Antonín Klášterský
Antonín Klášterský (25. září 1866 Mirovice[1] – 3. října 1938 Praha[2][3][4]) byl český úředník, básník a překladatel.
JUDr. Antonín Klášterský | |
---|---|
Rodné jméno | Antonín Václav Klášterský |
Narození | 25. září 1866 Mirovice Rakouské císařství |
Úmrtí | 3. října 1938 (ve věku 72 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Slavín Vyšehradský hřbitov |
Národnost | česká |
Alma mater | Německá univerzita v Praze |
Povolání | úředník |
Choť | Antonie Klášterská-Říhová |
Děti | RNDr. Ivan Klášterský, Eva Klášterská |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPocházel z původem šlechtické rodiny Klášterských z Rosengartenu). Narodil se v rodině obchodníka Antonína Klášterského a Marie Klášterské-Haincové (1842). Měl tři vlastní sourozence: Annu (1869), Richarda (1871–1872) a Viktora (1873) a pět nevlastních, z otcova prvního manželství s Marií Vlkovou: Ottu (1850), Eduarda (1852), Matildu (1854–1873), Jána (1856) a Marii Bibovou (1857). Oženil se s Antonií Říhovou (1868) a měl s ní syna Ivana (1901–1979) botanika a dceru Evu (1904).
Rodina kvůli obchodnické profesi otce brzy přesídlila do Prahy, proto Antonín absolvoval školy v Praze. Po vystudování Právnické fakulty Německé univerzity zastával různé úřední funkce. Ve volném čase psal a překládal poezii, kterou publikoval nejprve časopisecky, později knižně (celý život ale přispíval do mnoha časopisů). V roce 1897 byl zvolen dopisujícím členem České akademie věd a umění, od roku 1923 byl řádným členem a později tajemníkem její IV. (umělecké a literární) třídy. Byl redaktorem Sborníku světové poezie,[5] členem družstva a redakční rady Zvonu, člen ředitelství Svatoboru, Spolku českých spisovatelů beletristů Máj, Společnosti Jaroslava Vrchlického, Společnosti antické kultury.[6] Pořádal dětské besedy Máje.[7]
Jeho básně (převážně milostná či přírodní lyrika) jsou prosté, tiché a uhlazené. Jsou velmi blízké dílu J. Vrchlického, někdy bývá označován za jeho epigona, jindy za „žáka“. Ve své době byl velmi ceněn, dnes není příliš známý. Jeho pozdější básně přepadají k vlastenecké a politické lyrice, stále silná zůstává přírodní lyrika. Některé básně psal dokonce v chodském nářečí. Vedle vlivu Vrchlického také k stáru narůstá vliv Josefa Václava Sládka, nicméně vliv Vrchlického stále převažuje. Kromě stylu se také jeho návaznost projevuje ve formě – nejčastěji používá sonet a siciliánu, stejně jako jeho učitel.
Upravoval také texty hudebním skladatelům, např. V. Novákovi (Dědův odkaz), J. B. Foerstrovi (Svatý Václav), K. Hábovi (Jánošík) aj. Byl ve své době úspěšným překladatelem angloamerických a německých básníků, dramatiků i prozaiků.[7] Jeho nejvýznamnějším dílem je překlad Sonetů Williama Shakespeara. Přeložil také další Shakespearova díla (v návaznosti na překlady Sládkovy). Dále přeložil například několik Byronových básní. Překládal také dobové anglosaské básníky (kupříkladu výbor z Oscara Wildea), v překladu se drží zavedené tradice Sládka a Vrchlického.
Používal pseudonymy Petr Jasmín, A. K. Lešan, Blažej Orlík aj. Stal se čestným občanem Mirovic, čestným členem Chodského národopisu v Domažlicích. V Praze XVI bydlel na adrese Husova 4.[6]
Dílo
editovat- Ptačí svět (1888)
- Živým a mrtvým (1889)
- Spadalé listí (1890)
- Písně práce (1891)
- Poli a lesy (1892)
- Drobty života (1892)
- Epické básně (1893)
- Pražské motivy (1894)
- Srdce duše (1894)
- Noční violy (1894)
- Živé stíny (1897)
- Vzpomínky z jihu (1897)
- Tmavé růže (1897)
- Sonety tiché pohody (1899)
- Nové básně (1901)
- Cestou podle moře (1902)
- Sny a toulky (1905)
- Sonety prchavých okamžiků (1907)
- Z českých žalmů (1911)
- České balady, legendy a j. básně (1912)
- Ironické siciliány (1913)
- Ze zápisníku mrtvého (1917)
- Zaváto (1917)
- Na českém jihu (1919)
- Dojmy a nálady (1920)
- V záři svobody (1923)
- Sonety babího léta (1926)
- Chodský písně (1926)
- Zimní pohádka (1928)
- Probuzení (1930)
- Nové jihočeské melodie (1930)
- Z cest velkých i menších (1933)
- Chvíle zasnění a vzpomínek (1934)
- Vánoce (1935)
Jiné
editovat- Salon paní starostové: aktovka – 1888
- Česká poesie XIX. věku – spoluredigoval. 1898–1891
- Básně Rudolfa Mayera – připravil vydání. 1902
- Písně o bledé dívce: Václav Šolc – připravil vydání. 1904
- Moderní poesie americká – uspořádal. Praha: Jan Otto, 1907–1909
- O správě a kontrole okresních záložen hospodářských – 1912
- Josef V. Sládek: studie – 1922
- Sborník Společnosti Jaroslava Vrchlického – spoluredigoval. 1932–1937
- Vzpomínky a portréty: soubor vzpomínkových statí – 1934
- Padesát let spolku českých spisovatelů beletristu Máj – spoluredigoval. 1938
- Černá hodinka: sborníček – spoluredigoval
Mládeži
editovat- Myška na zkušené: veršovaná pohádka – 1900
- Uzlíček pohádek: parafráze čtyř anglických pohádek – 1903
- Modré zvonky: verše – 1905
- Z čarovné studánky: humoristicky zabarvené písně a písničky – 1909
- Slunný den: verše – 1918
- Jedlík Tytypán: veršovaná knížka – 1931
Překlady
editovat- Výbor básní – Nikolaus Lenau. Praha: J. Otto, 1893
- Mazeppa – Lord Byron. Praha: Alois Wiesner,
- Vězeň chillonský – Lord Byron. Praha: A. Wiesner, 1900
- Básně – Henry W. Longfellow. Praha: J. Otto, 1902
- Thomas Bailey Aldrich: výbor poezie. Praha: J. Otto, 1903
- Parisina – Lord Byron. Praha: J. Otto, 1904
- Jindřich IV.: historická hra v pěti jednáních – William Shakespeare; přeložili J. V. Sládek a A. Klášterský. Praha: b. n., 1912–1913
- Jindřich VI.: historická hra v pěti jednáních – William Shakespeare. Praha: J. Otto, 1906
- Jindřich VIII.: historická hra v pěti jednáních – William Shakespeare. Praha: J. Otto: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1915
- Sonety portugalské – Elizabeth Barrettová-Browningová. Praha: Ženský klub, 1908
- Sonety imaginární a Sonety bezkřídlých hodin – Eugene Lee-Hamilton. Praha: J. Otto, 1908
- Thanatopsis a jiné básně – William Cullent Bryant. Praha: J. Otto, 1909
- Básně – Oscar Wilde. 1910
- Pán a sluha: veršované drama – Ludwig Fulda. 1912
- Zlata kniha ze Shakespeara – Mary Macleod; illustroval Gordon Browne. Praha: Josef Richard Vilímek, 1912
- Dům o sedmi patrech: román – Nathaniel Hawthorne. 1913
- Růže a prsten: pohádka – William Makepeace Thackeray. 1914
- Titus Andronikus: tragédie v pěti jednáních – William Shakespeare. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění: J. Otto, 1915
- Cesty a příhody Odysseovy: povídky – Jeanie Lang. 1915
- Řezbáři: drama – K. Schönberr. 1919
- Chudý muž musí mít za ušima – Calderon-Adler. 1920
- Domov a svět: román – Rabíndranáth Thákur. Praha: J. R. Vilímek, 1920
- Zdviž: šprýmovná hra o 3 částech – William Dean Howells. Praha Karlín: Zora, 1921
- Perikles: kníže tyrský: hra o pěti jednáních – William Shakespeare. Praha: J. Otto, 1922
- Sonety – Wiliam Shakespeare. Kladno: Jar. Šnajdr, 1923
- Láska: tragédie – Anton Wildgans. Praha: Zora, 1923
- Thanatopsis a jiné básně – William Cullen Bryant. Praha: J. Otto, 1924?.
- Tajemství vítězného života – Orizon Swett Marden; přeložil Gustav Žďárský; verše A. Klášterský. Praha: J. R. Vilímek, 1924
- Mlčeti je zločin – Orizon Swett Marden; přeložil G. Žďárský; verše A. Klášterský. Praha: J. R. Vilímek, 1925
- Domov a svět – Rabíndranáth Thákur. Kladno: J. Šnajdr, 1927
- Epipsychidion: verše, věnované vznešené a nešťastné dámě Emilii v ..., nyní uvězněné v klášteře v ... – Percy Bysshe Shelley. Praha: J. Otto, 1931
- Strůjce svého štěstí – Orison Swett Marden; přeložil G. Žďárský, verše A. Klášterský. Praha: J. R. Vilímek, 1936.
- Tragédie 1: Troilus a Kressida; Coriolanus; Titus Andronicus; Romeo a Julie; Timon Athénský; Julius Caesar. 1. díl – William Shakespeare; přeložili A. Klášterský, J. V. Sládek. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury hudby a umění (SNKLHU), 1962
- Historie. 1, Král Jan – Richard II. – Jindřich IV. – Jindřich V. – Jindřich VI – William Shakespeare; přeložili J. V. Sládek a A. Klášterský; poznámky a vysvětlivky napsal s pomocí Ludmily Vočadlové Otakar Vočadlo: Praha: SNKLHU, 1964
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni – ver. 21.07.15. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Antonín Klášterský zemřel. Lidové noviny. 4. 10. 1938, s. 6.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Libeň, sign. LBŇ Z16, s. 246
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Smíchov, sign. SM Z26, s. 31
- ↑ FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 67–68.
- ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 194.
- ↑ a b KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 358–363.
Literatura
editovat- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 129–131.
- Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století – redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 574.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 2/II. K–L. Praha: Academia, 1993. 597–1377 s. ISBN 80-200-0469-6. S. 697–699.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: II. díl: K–P. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 63.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Klášterský na Wikimedia Commons
- Autor Antonín Klášterský ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Klášterský
- Digitalizovaná díla Antonína Klášterského v České digitální knihovně
- Antonín Klášterský v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- KLÁŠTERSKÝ, Antonín. Josef Václav Sládek: Jeho život, literární dílo, ukázky, bibliografie. Praha: Jan Svátek, 1922. Dostupné online.
- Soupis pražského obyvatelstva: Antonín Klášterský (1828)
- Soupis pražského obyvatelstva: Antonín Klášterský (1866)
- Právnická fakulta Německé univerzity v Praze: Antonín Klášterský
- Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: Ivan Klášterský