Běh na 800 metrů

typ běžeckého závodu
(přesměrováno z Běh na 800 m)

Běh na 800 metrů se již nepočítá mezi sprinty, ale jedná se o běh na střední trati. Běží se ve velmi rychlém tempu, i když ne v maximálním jako sprint. Trať se běhá na dva okruhy (délka běžecké atletické dráhy na stadionu činí 400 metrů) v oddělených drahách širokých 122–125 cm. Při běhu na 800 m (a na delší vzdálenosti) již atleti nestartují ze startovních bloků. V průběhu závodu hraje roli také taktika, protože závodníci se v průběhu závodu seběhnou k vnitřní straně dráhy. Nejlepší muži a ženy v této disciplíně dokážou běhat časy pod 1:45 minut, resp. 2:00 minuty.

Rekordmanem MS v běhu na 800 m byl rodilý Keňan, od r. 1996 reprezentant Dánska Wilson Kipketer se třemi zlatými medailemi. Po 13 letech vymazal v srpnu 2010 jeho SR o pouhé dvě setiny David Lekuta Rudisha časem 1:41,09 min. Vlastní světový rekord poté vylepšil v italském Rieti o osm setin na 1:41,01. Na Letních Olympijských hrách v Londýně v roce 2012 svůj rekord znovu vylepšil na 1:40,91.

Z žen má stejně úspěšnou bilanci Mosambičanka Maria Mutolaová. Ta však na rozdíl od Wilsona Kipketera získala na halovém mistrovství světa dalších 7 titulů světové šampionky. Světový rekord zaběhla při mítinku v Mnichově v roce 1983 československá atletka Jarmila Kratochvílová časem 1:53.28. Tento čas je dodnes platným světovým rekordem a je zároveň v současnosti nejdéle platným světovým rekordem v atletických disciplínách. O měsíc později na prvním mistrovství světa v atletice svou vynikající formu zúročila a získala zlatou medaili. V roce 1999 vybojovala zlatou medaili její svěřenkyně Ludmila Formanová, která v roce 1998 získala i halový titul. Halovými mistry Evropy se v roce 1972 stali Jozef Plachý a v roce 1984 Milena Matějkovičová.

Běhu na 800 m se také říká půlka, protože vzdálenost odpovídá zhruba polovině anglosaské míle.

Současní světoví rekordmani editovat

Současné rekordy – dráha editovat

Muži
Rekord Čas (min) Atlet Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 1:40,91 David Lekuta Rudisha Keňa  Keňa Londýn 9. 8. 2012
Olympijský rekord 1:40,91 David Lekuta Rudisha Keňa  Keňa Londýn 9. 8. 2012
Rekord MS 1:42,34 Donavan Brazier Spojené státy americké  Spojené státy americké Dauhá 1. 10. 2019
Český rekord 1:44,84 Lukáš Vydra Česko  Česko Curych 12. 8. 1998
Ženy
Rekord Čas (min) Atletka Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 1:53,28 Jarmila Kratochvílová Československo  Československo Mnichov 26. 7. 1983
Olympijský rekord 1:53,43 Naděžda Olizarenková Sovětský svaz  Sovětský svaz Moskva 27. 7. 1980
Rekord MS 1:54,68 Jarmila Kratochvílová Československo  Československo Helsinky 9. 8. 1983
Český rekord 1:53,28 Jarmila Kratochvílová Československo  Československo Mnichov 26. 7. 1983

Současné rekordy podle kontinentů editovat

Rekord Kategorie Výkon (min.) Atlet Stát Město Datum
Afrika Muži 1:40,91   David Lekuta Rudisha Keňa  Keňa Londýn 9. 8. 2012
Ženy 1: 54.01 Pamela Jelimová Keňa  Keňa Curych 29. 8. 2008
Asie Muži 1: 42,79 Yusuf Saad Kamel Bahrajn  Bahrajn Monako 29. 7. 2008
Ženy 1: 55,54 Liou Tung Čína  Čína Peking 9. 9. 1993
Evropa Muži 1:41,11 Wilson Kipketer Dánsko  Dánsko Kolín nad Rýnem 24. 8. 1997
Ženy 1:53,28   Jarmila Kratochvílová Československo  Československo Mnichov 26. 7. 1983
Severní a střední Amerika Muži 1: 42,34 Donavan Brazier USA  USA Dauhá 1. 10. 2019
Ženy 1: 54,44 Ana Fidelia Quirotová Kuba  Kuba Barcelona 9. 9. 1989
Oceánie Muži 1: 43,99 Joseph Deng Austrálie  Austrálie Décines-Charpieu 8. 7. 2023
Ženy 1: 58,09 Catriona Bissetová Austrálie  Austrálie Chořov 20. 6. 2021
Jižní Amerika Muži 1: 41,77 Joaquim Cruz Brazílie  Brazílie Kolín nad Rýnem 26. 8. 1984
Ženy 1: 56,68 Letitia Vriesdeová Surinam  Surinam Göteborg 13. 8. 1995
Muži na iaaf.org
Ženy na iaaf.org


Top 10 atletů editovat

Ženy – dráha editovat

Pořadí Výkon (min.) Atletka Místo Datum
1. 1: 53,28   Jarmila Kratochvílová Mnichov 26. 7. 1983
2. 1: 53,43   Naděžda Olizarenková Moskva 27. 7. 1980
3. 1: 54,01   Pamela Jelimová Curych 29. 8. 2008
4. 1: 54,25   Caster Semenyaová Paříž 30. 6. 2018
5. 1: 54,44   Ana Fidelia Quirotová Barcelona 9. 9. 1989
6. 1: 54,81   Olga Minějevová Moskva 27. 7. 1980
7. 1: 54,94   Taťjana Kazankinová Montréal 26. 7. 1976
8. 1: 55,05   Doina Melinteová Bukurešť 1. 8. 1982
9. 1: 55,19   Maria Mutolaová Curych 17. 8. 1994
  Jolanda Čeplaková Heusden-Zolder 20. 7. 2002
10. 1: 55,26   Sigrun Wodarsová Řím 31. 8. 1987
Ženy na iaaf.org

Muži – dráha editovat

Pořadí Výkon (min.) Atlet Místo Datum
1. 1: 40,91   David Lekuta Rudisha Londýn 9. 8. 2012
2. 1: 41,11   Wilson Kipketer Kolín nad Rýnem 24. 8. 1997
3. 1: 41,73   Sebastian Coe Florencie 10. 6. 1981
  Nijel Amos Londýn 9. 8. 2012
5. 1: 41,77   Joaquim Cruz Kolín nad Rýnem 26. 8. 1984
6. 1: 42,05   Emmanuel Kipkurui Korir Londýn 22. 7. 2018
7. 1: 42,23   Abubaker Kaki Oslo 4. 6. 2010
8. 1: 42,28   Sammy Koskei Kolín nad Rýnem 26. 8. 1984
9. 1: 42,34   Wilfred Bungei Rieti 8. 9. 2002
10. 1: 42,37   Mohammed Aman Brusel 6. 9. 2013
Muži na iaaf.org


Současní světoví rekordmani v hale editovat

Současné rekordy – hala editovat

Muži
Rekord Výkon (min.) Atlet Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 1:42,67 Wilson Kipketer Dánsko  Dánsko Paříž 9. 3. 1997
Evropský rekord 1:42,67 Wilson Kipketer Dánsko  Dánsko Paříž 9. 3. 1997
Rekord MS 1:42,67 Wilson Kipketer Dánsko  Dánsko Paříž 9. 3. 1997
Český rekord 1:45,97 Roman Oravec Česko  Česko Ames 6. 2. 1999
Muži na iaaf.org
Ženy
Rekord Výkon (min.) Atletka Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 1:55,82 Jolanda Čeplaková Slovinsko  Slovinsko Vídeň 3. 3. 2002
Evropský rekord 1:55,82 Jolanda Čeplaková Slovinsko  Slovinsko Vídeň 3. 3. 2002
Rekord MS 1:56,90 Ludmila Formanová Česko  Česko Maebaši 7. 3. 1999
Český rekord 1:56,90 Ludmila Formanová Česko  Česko Maebaši 7. 3. 1999
Ženy na iaaf.org

Rychlost běhu při SR editovat

Světový rekord v mužské kategorii má hodnotu 1:40,91 minuty, což odpovídá průměrné rychlosti 7,928 m/s (28,54 km/h). V průměru urazil rekordman David Rudisha obě 400 metrů dlouhá kola závodu za 50,45 sekundy, každý stometrový úsek pak za 12,61 sekundy.

V ženské kategorii časem 1:53,28 minuty Jarmila Kratochvílová běžela průměrnou rychlostí 7,062 m/s (25,42 km/h). Průměrně přitom urazila každé ze dvou kol závodu za 56,64 sekundy, každý stometrový úsek pak za 14,16 sekundy.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat