Otevřít hlavní menu
Chili papričky různé zralosti
Chilli s dozrávající papričkou.
Graf porovnání pálivosti (SHU) vybraných chili paprik.

Chilli paprička (též čili paprička, feferonka; někdy se nesprávně užívá název kayenský pepř, případně kajenský pepř) je plod především exotických druhů křovitých paprik, rostoucích v tropech a subtropech Indie, Číny, Japonska, Vietnamu, Afriky, Jižní a Střední Ameriky, zvláště Mexika. Hojně se užívají i na Balkáně.

Jedná se o malé světlejší papričky se silnou vůní. Tyto feferonky jsou ostré odrůdy zpravidla vytrvalých kořeninových paprik. Za svou pálivou chuť vděčí látce kapsaicin.

Mimo dalších látek obsahuje vitamíny C a karoten B. Podporují chuť k jídlu, ale ve větším množství dráždí pohlavní a močové ústrojí. V přiměřených dávkách působí na žaludek lépe než pepř černý. Má příznivý účinek na zažívání. Je prokázáno, že kultury, zvyklé na ostrá jídla s tímto kořením, snáze snášejí zamoření pokrmů a prostředí kolem sebe různými bakteriemi, zejména těmi vyvolávajícími průjem. Chilli vyvolává změny ve střevní sliznici, která potom leccos snese. Chili je považováno také za afrodisiakum.

Obsah

PůvodEditovat

Chilli papričky pěstovali Indiáni již v předkolumbovské době, a to už od 6. tisíciletí př. n. l. Byla to jedna z prvních samosprašných plodin, které se v Americe začaly pěstovat. Po objevení Ameriky je evropští (zvláště portugalští) kupci rychle rozšířili po celém světě, protože představovaly cenné koření a náhradu za pepř. Velké obliby doznaly především v Indii, kde dnes představují nedílnou součást indické kuchyně. Z Indie se přes Osmanskou říši dostaly do Maďarska, kde z nich Maďaři vytvořili své národní koření – mletou papriku.

DruhyEditovat

Chilli papričky se dělí na množství kultivarů, které jsou klasifikovány do následujících druhů:

Oproti tomu kapie byla vyšlechtěna jen z jednoho druhu, Capsicum annuum.

SuperchilliEditovat

Jedny z nejpálivějších papriček mají svůj původ na indickém subkontinentu. Tamní chilli se honosí příznačným názvem Bhut Jolokia, tedy "chilli démon" a používá se jako donucovací prostředek místní policie a vojenských složek, kde se používá jako náplň kouřových granátů. Podle nepotvrzených zvěstí prý došlo k úmrtí chlapce, který "démona" omylem pozřel.[zdroj?]

Kajenský pepřEditovat

Tento český název často označuje prášek ze sušených chili papriček různých odrůd. Má žlutou až červenou barvu a velmi palčivou chuť. Název je nepřesný a vznikl nesprávným překladem z angličtiny, kde „pepper“ znamená jak pepř, tak i papriku, včetně chilli. Slovo „kajenský“ je počeštěným názvem jedné z odrůd, papričky Cayenne.

MnoženíEditovat

Chilli papričky se množí semínky. Ta jsou kulatá, zploštěná, zpravidla vrásčitá žluté barvy. Časem semínka postupně hnědnou což může ukazovat nižší kvalitu a klíčivost semínek. Semena mají vysokou klíčivost kolem 95% a mohou si klíčivost zachovat i několik let.

PěstováníEditovat

Papričky lze s úspěchem pěstovat i v našich podmínkách, vyžaduje se však speciální postup, který lze rozdělit na tři důležité kroky.[1]

  • Předpěstování – Začátkem nového roku se osivo v bytě umístí do zeminy a vyčká se na vyklíčení a první děložní lístky.
  • Přesazení – Po zesílení rostliny následuje přesazení do menšího samostatného kořenáče, ve kterém chilli čeká na příhodné venkovní podmínky.
  • Výsadba – S příchodem prvních jarních dní s jistotou absence mrazivého rána lze přistoupit k finální výsadbě na kýžené místo do skleníku. Rostlina vyžaduje dostatek tepla i světla, nenáročná je naopak na zálivku. Potřebné živiny dodá pravidelné hnojení.
  • Vegetační doba – Chilli papričky jsou zpravidla pěstovány jako jednoleté. Při správném zazimování (je nutné ochránit před mrazy) lze pěstovat i jako víceleté. Papriky jsou stáleplodící, výhodou víceletého pěstování je bohatší a časnější úroda.

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KAY., Maguire,. Někdo to rád pálivé : úplný průvodce pěstováním, sklízením a uchováváním chilli papriček. Vydání první. vyd. [Praha]: [s.n.] 144 stran s. Dostupné online. ISBN 9788075291011, ISBN 8075291018. 

Externí odkazyEditovat