Alanie bylo středověké království íránských Alanů (původních Osetů) na severozápadním Kavkazu vzniklé v 8. či 9. století a bylo zničeno v letech 1238-1239 mongolskou invazí. Významné bylo především kontrolou Darialské soutěsky, kterou vedla hedvábná stezka. Hlavním městem byl Magaš.

Alanie
 Chazarská říše 9. stol.1238/1239 Mongolská říše 
geografie
Mapa
Rozloha Alanie (tyrkysová) s hranicemi dnešní Osetie
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
9. století – nabytí nezávislosti na Chazarské říši
zánik:
1238/1239 – dobytí Mongoly
státní útvary a území
předcházející:
Chazarská říše Chazarská říše
následující:
Mongolská říše Mongolská říše

HistorieEditovat

 
Poloha Alanů kolem roku 650 n. l.
 
Mapa ukazující polohu Alanie, přibližně 1124 n. l.

Alani původně byli skupinou Sarmatů mluvící íránskými dialekty, jež byla rozdělena hunským vpádem na dvě skupiny. Kavkazští Alani (také nazývaní východní Alani) osídlili stepi severního Kavkazu a předhůří Velkého Kavkazu od pramenů Kubáně na západě po Darialskou soutěsku na východě.[1]

Alanie byla nárazníkový stát v byzantsko-arabských válkách a chazarsko-arabských válkách během 8. století. Theofan Vyznavač detailně popisuje důvody mise Leona III. Syrského na počátku 8. století, jenž byl vyslán císařem Justiniánem II. Úkolem Leona bylo uplatit alanského vůdce Itaxa do zrušení jeho "dávného přátelství" s královstvím Abcházie, jež se stalo spojencem kalifa Al-Valída I.[2] Noví spojenci Byzance byli roku 717 napadeni Umarem II., ale roku 722 Alani s pomocí Chazarů arabské síly porazili. Neustálé vpády Arabů vedly Alany k uzavření spojenectví s Chazarskou říší a uznání její dominance. V 9. století Chazary podporovali proti Byzanci, v té době mnoho Alanů také přijalo judaismus. Na počátku 10. století se obnovil vliv Byzance, která Alanii zapojila do války proti Chazarům. Bojový neúspěch Alanů vedl k podřízení se zpět pod Chazarskou moc, jež trvalo do 60. let 10. století, kdy kaganát padl.

 
Jeden ze tří dochovaných alanských kostelů

Po pádu Chazarska rukou Svjatoslava I. vytvářela Alanie spojenectví s Byzancí a různými gruzínskými vládci proti útokům kočovných Pečeněhů a Polovců. Během 12. a 13. století pokračuje sbližování s Gruzií a christianizace. Společně bojovali proti muslimům a roku 1188 si alanský kníže David Soslan vzal královnu Tamaru Gruzínskou.[3] Alanské princezny si také často braly byzantské a ruské vládce. Na počátku 30. let 13. století Alanie padla pod tíhou mongolských nájezdníků. Dokončení zkázy přinesla invaze Tamerlána ve 14. století. Alané jež ustoupili do hor dali základ Osetům, jiní byli turkizováni a další část společně s Polovci táhla do východní Evropy a byla Rusy nazývána Jassové. Poslední část Alanů se přidala k mongolské hordě.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alania na anglické Wikipedii.

  1. a b (anglicky) Bailey, Harold Walter: Alans. Encyclopædia Iranica, 20. srpna 2007
  2. (anglicky) Alemany, Agusti: Sources of the Alans: A Critical Compilation. Brill Publishers, 2000. ISBN 90-04-11442-4. str. 200-204.
  3. (anglicky) Allen, W.E.D.: A History of the Georgian People, 1932

Související článkyEditovat