Chrast
Město Chrast (skloň. podle vzoru kost) se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji necelých dvanáct kilometrů jihovýchodně od Chrudimi. Žije zde přibližně 3 200[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
| Chrast | |
|---|---|
 Zámek v Chrasti u Chrudimi | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Chrast |
| Obec s rozšířenou působností | Chrudim (správní obvod) |
| Okres | Chrudim |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°54′8″ s. š., 15°56′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 159 (2023)[1] |
| Rozloha | 17,84 km²[2] |
| Nadmořská výška | 285 m n. m. |
| PSČ | 538 51 |
| Počet domů | 1 064 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Náměstí 1 538 51 Chrast podatelna@mestochrast.cz |
| Starosta | Ing. Vojtěch Krňanský |
| Oficiální web: www | |
  Chrast | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 571539 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Chrast založili pravděpodobně mniši z podlažického kláštera. Vesnice byla poprvé nepřímo míněna roku 1318 v predikátu Radslava z Chrastu. Klášter zničili roku 1421 husité a císař Zikmund roku 1436 zapsal celý klášterní majetek Janu Pardusovi z Vratkova. Až do konce patnáctého století byla Chrast uváděna jako ves. Poprvé ji jako městečko označil Zdeněk Kostka z Postupic, když v roce 1493 povolil jejím obyvatelům rozšířit jejich majetek a osvobodil je od všech platů. Městečko bývalo pravděpodobně neopevněné, ale vjezd do něj umožňovaly dvě brány zbořené údajně roku 1829. Jedna stávala v ulici Boženy Němcové u severního zámeckého křídla a druhá v místech velké křižovatky západně od Náměstí. Roku 1524 povolil panovník Kostkům z Postupic rozšířit výsady městečka o právo týdenního trhu a dvou jarmarků.[4]
Poté obec patřila různým šlechticům, od roku 1559 rodu Slavatů z Chlumu a od roku 1644 biskupství královéhradeckému. Zámek začal stavět Albrecht Slavata z Chlumu roku 1601 a podstatně jej rozšířili biskupové v 18. století.[5] Roku 1853 byla Chrast povýšena na město.
Přírodní poměry editovat
Kolem východního okraje města protéká potok Žejbro, který svou vodou napájí Chrašický rybník. Svah na pravém břehu potoka je chráněn jako přírodní památka Chrašická stráň.
Části města editovat
Město se člení na čtyři místní části, které jsou shodné s katastrálními územími.
- Chrast
- Chacholice
- Podlažice
- Skála – k. ú. Skála u Chrasti
Doprava editovat
Pamětihodnosti editovat
- Zámek Chrast je čtyřkřídlá jednopatrová stavba s velkým čtvercovým dvorem. Nejstarší severní křídlo je renesanční, v přízemí otevřené arkádami do dvora. Východní barokní křídlo má mansardu, bohatě zdobenou fasádu, středový rizalit se štítem a hranolovou věžičku s hodinami. V patře nad průjezdem do zahrady je kaple sv. Jana Nepomuckého s cennými obrazy podlažického rodáka Antonína Machka (1775–1844). V zámku je obecní úřad a městské muzeum. Za zámkem je rozsáhlá barokně založená zahrada francouzského stylu, po roce 2000 obnovená. Adresou je zámek přiřazen k náměstí.
- Kostel Nejsvětější Trojice ve středu náměstí je rozměrná barokní trojlodní basilika se dvěma věžemi, postavená v letech 1710–1717 na základech patrně gotické stavby, která roku 1709 vyhořela. Na severní straně vítězného oblouku je cenný obraz Svaté rodiny od M. L. Willmanna z roku 1695, na jižní straně deskový obraz sv. Jana Křtitele od téhož malíře.
- Děkanství na náměstí, patrová barokní budova z let 1712–1722
- Pomník obětem první a druhé světové války na náměstí
- Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
- Krucifix na rozcestí k nádraží z roku 1790.
Chrašice:
- Hřbitovní kostel svatého Martina z roku 1721, šestiboký s obdélnou kruchtou a trojbokým presbytářem, připomíná sloh Jana Blažeje Santiniho
- Barokní sýpka ze druhé poloviny 18. století
- Vodárna u Chrašického rybníka z let 1746–1755 na místě starší věže z roku 1663.[5]
Osobnosti editovat
Na chrasteckém zámku zemřel český šlechtic a královéhradecký biskup Jan Josef říšský hrabě Vratislav z Mitrovic. Na místním hřbitově byl v pondělí 19. listopadu 1956 pochován 22. biskup královéhradecký Mořic Pícha.
Rodáci editovat
- Antonín Machek (1775–1844), malíř, narozený v Podlažicích
- Jan Nepomuk Filcík (1785–1837), není rodák, ale v Chrasti žil; hudební pedagog a autor knihy První metodika školního zpěvu.
- Ludwig August Frankl von Hochwart (1810–1894), německy píšící básník
- Karel Bláha (1887–1917), těsnopisec
- Jindřich Heisler (1914–1953), surrealistický básník a výtvarník
- Martin Dejdar (* 1965), herec a bavič
Galerie editovat
- Chrast
-
Kostel Nejsv. Trojice od západu -
Nádvoří zámku -
Nádvoří zámku v Chrasti -
Náměstí v Chrasti -
Maketa kodexu Gidas -
Děkanství -
Zámecká zahrada
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Chrast, s. 275.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 533–534.
Externí odkazy editovat
Galerie Chrast na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrast na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Chrasť v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Chrast ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Chrast v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
