Břehouš velký
Břehouš velký (Limosa fedoa) je bahňák z rodu břehouš (Limosa) z čeledi slukovití (Scolopacidae). Jedná se o největšího zástupce břehoušů. Páří se ve středních částech severních Spojených států, na Aljašce a na jihu střední Kanady, na zimu migruje hlavně do pobřežních oblastí Spojených států, Mexika a střední Ameriky.
Břehouš velký | |
---|---|
Břehouš velký | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
Podřád | bahňáci (Charadrii) |
Čeleď | slukovití (Scolopacidae) |
Rod | břehouš (Limosa) |
Binomické jméno | |
Limosa fedoa (Linnaeus, 1758) | |
Areál rozšíření
hnízdiště
zimoviště | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Taxonomie
editovatPrvní popis druhu pochází z roku 1758 z pera švédského přírodovědce Carla Linného, který druh zařadil do svého přelomového 10. vydání knihy Systema Naturae.[2]
Binomické jméno druhu zní Limosa fedoa. Rodové jméno Limosa pochází z latiny a znamená „bahnitý“ (z latinského limus, „bahno“) a odkazuje k upřednostňovanému biotopu břehoušů. Druhové jméno fedoa pochází ze staroangličtiny; jedná se o synonymum pro břehouše (v moderní angličtině godwit).[3]
Rozeznávají se dva poddruhy:[4]
- L. f. beringiae (Gibson & Kessel, 1989), páří se na Aljašském poloostrově
- L. f. fedoa (Linnaeus, 1758), páří se v Kanadě a ve Spojených státech
Popis
editovatBřehouši velcí jsou statní bahňáci s tělem aerodynamického tvaru, dlouhýma tenkýma nohama a dlouhým tenkým zobákem jemně zahnutým nahoru. Měří kolem 42–48 cm, rozpětí křídel dosahuje 74–78 cm, váží kolem 285–454 g. Samice jsou o něco větší než samci.[5]
Svatební šat je na svrchní straně skořicově žlutohnědý s tmavým kropením. Spodní strana je světle skořicová. Krk, hruď a boky mají jemné světle hnědé kropení. Prostý šat má stejné vzorování jako svatební s tím rozdílem, že je mnohem bledší a vzorování je jednodušší. Skořicová barva prostého šatu vyniká hlavně za letu, když kontrastuje s černými konci primárních letek. Juvenilní jedinci mívají podobné zbarvení jako dospělci v prostém šatu, jen svrchní části mají o něco sytější žlutohnědé barvy a spodní části ještě o něco sytější skořicové.[6]
Je podobný břehoušovi rudém, od kterého se liší hlavně bledě bílou hlavou a bílým kostřecem.[7]
Rozšíření a habitat
editovatJsou rozšíření hlavně ve středních částech severních Spojených států amerických, jižní Aljašky a jižní části střední Kanady, kde se páří. Vyhledávají hlavně otevřenou mokřadní krajinu s nepříliš hustou trávou. Vedle husté vegetace jim vadí i vysoké stromy. Občas je lze spatřit u rybníčků, na pastvinách a polích se senem.[5]
V zimních měsících se stahují do teplejších zimovišť, především při východním i západním pobřeží Spojených států, Mexika a střední Ameriky. Při migrační cestě je lze spatřit i ve vnitrozemských močálech a bažinách, mělkých rybníčcích, podél říčních delt a oceánských zátok.[5]
Celková populace se k roku 2012 odhadovala na cca 174 tisíc kusů.[4]
Biologie a chování
editovatRozmnožování začíná v dubnu a červnu namlouvacími lety samců, kteří předvádí své okružní lety nad hejnem a hlasitě se přitom projevují. Jakmile se o samce začne zajímat samice, samec začne s hloubením hnízda, který nejprve představuje jen důlek v zemi. Jakmile ho samice schválí a vztah začne být vážný, oba partneři nejdříve dokončí hnízdo, načež dochází ke kopulaci.[5]
Hnízda bývají na otevřených travnatých pláních, někdy si hnízdo postaví přímo na vegetaci na vodě. Samice klade 4 vejce, inkubují oba partneři.[7] Inkubace trvá kolem 24–26 dnů. Prvních cca 2–4 týdny po narození se o mláďata starají oba rodiče, avšak poté se většinou samice odděluje a samec zůstane s mláďaty až do doby, kdy se naučí létat.[5] Může se dožít až 29 let.[7]
Živí se hlavně bezobratlými živočichy, potravu doplňuje občas i rostlinami. Potravu hledá tak, že při vykračování bahnem či močálem zastrkuje do bláta svůj dlouhý citlivý zobák; občas zasune pod vodu celou hlavu.[5]
Ohrožení a ochrana
editovatI když je populace na ústupu, populační trend není natolik výrazný, aby ho Mezinárodní svaz ochrany přírody považoval za zranitelný druh (zranitelný taxon je ten, jehož populace poklesne o více než 30 % za 10 let nebo během tří generací). I přes klesající trend je tedy druh hodnocen jako málo dotčený.[8]
Galerie
editovat-
Břehouši při krmení v Kalifornii
-
Přistávání
-
Jedinec v letu
-
Hejno břehoušů velkých
-
Břehouši ve spánku
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ LINNÉ, Carl von. Caroli Linnaei... Systema naturae per regna tria naturae: secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis.. www.biodiversitylibrary.org [online]. 1758 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. DOI 10.5962/bhl.title.542. (latinsky)
- ↑ JOBLING, James A. The Helm dictionary of scientific bird names : from aalge to zusii. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 9781408133262. (anglicky)
- ↑ a b OLSON, Bridget E.; SULLIVAN, Kimberly A.; FARMER, Adrian H. Marbled Godwit migration characterized with satellite telemetry. S. 185–194. The Condor [online]. 2014 [cit. 2021-05-06]. Roč. 116, čís. 2, s. 185–194. Dostupné online. ISSN 0010-5422. (anglicky)
- ↑ a b c d e f KENNEDY, Brooks. Limosa fedoa (marbled godwit) [online]. Animal Diversity Web [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAYMAN, Peter; JOHN, Merchant; PRATER, Tony. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm, 2011. ISBN 978-0-7136-3509-6. S. 134. (anglicky)
- ↑ a b c Birds of North America. Příprava vydání François Vuilleumier. New York, US: DK Publishing, 2020. Dostupné online. ISBN 978-0-7440-2053-3. S. 176. (anglicky)
- ↑ Limosa fedoa [online]. BirdLife International: The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22693162A93387912, 2016-10-01 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22693162A93387912.en. (anglicky)
Literatura
editovat- česky
- BURNIE, David. Ptáci: obrazová encyklopedie ptáků celého světa. Praha: Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2235-6. S. 228.
- anglicky
- Birds of North America. Příprava vydání François Vuilleumier. New York, US: DK Publishing, 2020. Dostupné online. ISBN 978-0-7440-2053-3. S. 175. (anglicky)
- COLWELL, Mark A., 2010. Shorebird ecology, conservation, and management. Berkeley: University of California Press. ISBN 978-0-520-26640-7. (anglicky)
- ENGELMOER, Meinte; ROSELAAR, Cees S., 1998. Geographical variation in waders. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers. ISBN 978-0-7923-5020-0. (anglicky)
- HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony, 2011. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm. ISBN 978-0-7136-3509-6. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu břehouš velký na Wikimedia Commons
- Taxon Limosa haemastica ve Wikidruzích
- (anglicky) Břehouš velký na Animal Diversity Web