den): Věta s již doplněným Kladnem. Na přelomu března a dubna 1900 založil Masaryk Českou stranu lidovou – pokrokovou, později známou jako Realistická strana. V té době nejen usilovně publikoval, ale i přednášel v různých městech mimo fakultu (Plzeň, Skuteč, Sušice, Strakonice, Písek, Vsetín, Valašské Meziříčí, Kladno, Kopřivnice, Kroměříž, Modřany, Kolín, Velim, Jičín, Mělník aj.) Moc děkuji, srdečně W.90.178.155.55 16. 11. 2018, 12:42 (CET)

Proč nedoplníte přímo do článku, u jiných článků zdá se se editací nebojíte? --Matěj Orlický (diskuse) 16. 11. 2018, 12:53 (CET)
Proč! Protože je článek zamknutý (a to je dobře). Nechť to v tento slavnostní den 17. listopadu prosím doplní někdo, kdo má přístupové právo. Je to v kapitole Akademik a politik (subkapitola: "Před válkou". Moc děkuji W. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 90.178.155.55 (diskuse)
Dobrý den. Omlouvám se, že jsem přehlédl zámek i vaši reakci. Ale souhlasím s kolegou níže, že výčet měst v této podobě tam nepatří a proto jsem jej v rámci „spravedlnosti“ odstranil. Není tam žádný přesah, souvislost, dopad ap., který by ze seznamu vyplýval. Do článku patří vybrané důležité informace, ne kompletní výčet intineráře (když to pro názornost lehce nadsadím). --Matěj Orlický (diskuse) 10. 12. 2018, 01:04 (CET)
Osobně pochybuji, že je dobré do poměrně krátkého biografického článku vkládat takové detaily jako kde TGM všude přednášel. To se hodí spíš do knihy.--Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 11. 2018, 04:15 (CET)

Hana Masaryková (1892)Editovat

23.10.2018 doplnila IP adresa do čl. Charlotty Garrigue-Masarykové šesté dítě, Hanu Masarykovou (1892). Anglická verze obsahuje šest potomků řadu let. Sem do TGM pak byla informace vložena 16.12.2018 @Rohud:.
Jako snad obecně věrohodný zdroj, nikoli však z hlediska historie, Hanu uvádí Encyklopedie Brna. Ovšem řada věrohodnějších zdrojů zná pouze pět potomků: monografie TGM od Alaina Soubigou jméno Hana Masaryková nezná, dtto Masarykova společnost, iDNES, viz také wikiheslo rodokmenu. Ráno jsem napsal mail masarykoložce Evě Broklové, ale nevím, jestli a kdy odpoví. Pokud by mohl někdo rychle ověřit, že se nejedná o hoax, budu rád.--Kacir 18. 12. 2018, 23:47 (CET)

Takže z reakce docentky Broklové vyplývá, že o šestém potomku neví, informace se jí zdá velmi nepravděpodobná (klasické WP:VTVVD) ani nezná autoritativní zdroj, který by Hanu Masarykovou uváděl. Což je ve shodě s VZ, včetně monografií, př. Soubigou, v rozsáhlém životopise Stanislava Poláka T.G.Masaryk – Za ideálem a pravdou, stojí ve 3. díle informace, že na Vánoce 1893 byla nejmladším potomkem ještě ne tříletá Olga. Na základě výše uvedeného, dle WP:OV a WP:VTVVD, odstraňuji Hanu Masarykovou ze všech článků.--Kacir 28. 12. 2018, 11:50 (CET)
Ještě doplňuji citace ze Soubigoua:
  • s. 54: grafický rodokmen Masarykovy rodiny, 5 dětí bez HM
  • s. 55: „Masaryk podnikl do Prahy cestu 12. srpna 1882, aby zajistil bydlení, a 10. září 1882 do hlavního města Čekého království přijel i se ženou a oběma dětmi […] Charlotta Masaryková v Praze porodila tři další děti, v roce 1886 Jana, budoucího ministra, 2. března 1890 Eleanor, která však již 18. července zemřela, a v roce 1891 Olgu.
  • s. 171: „Osud Masarykovy rodiny byl krutý. Kromě Olgy měli Masarykovi další tři děti nepočítaje holčičku, která zemřela velmi malá.“ --Kacir 28. 12. 2018, 12:29 (CET)
Zpět na stránku „Tomáš Garrigue Masaryk/archiv-1“.