Chlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst

německý politik

Chlodwig Carl Viktor zu Hohenlohe-Schillingsfürst (31. března 1819, Rotenburg an der Fulda6. července 1901, Bad Ragaz) byl německý politik, v letech 1866 až 1870 bavorský premiér a v letech 1894 až 1900 německý kancléř a pruský ministerský předseda.[1]

Chlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst
Stranická příslušnost
ČlenstvíŘíšská liberální strana

Rodné jménoChlodwig Carl Viktor zu Hohenlohe-Schillingsfürst
Narození31. března 1819
Rotenburg an der Fulda
Hesensko-Kasselsko Hesensko-Kasselsko
Úmrtí6. července 1901 (ve věku 82 let)
Bad Ragaz
Švýcarsko Švýcarsko
ChoťMarie ze Sayn-Wittgenstein-Berleburgu (od 1847)
RodičeFrantišek Josef V. z Hohenlohe-Schillingsfürstu a Konstancie z Hohenlohe-Langenburgu
DětiFilip Arnošt z Hohenlohe-Schillingsfürstu
Mořic z Hohenlohe-Schillingsfürstu
PříbuzníViktor I. Ratibořský, Gustav Adolf zu Hohenlohe-Schillingsfürst a Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürstu (sourozenci)
Profesepolitik a diplomat
Náboženstvíkatolická církev
OceněníŘád černé orlice
čestný doktor Štrasburské univerzity
Honorary doctorate from the Julius Maximilians University of Würzburg
Řád sv. Ondřeje
Královský uherský řád sv. Štěpána
PodpisChlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst, podpis
CommonsChlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Byl druhým z pěti synů starobylé a vysoce postavené šlechtické rodiny a jako jeho otec František Josef V. kníže z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1787–1841) byl pokřtěn katolicky, zatímco jeho matka princezna Konstanze z Hohenlohe-Langenburgu (1792–1847) byla evangelička.

Chlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst studoval právo na univerzitách v Göttingenu, Bonnu, Lausanne a Heidelbergu, poté v Prusku nastoupil kariéru právníka a úředníka. Po získání panství Schillingsfürst v Bavorsku z pruských služeb odešel, stal se dědičným členem bavorského parlamentu a zastával politiku sjednocení Německa pod vedením Pruska. Zprvu narážel na odpor většiny ostatní bavorské šlechty, po porážce Bavorska a jeho spojenců v prusko-rakouské válce v létě 1866 však myšlenka spolupráce s Pruskem převládla a Hohenlohe-Schillingsfürst byl 31. prosince 1866 jmenován bavorským ministerským předsedou a ministrem zahraničí. Prosadil spojenectví Bavorska se Severoněmeckým spolkem. Jeho politika však byla považována za příliš propruskou a protikatolickou, a to vedlo k jeho odvolání oběma komorami parlamentu roku 1870.

Po sjednocení Německa byl Hohenlohe-Schillingsfürst v letech 1871 až 1881 poslancem Říšského sněmu a působil jako diplomat. Dne 29. října 1894 byl německým císařem Vilémem II. překvapivě jmenován německým kancléřem.[1] Jako kancléř se dostal s císařem do konfliktu o reformu vojenského zákonodárství, v níž Hohenlohe-Schillingsfürst zastával liberálnější pozici než Vilém II. I když Hohenlohe-Schillingsfürst určité reformy v tomto ohledu prosadil, vcelku bylo jeho postavení slabé a v posledních letech jeho vlády již moc přebíral jeho designovaný nástupce Bernhard von Bülow.

Rodina a potomstvo editovat

Chlodvík Karel byl od roku 1847 ženatý s Marií ze Seyn-Wittgensteinu (1829–1897), s níž měl 6 dětí:

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtické rodů. Praha 5: Euromedia Group, a.s., 2021. 464 s. ISBN 978-80-242-7761-5. 

Externí odkazy editovat