Otevřít hlavní menu

Guillaume de Machaut

francouzský básník a hudební skladatel

Guillaume de Machaut,[1] někdy psán Machault (kolem 1300 – duben 1377, Remeš) byl francouzský básník a hudební skladatel. Působil jako sekretář Jana Lucemburského a poté jeho dcery Jitky, stáří strávil v Remeši, kde byl kanovníkem. Jako básník dosáhl již za života evropské proslulosti, byl učitelem Deschampse a ovlivnil Chaucera. Je nejvýznamnějším hudebním skladatelem 14. století, čelným reprezentantem stylu ars nova a zároveň jedním z nejstarších hudebních skladatelů, o nichž se dochovaly podrobnější životopisné údaje.

Guillaume de Machaut
Machaut a jeho múza (14. století)
Machaut a jeho múza (14. století)
Narození 1300
Machault
Úmrtí 1377 (ve věku 76–77 let)
Remeš
Povolání hudební skladatel, básník, spisovatel a autor písní
Žánr Ars nova
Významná díla Œuvres poétiques de Guillaume de Machaut
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Machaut se pravděpodobně narodil okolo roku 1300 a od roku 1323 byl zpočátku almužníkem, později notářem, sekretářem a diplomatem ve službách Jana Lucemburského. Byl Janovým oblíbeným společníkem a sám svůj obdiv k Janovi vyjádřil slovy: "nebylo muže, toť jistá věc, jenž by byl dokonalejší ctnostmi, slovy i skutky..."[2] Krále doprovázel při mnoha diplomatických i vojenských cestách, včetně křížové výpravy do Litvy roku 1329. Někdy v době služby u Jana Lucemburského přijal Machaut kněžské svěcení a král mu zajistil mnohé církevní prebendy.

Po bitvě u Kresčaku, kde Jan zahynul, přešel Machaut do služeb normandské vévodkyně Jitky Lucemburské, Janovy dcery. Již v jejích službách dopsal oslavnou skladbu na Jana Lucemburského Soud českého krále. Stáří Machault strávil v Remeši, kde byl kanovníkem. Trpěl dnou, stále však psal díla na zakázku bohatých mecenášů. V Remeši také roku 1377 zemřel , doživ se na tehdejší dobu vysokého věku.

Machautovým žákem byl další významný básník Eustache Deschamps, který roku 1358 ukončil svá studia v kapitulní škole v Remeši. Machaut nadaného mladíka všemožně podporoval a poskytl mu i ubytování. Oba básníci zůstali přáteli až do Machautovy smrti. Deschamps o sobě rád říkal, že je Machautovým synovcem a o svém starším příteli napsal:

Byl to můj nejlaskavější učitel a mistr v umění psát básně...
— Eustach Deschamps[3]

Literární díloEditovat

 
Soud českého krále

Machaut byl neobyčejně plodný autor. Dochovalo se 80 tisíc veršů a jeho poezie byla populární až do 15. století. Byl vzorem dalším básníkům včetně Eustacha Deschampse a Chaucera. Podle francouzského literárního historika Gustava Lansona byl „tkalcem rýmů“[4] a „miniaturistou slov“.[4] Machautova hlavní díla:

  • Chvála paní
  • Příběh o zahradě
  • Přátelská útěcha (sepsaná pro navarrského krále Karla II.)
  • Příběh o lvu
  • Příběh o studánce lásky (sepsán pro Jana z Berry)
  • Soud českého krále
  • Opravdový příběh (velmi otevřené vyprávění sepsané okolo roku 1364 na přání neznámé mladice, jež sváděla obstarožního Machauta a dokonce mu věnovala klíček od svého pásu cudnosti, který pak střežil jako „vzácný poklad“. Dotyčnou mohla být snad dle současníků Anežka Navarrská, sestra navarrského krále Karla Zlého).[5]
  • Dobytí Alexandrie aneb Kronika krále Petra I. z Lusignanu (veršovaná kronika o hrdinských činech kyperského krále sepsaná v letech 1367-1369)

Hudební díloEditovat

 
Guillaume de Machaut

Machautova rozsáhlá hudební tvorba patří do širokého rozpětí žánrů a forem a je považována za vrchol hudebního stylu ars nova. Jeho mše Messe de Notre Dame je nejstarší známé zhudebnění celého mešního ordinária jedním skladatelem a stala se pravzorem mnoha dalších hudebních kompozic v následujících staletích. Machaut výrazně ovlivnil jak vývoj moteta, tak i světských hudebních forem, zejména lai a formes fixes: ronda, virelai a balady.

Přehled hudebního díla:[6]

  • B1B42balady
  • David Hoquetus – dvojitý hocket
  • L1L19lai (specifický druh středověké písně)
  • mše de Nostre Dame
  • M1M24moteta
  • R1R22ronda
  • V1V33virelai (forma středověkého francouzského verše – podobné rondu)
  • RF1RF7 – Le Remède de Fortune

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. výslovnost
  2. DE MACHAUT, Guillaume. Mé srdce pokorné. Praha: Odeon Dokořán, 1977. S. 83. 
  3. NEJEDLÝ, Martin. Fortuny kolo vrtkavé. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2003. ISBN 80-86493-08-3. S. 236. 
  4. a b DE MACHAUT, Guillaume. Mé srdce pokorné. Praha: Odeon Dokořán, 1977. S. 90. 
  5. TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených časů. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. S. 239. 
  6. en: List of compositions by Guillaume de Machaut

LiteraturaEditovat

  • DE MACHAUT, Guillaume. Mé srdce pokorné. Praha: Odeon, 1977. 
  • NEJEDLÝ, Martin. Fortuny kolo vrtkavé. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2003. ISBN 80-86493-08-3. 
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Král diplomat. Jan Lucemburský 1296-1346. Praha: Panorama, 1982. 
  • TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených časů. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. 

Externí odkazyEditovat