Otevřít hlavní menu
Plocha oceánu (vyznačená modře)
Pobřeží oceánu

Biom volného oceánu, nejrozsáhlejší biom světa, pokrývá okolo 75 % povrchu Země. Oceán se rozdělil na pět částí, na Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Jižní oceán (uznaný až v roce 2000) a Severní ledový oceán. Jde jen o umělé rozdělení, ve skutečnosti je plocha celistvá. Povrch oceánů je zvrásněn a na mnoha místech vulkanicky a tektonicky aktivní. (Například na sklonku roku 2004 vlna tsunami, která zasáhla jihovýchodní Asii, byla vyvolaná právě tektonickou činností.)

Obsah

ZónyEditovat

Příbřežní zóna 
Může být několik typů, nejčastěji však písčitá nebo skalnatá. Organismy musí být odolné proti znečištění vody v případě písku a proti silnému příboji v případě skal. Mezi organismy žijící v této zóně se řadí řasy, mlži, plži a menší druhy ryb.
Pelagická zóna 
Jde o tzv. volné nebo otevřené moře. Voda je značně chladnější a právě zde je znát vliv proudů. Ty s sebou přináší plankton, kterým se živí větší ryby, ale i velryby.
Bentická zóna 
Tato zóna se nachází pod pelagickou zónou (až na výjimku hlubin, viz následující odstavec). Dno je tvořeno zejména z usazenin, odumřelých organismů. Voda se ochlazuje s přibývající hloubkou a ubývajícím slunečním světlem. Zástupci organismů jsou mořská tráva, houbovci, sasanky, mořští červi, hvězdice atd.
Hlubinná zóna 
Teplota vody se pohybuje okolo 3 °C. Oceán je dost nasycen kyslíkem ale pod vysokým tlakem a obsahuje málo živin. Organismy zde žijící jsou ve většině případů bakterie, provádějící syntézu z chemických látek z vyvěrajících pramenů.

Život v oceánuEditovat

Většina organismů je silně ovlivněna prouděním vod. Může jít jak o slapové jevy (pohyb vyvolaný gravitací Měsíce a Slunce – příliv a odliv), ale i o mořské proudy. Masy vod všech oceánů a moří jsou totiž neustále v pohybu. Tvoří se proudy – teplé a studené. Na povrchu jde o vlny (způsobené větrem), které po přiblížení k pobřeží utvářejí příboj.

RostlinyEditovat

Rostliny jsou v podvodním světě zastoupeny například jako tzv. podvodní nebo mořské trávy. Časté jsou také řasy (právem nazývané plícemi Země). Řasy se rozřazují na zelené řasy, ruduchy (červené řasy) a chaluhy (hnědé řasy). Nejčastěji obývají skalnaté podloží.

ŽivočichovéEditovat

Tato říše je v oceánech zastoupena nejvíce.

BezobratlíEditovat

Mezi nejprimitivnější organismy patří houbovci a žahavci. Houbovci jsou přisedlé organismy, bez typických úst a trávicí soustavy či jiných orgánů. Jejich tělo je tvořeno dvěma vrstvami buněk, mezi nimiž se nachází mezoglea (kostra hub). Živí se filtrováním planktonu z mořské vody. Žahavci mají skupiny tvrdí a měkcí koráli, sasanky, medúzovci, polypovci, trubýši a další. Tvrdí koráli se nazývají větevníci a vytváří vápencové útvary, které se souhrnně nazývají korálové útesy. Měkké korály lze rozdělit na laločníky, rohovitky, pérovníky a černě zbarvené trnatce. Tito koráli mají tělo vyztužené obvykle vápnitými tyčinkami nebo gorgonitem. „Jeden korál“ je vlastně celá kolonie polypů a ne jeden organismus. Sasanky využívají na svoji obranu žahavé buňky, neboť nemají tělo zpevněné žádnou látkou. Jsou oblíbeným útočištěm pro drobné ryby klauny.

K chapadlovcům se řadí mechovky, které čítají na 4000 druhů.

Mezi měkkýše patří kelnatky (podobné sloním klům v malém podání), mlži (ústřice, hřebenatky, slávky atd.), štítkonošci (chroustnatky – místo skořápky 8 destiček), plži (až 35 000 druhů, dále dělení na nahožábré a krytožábré), zadožábří plži (typičtí, úplná ztráta ulity, ochrana nahrazená toxickým slizem pokrývajícím celé tělo, popř. žahavými buňkami) a hlavonožci (chobotnice, sépie atd.).

Další jsou ostnokožcihvězdice (např. problematická trnová koruna ohrožující korálové kolonie), lilijice (zvláštní organismy připomínající více než živočicha rostlinu), hadice, ježovky (bránící se obvykle svými trny) a sumýši (pohybující se pomocí řad panožek, v tropických vodách mají velmi pestré zbarvení).

Korýši jsou pokročilá skupina živočichů majících vyvinutou vnější chitinovou kostru. Patří mezi ně desetinožci (langusty a humři, nemají klepeta) a ústonožci. Zajímavé jsou čisticí krevety. Tito tvorové odstraňují cizopasníky, bakterie a odumřelou kůži rybám a jiným mořským organismům. Jde o symbiózu.

Obratlovci a další strunatciEditovat

Strunatci jsou živočichové mající hřbetní strunu nebo páteř. Řadí se mezi ně sumky připomínající okurky, paryby (žraloci a rejnoci), ryby, které jsou děleny na tyto skupiny, dvojdyšní, lalokoploutví a paprskoploutví (nejhojnější skupiny útesových ryb: sapínovití, pyskounovití, pomcovití, klipkovití, kanicovití, ploskozubcovití, bodlokovití, slizounovití a hlaváčovití), plazi (hlavně želvy). Dále jsou častí savci. Nejznámější jsou kytovci (delfíni, velryby atd.).

PlanktonEditovat

Plankton je souhrnný název pro celou škálu organismů. Plankton je jednou z nejdůležitějších složek v potravní síti oceánu, a proto má nesmírný význam pro celý biom.

Existuje několik dělení planktonu. Toto je dělení podle skupin organismů:

Další dělení je rozřazení podle velikosti:

Související článkyEditovat