Pluk Azov

samostatný prapor Ukrajinské národní gardy
(přesměrováno z Batalion Azov)

Jednotka speciálního určení Azov (ukrajinsky Окремий загін спеціального призначення «Азов», v latince Okremyj zahin specialnoho pryznačennja "Azov", anglicky The Azov Special Operations Detachment), zkráceně též pluk Azov (ukrajinsky Полк «Азов», v latince Polk "Azov"), je samostatné oddělení speciálních operací Ukrajinské národní gardy s hlavní základnou v Mariupolu u Azovského moře. Před rokem 2017, tedy před rozšířením z původního praporu na velikost pluku, byla jednotka označována jako batalion Azov nebo prapor Azov.

Pluk Azov
Полк «Азов»
Emblém pluku Azov
Emblém pluku Azov
ZeměUkrajina Ukrajina
Existence5. května 2014 – současnost
Typ Národní garda Ukrajiny
FunkcePolicejní i vojenské
Velikostpluk
MottoNepanikařte, připravte sami sebe!
VeliteléDenys Prokopenko

Dřívější velitelé:

  • Andrij Bileckyj (březen – říjen 2014)
  • Ihor Mosijčuk (říjen 2014 – srpen 2016)
  • Maksym Žorin (srpen 2016 – březen 2017)
Další:
Dmytro Linko, Ihor Čerkas, Vadym Trojan
Účast
BitvyVálka na východní Ukrajině
Andrij Biletskyj vede hlídku blízko Mariupolu, 2014

Pluk Azov původně působil jako paramilitantní jednotka, která sdružovala některé příznivce ultrapravice a neonacismu. To pak podle analytika Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky využívala ruská propaganda k obhajobě údajné „denacifikace“ Ukrajiny.[1] Jednotka se proslavila na počátku ruské invaze během dobývání Mariupolu na jaře 2022, kdy se početná skupina bojovníků stala posledními obránci v obležené ocelárně Azovstal.

Dějiny editovat

Původně šlo o policejní pluk Ministerstva vnitra Ukrajiny, který vznikl 5. května 2014 poté, co nový ukrajinský ministr vnitra Arsenij Avakov povolil vznik polovojenských dobrovolných jednotek. Od svého vzniku bojuje s proruskými separatistickými jednotkami ve válce na východní Ukrajině. První bojovou zkušeností bylo znovudobytí Mariupolu od proruských separatistů.[2] Od 12. listopadu 2014 jsou všichni členové jednotky oficiálně vojáky sloužícími v Národní gardě Ukrajiny.[3][4]

Prapor se v počátcích Rusko-ukrajinské války podílel společně s dalším dobrovolnickým praporem Donbas na pokusech o zpětné dobytí proruskými povstalci ovládnutého Doněcku a má velké zásluhy na dobytí Mariupolu, který jeho příslušníci od konce března 2015 opevňovali, protože očekávali povstaleckou ofenzívu.

Podle agentury Unian zadržela v únoru 2016 ukrajinská tajná policie SBU velitele ukrajinských dobrovolnických milicí Azov-Krym Stanislava Krasnova. Byl obviněn ze spolupráce s Ruskem, údajně měl provokovat přestřelky na severní hranici Krymu a ruským agentům předat seznamy členů dobrovolnického pluku Azov.[5]

Členové editovat

Pluk se skládá z příznivců krajní pravice krajní pravice nacionalistů, veteránů ukrajinské armády i zahraničních nadšenců.[6][7] První dva velitelé, Andrij Bileckyj a Ihor Mosijčuk, bývají označováni za nacisty. [8][9] Podle mluvčího jednotky bylo v roce 2015 deset až dvacet procent členů neonacisty. Dřívější vůdce Roman Zvaryč v roce 2015 tvrdil, že nacismus v praporu považují za problém a řeší ho. Deutsche Welle označila Azov za bojovníky z řad nacionalistů a ultrapravice. Od vstupu do oficiálních struktur národní gardy se však podle analytiků Vladimíra Bednára a Michala Lebdušky a bývalého europoslance Jaromíra Štětiny od radikálů notně očistil.[10][11] Kromě Chorvatů, Slováků a dalších Slovanů jsou členy batalionu údajně i občané Itálie, Řecka, Ruské federace, Irska a skandinávských zemí.[zdroj?] Počátkem roku 2022 měl pluk odhadem 900 členů.[12]

Představitelé editovat

Symboly editovat

Na jaře 2014, kdy "Azov" operoval ve formátu partyzánské jednotky Černý sbor (tehdy známé jako "černí muži"), byl použit obdélníkový černobílý ševron[13] zobrazující skupinu vojáků na trojzubci na pozadí slunečního světla.

Od počátku léta 2014 prapor Azov používal ševrony se žlutým pozadím zobrazujícím symbol "Idea národa" na pozadí "černého slunce" vycházejícího nad modří Azovského moře. Tyto ševrony se používaly až do zimy 2014/2015.

Hákovitý znak na vlajce je tzv. vlčí hák (wolfsangel). Jeho tvar vychází z podoby pasti na vlky. Ve středověku byl hojně používán především v německy mluvících zemích. V období druhé světové války jej často používali jednotky Wehrmachtu a SS. V současnosti je někdy používán různými neonacistickými skupinami, například americkou Aryan Nations.

Poté, co byl prapor přeorganizován a začleněn do Národní gardy Ukrajiny, byl znak přeformátován. Od jara 2015 je plukovním znakem modrá "Idea národa" nakloněná pod úhlem ("Útok") na žlutém pozadí štítu.

Na přelomu let 2015 a 2016 začaly jednotky pluku zavádět vlastní ševrony.

Porušování lidských práv a válečné zločiny editovat

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) prohlásil, že Azov porušuje pravidla vedení války např. rabováním od září 2014 do února 2015.[14] V lednu 2015 byl jeden z obyvatel Mariupolu zadržen třemi příslušníky praporu pro údajnou podporu Doněcké lidové republiky, jeho přiznání však bylo dle jeho tvrzení vynuceno bitím a mučením, a to včetně využití elektrického proudu a dušení vodou.[15][nenalezeno v uvedeném zdroji] V březnu 2022 Rusko obvinilo Azov, že brání civilistům opustit obléhaný Mariupol.[16]

Podpora pluku Azov je vyloučena Zákonem o rozpočtu USA.[17]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Fakta a mýty o "nacistickém" pluku Azov. Je směšné, co Rusové tvrdí, říká analytik. Aktuálně.cz [online]. 2022-04-11 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. 
  2. PANCEVSKI, Bojan. Kiev lets loose Men in Black. The Sunday Times. London: 11 May 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 February 2022. (anglicky) 
  3. 23 April 2015 [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 July 2015. (ukrajinsky) 
  4. HUME, Tim. How a Far-Right Battalion Became a Part of Ukraine's National Guard [online]. 16 February 2022 [cit. 2022-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 March 2022. (anglicky) 
  5. Ukrajinci zatýkali: Velitel praporu Azov byl údajně ruský agent Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine., Echo24, 29. února 2016
  6. PROCHÁZKOVÁ, Petra. ‚My a náckové? Kdepak, jen pravoradikální nacionalisté.‘ Kdo bojuje za prapor Azov?. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 2015-08-01 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-12. 
  7. MÁNERT, Oldřich. Batalion Azov. Bojovníci ve stínu vlčí runy vytáhli do války o Donbas. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-06-29 [cit. 2022-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-10. 
  8. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Muž so strašnou povesťou chce vyhnať Rusov z Ukrajiny. SME [online]. Petit Press, 2015-08-11 [cit. 2022-11-14]. Dostupné online. 
  9. MASTNÝ, David. Mýty a kontroverze: Ukrajinské dobrovolnické jednotky v Donbasu 2014-15. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova - Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce PhDr. Bohdan Zilynskyj, Dr., Ph.D.. Dostupné online.
  10. Pluk Azov. Radikálové, nebo tvrdí obránci?. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-22. 
  11. Fakta a mýty o "nacistickém" pluku Azov. Je směšné, co Rusové tvrdí, říká analytik. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-04-11 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  12. ČTK. Pluk Azov. Radikálové, nebo tvrdí obránci?. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-03-22 [cit. 2022-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-22. 
  13. vzorová výšivka
  14. Report on the human rights situation in Ukraine 16 November 2015 to 15 February 2016. www.ohchr.org [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06. 
  15. Report on the human rights situation in Ukraine 16 February to 15 May 2016. www.ohchr.org [online]. [cit. 2016-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-17. 
  16. Ukraine says Russia strikes Mariupol theatre sheltering residents, Moscow denies attack. Reuters [online]. 2022-03-16. Dostupné online. 
  17. H.R.8236 - Department of Defense Appropriations Act, 2023 Sec. 8137 (anglicky)

Externí odkazy editovat