Bohuslava Rajská
Bohuslava Rajská (11. července 1817 Rožmitál pod Třemšínem[1] – 2. května 1852 Praha), vlastním jménem Antonie Reissová, byla česká vlastenka, pedagožka, básnířka a autorka rozsáhlé korespondence, druhá manželka Františka Ladislava Čelakovského.[2]
| Bohuslava Rajská | |
 Bohuslava Rajská | |
| Rodné jméno | Antonie Reissová |
|---|---|
| Narození |
11. července 1817 Rožmitál pod Třemšínem  Rakouské císařství |
| Úmrtí |
2. května 1852 (ve věku 34 let) Praha Rakouské císařství |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Manžel(ka) | František Ladislav Čelakovský |
| Příbuzní | otec: Antonín Mikuláš Reiss |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotopisEditovat
Narodila se 11. července 1817 v Rožmitálu pod Třemšínem v okrese Příbram jako nejmladší ze tří sester. Její otec, Antonín Mikuláš Reiss, uprchl v roce 1801 z Porýní, kde na něho byl uvalen zatykač za spiknutí proti Napoleonovi. Pracoval jako hutní mistr v panské železárně pražského arcibiskupa Salma. Jeho blízkým přítelem byl hudební skladatel Jan Jakub Ryba. Se svou manželkou Marií Annou Bachoffenovou z Echtu (1780–1836) měl tři dcery. Karolína (Lotty) si vzala za manžela lékaře a obrozence MUDr. Václava Staňka, Johanna se provdala za jejich domácího učitele a pozdějšího advokáta Josefa Františka Friče. Otec z důvodu své nemoci s rodinou brzy přesídlil do Prahy, kde pracoval pro salmovskou železárnu jako obchodník s jejími výrobky, ale brzy nato, roku 1822 zemřel. Bohuslava zůstala s matkou sama a roku 1836 jí dosloužila k smrti.[3]
Po smrti matky žila v rodině své sestry Karoliny, provdané za lékaře a politika Václava Staňka. Od roku 1842 začala docházet do okruhu obrozenecké školy K. S. Amerlinga Budeč česká. Patřila tam k zakladatelkám Společnosti dívek českých, ve které začala užívat pseudonym Bohuslava Rajská. Proslula jako krasavice, s přáteli cestovala na Slovensko, do Rakouska a do Uher, stýkala se důvěrně například s obrozenci Samem Hroboněm, Štúrem, nebo Michalem Hodžou. Byla blízkou přítelkyní Boženy Němcové, která jí plánovanou svatbu se slovenským básníkem Samem Bohdanem Hroboněm rozmluvila.
V dubnu 1844 uzavřela sňatek s vdovcem Františkem Ladislavem Čelakovským. Odjela s ním do Vratislavi, kde vychovávala jeho čtyři děti. Jejich manželství nebylo šťastné, přesto spolu měli další tři potomky.[4] Brzy byla nešťastná vlivem jeho nemoci a zatrpklé zlé povahy. Po návratu do Prahy docházela do společenských salónů k Purkyňovým, Staňkovým či Palackým a vytvářela dojem, že ji muž utrápí. Sám Čelakovský ale vztah charakterizoval láskyplně.[5] Skutečně zemřela předčasně ve věku nedožitých 35 let, ale příčinou její smrti bylo TBC.[4]
DíloEditovat
Trilogie jejích memoárů a korespondence vyšla posmrtně v nakladatelství Jana Otty v Praze v letech 1872–1873:
- Z let probuzení – Paměti z let 1838–1844
- Vzájemná korespondence Bohuslavy Rajské a Boženy Němcové z let 1844–1849
- Vzájemná korespondence F.L.Čelakovského a Bohuslavy Rajské z let 1844–1845
ZajímavostEditovat
Starší literatura připisuje Beatě Rajské báseň k úmrtí první manželky Františka Ladislava Čelakovského Památce Marie Čelakovské, uveřejněnou v Květech 14. května 1844.[5] Výsledky moderního bádání uvádějí, že je autorkou jediné publikované básně Ze zimy k jaru a že báseň Památce Marie Čelakovské napsala F. B. Svobodová (Marie Čacká).[2]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Starý Rožnitál
- ↑ a b OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, M-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Bohuslava Rajská, s. 1205–1206.
- ↑ Soupis pražských příslušníků, Reiss Maria Anna, 1780
- ↑ a b Lidové noviny, 12.7.1942, s.4, Bohuslava Rajská
- ↑ a b Květy, 5/1886, s.525, v systému Kramerius
LiteraturaEditovat
- Horáková-Gašparíková, Anna: Bohuslava Rajská. Praha 1940
- JEŘÁBKOVÁ, Iveta. Zdeňka Šemberová a její život v kontextu českého ženského hnutí (diplomová práce). Praha: [s.n.], 2013. 115 s. Dostupné online.