Brezová pod Bradlom

město na Slovensku

Brezová pod Bradlom (německy Birkenhain, maďarsky Berezó, do roku 1907 Brezova) je malé město na západním Slovensku, v Trenčínském kraji.

Brezová pod Bradlom
Centrum města
Centrum města
Brezová pod Bradlom – znak
znak
Brezová pod Bradlom – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška265 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrenčínský
OkresMyjava
Tradiční regionKopanice
Brezová pod Bradlom
Brezová pod Bradlom
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha41,1 km²
Počet obyvatel4 848 (2021)[1]
Hustota zalidnění118 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaJaroslav Ciran
Vznik1262 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.brezova.sk
E-mailmesto@brezova.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Brezová pod Bradlom
Nám. M.R.Štefánika 2
906 13 Brezová pod Bradlom
Telefonní předvolba034
PSČ906 13
Označení vozidel (do r. 2022)MY
NUTS504262
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha editovat

Město se nachází v severním podhůří Malých Karpat, cca 15 km východně od Senice a 10 km jižně od Myjavy. V obci se nachází římskokatolický renesanční kostel Nejsvětější Trojice z konce 16. století a neoklasicistní evangelický kostel z roku 1784. Na vrchu Bradlo nad městem je mohyla Milana Rastislava Štefánika.

Historie editovat

 
Brezová na přelomu 19. a 20. století. Fotografie: Pavel Socháň

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1262. Pak zřejmě načas zpustla a další zmínka se objevuje až ve druhé polovině 16. století. Roku 1709 získala Brezová trhové právo a stala se městečkem. Následoval prudký nárůst počtu obyvatel, koncem 18. století jich zde žilo přes 5 tisíc (tedy více než dnes) a počátkem 19. století dokonce přes 6 tisíc. Brezová tehdy byla významným střediskem kožešnictví.

Naprostá většina obyvatel byla evangelického vyznání a zdejší tradice boje za svá náboženská práva se odrazila i v rozvoji slovenského národního hnutí, které bylo v kraji pod Bradlem obzvláště silné. Ve 40. letech 19. století zde jako kněz působil Jozef Miloslav Hurban, jehož projev roku 1848 patřil k rozbuškám slovenského povstání. V Brezové chvíli sídlila i tehdy vzniklá první Slovenská národní rada a 22. 9. zde slovenští dobrovolníci svedli bitvy s císařským vojskem a uherskými gardisty (na paměť toho je 22. září Dnem ozbrojených sil SR).

Během druhé poloviny 19. století začal počet obyvatel opět klesat, hlavně vlivem úpadku kožešnictví a sílícího vystěhovalectví (zejména do USA). Roku 1899 byla do Brezové přivedena železnice, slepá odbočka z trati Kúty–Trnava. Plán prodloužit tuto trať do Myjavy nebyl nikdy realizován.

Po vzniku Československa zde byla již 6. 1. 1919 otevřena první slovenskojazyčná měšťanská škola na Slovensku. Roku 1928 byla na Bradle postavena monumentální Štefánikova mohyla a název Brezové byl rozšířen na Brezovou pod Bradlom.

Po druhé světové válce došlo k rozvoji strojírenského průmyslu a masivní sídlištní výstavbě. Roku 1966 byla Brezová povýšena na město.

Osobnosti editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brezová pod Bradlom na slovenské Wikipedii.

  1. Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.

Související články editovat

Externí odkazy editovat