Otevřít hlavní menu

Chudozubí

skupina (řád či nadřád) savců

Chudozubí (Xenarthra, dříve Edentata)[1] je řád savců žijících v Jižní a Střední Americe, zahrnujících 29 druhů ve 4 čeledích.

Jak číst taxoboxChudozubí
alternativní popis obrázku chybí
Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád chudozubí (Xenarthra)
Cope, 1889
Čeledi
Sesterská skupina
Boreoeutheria
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CharakteristikaEditovat

I když se jednotliví zástupci příliš nepodobají, mají několik společných znaků:

  • přidané kloubní spojení mezi hrudní a bederní páteří (xenarthrální, proto Xenarthra)
    • zpevňuje páteř a pomáhá mravenečníkům a pásovcům při hrabání do termitišť
  • redukovaná sklovina (nebo rovnou celý chrup)
  • malý mozek
  • pomalý metabolismus
  • vynikající čich
  • stálá tělní teplota 20–35 °C

EvoluceEditovat

Chudozubí jsou velmi starobylou skupinou savců a v minulosti dosahovali značných rozměrů (lenochod Megatherium – až 6 m). Nejstarší fosilie druhu Riostegotherium yanei z Brazílie pocházejí z období paleocénu (stáří asi 58 až 55 milionů let).[2]

CharakteristikaEditovat

PásovciEditovat

  • protáhlý čumák, dlouhý lepkavý jazyk
  • nejvíce zubů ze suchozemských savců – až 100 (bez skloviny, kořenů)

LenochodiEditovat

  • jako jediní savci mají 6–9 krčních obratlů
  • žijí zavěšeni na stromech – hřbetem dolů
  • jsou býložraví

MravenečníciEditovat

  • protáhlý čumák, dlouhý lepkavý jazyk
  • jazyk je dlouhý až 60 cm
    • jsou na něm trny a lepkavé sliny, na které chytá termity a hmyz

SystémEditovat



Afrotheria




Xenarthra




Laurasiatheria



Euarchontoglires





pásovci (Cingulata)Editovat

PilosaEditovat

lenochodi (Folivora)Editovat

mravenečníci (Vermilingua)Editovat

ReferenceEditovat

  1. ŠMAHA, Jiří (autor českého překladu). ZVÍŘE. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2002. 624 s. ISBN 80-242-0862-8. Kapitola Chudozobí, s. 138. 
  2. Lílian P. Bergqvist; et al. (2019). Osteoderm microstructure of Riostegotherium yanei, the oldest Xenarthra. Anais da Academia Brasileira de Ciências 91, suppl. 2: e20181290. doi: http://dx.doi.org/10.1590/0001-3765201920181290

Externí odkazyEditovat