Bruntál (zámek)
Zámek Bruntál, nacházející se v centru města Bruntálu, je jednou z nejvýznamnějších památek regionu. Okolo zámku netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s trojúhelníkovým nádvořím s arkádami se rozkládá zámecký park. Při severozápadním křídle stojí Hodinová věž. Na zámku se zachovalo cenné vybavení původních interiérů s bohatou obrazovou sbírkou, zbrojnicí a knihovnou. Dnes je sídlem regionálního muzea, jsou zde muzejní expozice a výstavní síně a konají se tady kulturní a společenské akce.
Bruntál | |
---|---|
Zámek Bruntál, hlavní průčelí | |
Základní informace | |
Sloh | barokní architektura |
Poloha | |
Adresa | Bruntál, Česko |
Ulice | Zámecké nám. |
Souřadnice | 49°59′26,12″ s. š., 17°27′52,77″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 45628/8-11 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 1963 byl zámek prohlášen za nemovitou kulturní památku[1] a v roce 2002 byl zařazen mezi národní kulturní památky.[2]
Historie
editovatPůvodní městský pozdně gotický hrad z konce 15. století byl přestavěn v 2. polovině 16. století ve stylu severská renesance v honosné representační sídlo pánů z Vrbna. Dokladem této přestavby je nádvoří zámku s krásnými arkádovými ochozy a zámeckou věží. Po bitvě na Bílé hoře zámek získal jako konfiskát Řád německých rytířů. V třicetileté válce byl zámek velmi poškozený takže se v polovině 18. století uvažovalo o jeho demolici. V roce 1766 se započalo s poslední přestavbou zámku, která po dokončení v roce 1769 přivedla zámek do dnešní podoby. Vznikl tak objekt ojediněle spojující renesanční a barokní sloh v jednom celku. Zámek byl také upravován v polovině 19. a počátkem 20. století.
Po první světové válce uvalilo ministerstvo zemědělství na velkostatek Freudenthal-Hubertskirch-Karlsbrunn Řádu německých rytířů v březnu 1919 vnucenou správu. Velkostatek sestával z hospodářských správ: Freudenthal, Altstadt (Staré Město), Kotzendorf (Moravský Kočov) a lesních správ: Freudenthal (Bruntál), Tiergarten (Obora), Hubertskirch (Hubertov), Kleinmohrau (Malá Morávka), Dürrseifen (Suchá Rudná), Wiedergrün (Podlesí), Würbenthal (Vrbno pod Pradědem), Karlsthal (Karlovice). K velkostatku patřila průmyslová výroba s pivovarem, lihovarem, pilou, hutí a také lázně. Celková rozloha činila 12 052 ha.[3]
V roce 1945 přešla správa zámku do rukou československého státu.
Řád německých rytířů nyní podniká kroky k navrácení zámku Bruntál.[4] V případě, že by došlo k jeho navrácení, památka by nadále sloužila svému účelu a byla by přístupná veřejnosti.[5]
Zámecký park
editovatVznik parku je datován do 16. století. V polovině 17. století založil Řád německých rytířů pravidelnou zahradu. Významné zásahy byly provedeny za velmistra Řádu arcivévody Evžena Habsburského v roce 1894 podle návrhů Georga Hauberrissera. Barokní úprava se zachovala u průčelí zámku, ostatní plocha je ponechána jako přírodně krajinářský park. V parku se nachází zbytky bývalých městských hradeb, přízemní Sala terrena z roku 1894, bašta a 11 plastik, většinou pískovcových soch z přelomu 18. a 19. století. Park se rozléhá na ploše 2,5 ha.
Muzeum
editovatV bruntálském zámku sídlí muzeum. Kromě zámecké expozice se zde nachází expozice věnovaná přírodě Bruntálska a expozice řemesel a živností regionu. Další významné památky ve správě muzea jsou hrad Sovinec a objekt bývalé kasárny v Karlovicích ve Slezsku. Historie muzea sahá do roku 1898, kdy byla v Bruntále založena muzejní společnost. První výstava byla uspořádána v roce 1913 v rámci oslav 700. výročí založení města.
Galerie
editovat-
Nádvoří zámku s Hodinovou věží
-
Nádvoří zámku
-
Sala terrena v zámeckém parku
-
Jezírko v zámeckém parku
-
Vstupní průčelí zámku ze Zámeckého náměstí
Reference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-29]. Identifikátor záznamu 158082 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MonumNet, seznam Národních kulturních památek
- ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.03.1919, 14(70). s. 10.
- ↑ ČTK. Německý řád chce zámek Bruntál i hrad Sovinec, kraj se proti. Aktualne.cz [online]. 2016-2-29. Dostupné online.
- ↑ DEUTSCHER-ORDEN.CZ. † Otázky a odpovědi † Majetkoprávní nároky Řádu německých rytířů / Německého řádu. Deutscher-Orden.cz [online]. 2016-2-16. Dostupné online.
Literatura
editovat- AUGUSTINKOVÁ, L. Wooden Structures of the Clock Tower in Castle Bruntál. TEMA: Technologies Engineering Materials Architecture Vol. 8, Special Issue part 1 (2022), e-ISSN 2421-4574, p. 9 - 16.
- AUGUSTINKOVÁ, L., Hodinová věž zámku v Bruntále – dobrý výhled pro strážného. Sborník bruntálského muzea 2024, s. 3 – 15.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 40–43.
- ŠTÉPÁN, V., Historie zámku Bruntál. Bruntál 2009.
- VOJKOVSKÝ, Rostislav. Bruntál: zámek v Bruntále. Hukvaldy-Dobrá: Putujme, 2013. 26 s. ISBN 978-80-87712-50-4.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bruntál na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Virtuální prochazka parkem zámku Bruntál