Nárazníkový stát

Nárazníkový stát (anglicky Buffer state, francouzsky État tampon, rusky Буферное государство, španělsky Estado colchón) je označení státu, nacházejícího se mezi dvěma soupeřícími velmocemi.

Politická satira z roku 1878 - afghánský vládce Amír Šér Alí mezi ruským medvědem a britským lvem říká „Ochraňte mne před mými přáteli!“

Existence nárazníkového státu předchází vzniku střetu mezi oběma těmito velmocemi a ovládnutí (či snaha o ovládnutí) nárazníkového státu jednou ze soupeřících velmocí obvykle mezi těmito velmocemi vyvolá střet (např. německý vpád do Belgie v roce 1914 vyvolal britské vyhlášení války Německu). Nárazníkový stát je obvykle neutrální, čímž se odlišuje od satelitního státu.

Označení je součástí konceptu vyvažování moci, objevujícího se v evropském strategickém a diplomatickém myšlení od 17. století.

PříkladyEditovat

Příkladem nárazníkového státu je:

  1. Afghánistán (v průběhu tzv. Velké hry, byl Afghánistán nárazníkovým státem mezi Britskou říší a Ruskou říší, později mezi Britskou říší a Sovětským svazem),
  2. Belgie (v době před první světovou válkou byla Belgie nárazníkovým státem mezi Francií, Spojeným královstvím a Pruskem, později Německou říší),
  3. Bhútán (nárazníkový stát mezi Britskou říší a Čínskou říší, později mezi Indií a Čínskou lidovou republikou),
  4. Polsko (nárazníkový stát mezi Německem a Sovětským svazem po první světové válce, do začátku druhé světové války), a
  5. Rakousko (po druhé světové válce nárazníkový stát mezi Varšavskou smlouvou a Severoatlantickou aliancí) (Studená válka)
  6. Fiume (po 1. světové válce nárazníkový stát mezi Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Italským královstvím).