Jitka Lucemburská

Jitka Lucemburská
	normandská vévodkyně
	Jitka Lucemburská s Janem Normandským v pozici donátorů (Žaltář Bony Lucemburské)
Narození	20. května 1315; Praha, České království
Úmrtí	11. září 1349 (ve věku 34 let); klášter Maubuisson, Francie
Pohřbena	klášter Maubuisson
Manžel	Jan II. Francouzský
Potomci	Blanka; Karel V. Francouzský; Ludvík z Anjou; Kateřina; Jan z Berry; Filip II. Burgundský; Johana Francouzská; Marie Francouzská; Izabela Francouzská; Bona; Blanka
Dynastie	Lucemburkové
Otec	Jan Lucemburský
Matka	Eliška Přemyslovna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jitka Lucemburská nebo též Bona Lucemburská, německy Jutta von Luxemburg nebo Guta von Luxemburg, francouzsky Bonne (latinsky Bona) de Luxembourg, lucembursky Jutta nebo Guta vu Lëtzebuerg, italsky Bona di Lussemburgo nebo Bona di Boemia (20. května 1315 v Praze – 11. září 1349, klášter Maubuisson) byla normandská vévodkyně, manželka budoucího francouzského krále Jana II. a také pramáti rodu Valois.

Život editovat

Jan II. s Jitkou a potomstvem (Arbre généalogique)

Byla druhorozenou dcerou českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.

„	Léta Páně 1315 dne 21. května v prvou hodinu se narodila panu Janovi, králi českému, hraběti lucemburskému, druhá dcera, Jitka, a při jejím narození se lid znepokojil proto, že se čekalo narození syna. Uvažujíc to matka této dívky, paní královna Eliška, takto přede mnou pravila: ‚protože takřka nikdo nemá rád toto dítě, proto je musím já mít ráda tím vřeleji...‘	“
— Zbraslavská kronika^[1]

Druhorozená Jitka se podobně jako její sestry stala prostředkem diplomatických zájmů českého krále. Už jako šestiletá byla zasnoubená s budoucím míšeňským markrabětem Fridrichem II. O dva roky později Wettinové přešli na stranu Ludvíka Bavora, s jehož dcerou Matyldou se měl Fridrich oženit^[2] a Jitka byla s potupou vrácena z Wartburgu zpět do Prahy.

Dne 28. července 1332 se sedmnáctiletá Jitka v Melunu^[3] vdala za budoucího francouzského krále Jana, kterému bylo tehdy třináct.^[4] Věno z francouzské strany činilo 120 000 zlatých a Jan Lucemburský za něj slíbil pro případ války vojenskou pomoc o síle 500 mužů.^[3] Sňatkem s dědicem francouzského trůnu se stala vévodkyní normandskou a vévodkyní z Anjou a Maine. Svému choti dala jedenáct dětí, z nichž osm se dožilo dospělého věku. Jejím sekretářem byl učenec a již tehdy slavný a vážený básník a skladatel, poradce jejího otce Jana, Guillaume de Machaut.

Jitka zemřela v roce 1349 na mor^[5] a byla pohřbena v klášteře Maubuisson. O rok později se Jan II. stal francouzským králem. Zachoval se Jitčin žaltář, nádherná ukázka gotické knižní tvorby.

Potomci editovat

Jan a Jitka spolu měli následující potomky:

Karel V. Francouzský (21. ledna 1338 – 16. září 1380)^[6], francouzský král v letech 1364–1380, ⚭ 1350 Johana Bourbonská (3. února 1338 – 6. února 1378)
Kateřina Francouzská (1338), zemřela jako malá
Ludvík z Anjou (23. července 1339 – 20. září 1384)^[6], vévoda z Anjou, vévodu z Touraine, ⚭ 1360 Marie ze Châtillonu (1345–1404)
Jan z Berry (30. listopadu 1340 – 15. června 1416), vévoda z Berry
⚭ 1360 Jana z Armagnacu (1346–1387)

⚭ 1389 Jana z Boulogne (1378–1424)
Filip II. Burgundský (17. ledna 1342 – 27. dubna 1404)^[7], burgundský vévoda, ⚭ 1369 Markéta III. Flanderská (1350–1405), flanderská, artoiská, neverská a rethelská hraběnka
Johana Francouzská (24. června 1343 – 3. listopadu 1373) ⚭ 1352 Karel II. Navarrský (1332–1387), král navarrský a hrabě z Évreux
Marie Francouzská (12. září 1344 – říjen 1404), ⚭ 1364 Robert I. z Baru^[6] (1344–1411)
Anežka Francouzská (1345–1349), zemřela jako malá
Markéta Francouzská (1347–1352), zemřela jako malá
Izabela Francouzská (1. října 1348 – 11. září 1372) ⚭ 1360 Gian Galeazzo Visconti (1351–1402), první milánský vévoda

Vývod z předků editovat

Jindřich V. Lucemburský

Jindřich VI. Lucemburský

Markéta z Baru

Jindřich VII. Lucemburský

Jindřich III. Brabantský

Jitka Lucemburská

Albrecht IV. Habsburský

Rudolf I. Habsburský

Hedvika z Kyburgu

Guta Habsburská

Burkhard III. z Hohenbergu

Gertruda z Hohenbergu

Mechtilda z Tübingenu

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ Zbraslavská kronika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1975. 25-015-76. S. 238.
↑ KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-493-X. S. 21.
↑ ^a ^b Kavka, str. 27.
↑ www.mittelalter-genealogie.de. www.mittelalter-genealogie.de [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-07.
↑ Kavka, str. 76.
↑ ^a ^b ^c D'ARRAS, Jean. Melusine; or, The Noble History of Lusignan. [s.l.]: Penn State University Press, 2014. 264 s. S. 234. (anglicky)
↑ VAUGHAN, Richard. Philip the Bold: The Formation of the Burgundian State. [s.l.]: Boydell Press 324 s. Dostupné online. ISBN 978-0-85115-915-7. (anglicky) Google-Books-ID: UodeaJtXQoMC.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jitka Lucemburská na Wikimedia Commons
Judita ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Žaltář Bony Lucemburské
(německy) Genealogie

[Zbraslavská-1] Zbraslavská kronika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1975. 25-015-76. S. 238.

[Kavka21-2] KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-493-X. S. 21.

[Kavka27-3] Kavka, str. 27.

[4] www.mittelalter-genealogie.de. www.mittelalter-genealogie.de [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-07.

[Kavka76-5] Kavka, str. 76.

[:0-6] D'ARRAS, Jean. Melusine; or, The Noble History of Lusignan. [s.l.]: Penn State University Press, 2014. 264 s. S. 234. (anglicky)

[7] VAUGHAN, Richard. Philip the Bold: The Formation of the Burgundian State. [s.l.]: Boydell Press 324 s. Dostupné online. ISBN 978-0-85115-915-7. (anglicky) Google-Books-ID: UodeaJtXQoMC.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]