Božkov (Plzeň)
Božkov (německy Boschkau) je část statutárního města Plzeň, nachází se na jihovýchodě města. V roce 2009 zde bylo evidováno 819 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 1 994 obyvatel.[4]
| Božkov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Plzeň |
| Okres | Plzeň-město |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′59″ s. š., 13°25′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 254 (2021)[1] |
| Katastrální území | Plzeň, Božkov a Hradiště u Plzně |
| PSČ | 301 01 326 00 |
| Počet domů | 650 (2011)[2] |
  Božkov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 122297 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Božkov je také název katastrálního území o rozloze 6,47 km2.[5] V katastrálním území Božkov leží i částečně Lobzy.
Historie editovat
Ves Božkov vznikla v období středověku. První zmínky se dochovaly k roku 1338. Část patřila Konrádovi z Dobřan, zbytek vlastnili různí majitelé, mezi nimi i plzeňští měšťané. Zdejší grunty se v průběhu let dostaly do majetku plzeňských měšťanů. Hospodářský dvůr založilo město Plzeň koncem 17. století a hospodařilo zde až do roku 1783, kdy byl zrušen raabizací. Nacházel se jihovýchodním směrem od návsi. Roku 1942 se Božkov připojil k Plzni. Významný zásah do jejího architektonického rázu vtisklo období 1. poloviny 19. století. Náves má trojúhelný tvar středověkého vyměření, jehož obvod tvoří mimořádně hodnotné usedlosti. Zajímavé jsou domy čp. 11, 12, nebo 67. Neméně hodnotná je i zástavba v Letkovské ulici, kde stojí domy čp. 36, 37 a 38 s hodnotnými klenutými bránami klasicistního založení. Zachováno je i několik cenných sýpek a stodol např. u čp. 12, 15, 18, 43 a 72. Stavby jsou většinou barokní, klasicistní a novorenesanční. Místy se zachovaly i stavební části renesanční a gotické portály (čp. 7 a 12). Historické jádro vsi bylo v roce 1995 prohlášené vládou ČR za vesnickou památkovou rezervaci.[6]
V místě, zvaném dnes Buková, se od 19. století těžila tzv. vitriolová břidlice pro výrobu kyseliny sírové, neboli tzv. olea nebo vitriolu. Dodnes se zde zachovalo rozsáhlé důlní dílo na důlním poli sv. František Serafinský I-III a důl se neoficiálně nazývá Kristýnov nebo Kristiánov. Velmi zachované důlní dílo se skládá z přístupové štoly Antonín, která vede do systému štol a komor, dlouhého přes 500 metrů ve třech patrech, z nichž spodní je zatopené. O něco níže, směrem k Božkovu se nachází ještě jedna štola zvaná Brunet, ze které vytéká voda a odvodňuje tento důl.[7]
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-03.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 2-1. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Božkov: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-19]. Dostupné v archivu.
- ↑ FOUD, Karel; KAREL, Tomáš. Lidová architektura - okres Plzeň-město. [s.l.]: Památkový ústav v Plzni, 1998. S. 58–61.
- ↑ MIKOTA, Petr; ROŽMBERSKÝ, Petr. Plzeňský vitriol. Plzeň: [s.n.], 2020. ISBN 978-80-87170-71-7.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Božkov na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Plzeň na webu ČÚZK
- Katastrální mapa katastru Božkov na webu ČÚZK
- Katastrální mapa katastru Hradiště u Plzně na webu ČÚZK
