Holíč
Holíč (německy Weißkirchen/Holitsch, maďarsky Holics) je město na západním Slovensku, v Trnavském kraji. Žije v něm přibližně 11 tisíc[1] obyvatel. V roce 2001 se k české národnosti hlásilo 3,68 % obyvatel.
| Holíč | |
|---|---|
 Holíčský zámek | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°48′43″ s. š., 17°9′46″ v. d. |
| Nadmořská výška | 180 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Skalica |
| Tradiční region | Záhoří |
  Holíč | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 37,8 km² |
| Počet obyvatel | 11 214 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 296,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Primátor | Zdenko Čambal (SNS, SMER-SD, Hlas - sociálna demokracia, SME RODINA)[2] [3] |
| Vznik | 1205 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| sekretariat | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Holíč Bratislavská 5 908 51 Holíč Tel.+421 34 321 0511 |
| Telefonní předvolba | 034 |
| PSČ | 908 51 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SI |
| NUTS | 504378 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o Holíči je z roku 1205.
Původní vodní hrad, postupně rozšiřovaný a přestavovaný až do podoby barokního holíčského zámku, býval významným vojenským opevněním. Dne 12. července 1315 došlo v předhradí k tzv. bitvě o Holíč mezi vojsky Matúše Čáka Trenčanského a Jana Lucemburského.
V roce 1438 přiznal Albrecht Habsburský predikát "z Holíče" svému kancléři Kašparu Šlikovi a rod Šliků pak tento predikát užíval (hrabata z Holíče a Pasounu, německy Graf Schlik zu Bassano und Weißkirchen). Reálné stopy po působení tohoto rodu ale v Holíči nejsou.
V roce 1627 hrad dobyl Gabriel Betlen. V roce 1736 statky v Holíči a Šaštíně koupil František Lotrinský, který v roce 1743 založil v Holíči první manufakturu na výrobu fajánse v rakouské monarchii. Holíčská keramika se tu vyráběla až do roku 1827. Bývalá budova manufaktury je dnes využívána jako Městská galerie.
Statky Holíč a Šaštín, bývalé majetky císařské rodiny (12 975 ha lesní a zemědělské půdy), spravovalo po vzniku Československa ředitelství Státních lesů a statků v Praze.[4]
Přírodní poměry
editovatMěsto se nachází v Záhorské nížině, nedaleko řeky Moravy, pět kilometrů od Hodonína a devět kilometrů od Skalice. Do katastrálního území obce zasahuje část chráněného areálu Búdkovianske rybníky a přírodní památka Kátovské rameno.
Pamětihodnosti
editovat- Holíčský zámek
- Loretánská kaple
- Kostel Božího srdce
- Lihovar z roku 1880
- Větrný mlýn z první poloviny 19. století
- Kapucínský klášter z poloviny 18. století
- Manufaktura na výrobu holíčské keramiky
- Evangelický kostel
- Sousoší Nejsvětější Trojice
- Podzámecký vodní mlýn
- Silniční mosty
- Ústřední sýpka
- Hradní studna
- Hrob důstojníka z roku 1806
- Kaple svatého Floriána
- Bytový dům z roku 1755
- Dva měš
Holíčská svatyně
editovatNa pahorku nad městem byla v roce 1988 objevena kamenná kultovní stavba kruhového půdorysu. 25 kamenů o výšce až 6,8 m bylo seřazeno ve dvou kruzích. Větší kruh se 16 kameny měl průměr 23 metrů. V menším kruhu se nacházelo 8 kamenů a uprostřed největší kámen. Část kamenů byla dekorovaná obrazy nástrojů a mytologickými scénami. Stáří se odhaduje na cca 5 500 let. Kresby na kamenech jsou podle prof. Le Rouxe z Francouzské akademie věd datovány nejpozději do doby železné, přičemž samotná kamenná kultovní stavba je mnohem starší. Nález je však i zpochybňován a jde údajně jen o pískovcové balvany, které byly v různé hloubce pod povrchem.[5]
Osobnosti
editovat- Jozef Agnelli (1852–1923), pěstitel léčivých rostlin a kněz
- Jozef Čabelka (1910–1987), vědec a pedagog, akademik Slovenská akademie věd
- Eliška Jechová (1921–2015), česká spisovatelka
- Eugen Löbl (1907–1987), ekonom
- Mirko Nešpor (1924–1944), antifašista
- Daniel Rapant (1897–1988), historik, archivář a vysokoškolský pedagog
- Heinz Jakob Tauber (1917–2008), československý lékař a spisovatel židovského původu
Partnerská města
editovatGalerie
editovat-
Kostel Božského srdce Ježíšova -
Kostel sv. Martina -
Evangelický kostel -
Pravoslavný chrám -
Kalvárie -
Větrný mlýn -
Holíčské menhiry
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Primátor mesta [online]. 2025-03-12 [cit. 2025-03-12]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ NS RČS 1929-1935, PS, tisk 1967. www.psp.cz [online]. [cit. 2019-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Stonehenge v Holíči: Najväčší historický poklad Slovenska alebo obyčajné kamene?. Pravda.sk [online]. 2018-07-22 [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Holíč na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Holíč ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Za holíčskymi kultúrnymi pamiatkami [online]. Česko-Slovenská regionálna televízia, 2019-07-16 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
- SLADKÝ, Jiří. Slovenské městečko Holíč: Kousek Balkánu na česko-slovenském pomezí skrývá spoustu jedinečných památek. Lideazeme.cz [online]. 2019-06-25 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
- V Holíči nájdete kúsok Holandska aj Benátok Pravda.sk, 11.12.2009
