Aškelon (hebrejsky zvuk אַשְׁקְלוֹן‎‎, arabsky عسقلان‎‎ Askalán, latinsky Ascalon, akkadsky Isqualluna, v oficiálním přepisu do angličtiny Ashqelon[3], přepisováno též Ashkelon) je město v Izraeli v Jižním distriktu. Starostou je Beni Vaknin.

Aškelon
אשקלון
Celkový pohled na Aškelon
Celkový pohled na Aškelon
Aškelon – znak
znak
Aškelon – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 10 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Jižní distrikt
Aškelon
Aškelon
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 47,788 km²[2]
Počet obyvatel 137 900 (2017[1])
Hustota zalidnění 3041,9 (r.2017[1]) obyv./km²
Správa
Starosta Beni Vaknin (בני וקנין)
Vznik 1948
Oficiální web www.ashkelon.muni.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějinyEditovat

Dnešní Aškelon byl založen roku 1948[3], ale historie starověkého přístavního města Aškelon se datuje do doby bronzové. V průběhu historie městu vládli Kanaánci, Pelištejci, Izraelité, Babyloňané, Řekové, Féničané, Římani, Peršané, Egypťané, muslimové, Britové a křižáci. V roce 1270 bylo zničeno Mamlúky.

Aškelon byl již ve starověku jedním z nejvýznamnějších přístavů v Kanaánu a také jedním z pěti měst označovaných jako filištínské pentapolis (zbývající čtyři byla města Ašdod, Ekron, Gat a Gaza). Historie Aškelonu sahá až do doby bronzové (cca 2000–1500 př. n. l.), kdy se z něj stalo prosperující město. V této době město obývali původní Kananejci, kteří byli okolo roku 1150 př. n. l. vytlačeni Filištíny, Aškelon se posléze stal jedním z pěti zmíněných filištínských měst soupeřících s Izraelity v Judském království. V roce 604 př. n. l. bylo město vypleněno a zničeno babylónským králem Nabukadnezarem II., čímž skončilo filištínské období.

Díky své strategické pozici byl Aškelon brzy obnoven a stal se významným helénským přístavem. Zde se také narodil Herodes Veliký, který město po mnoha stránkách zvelebil; Aškelon vzkvétal po celou dobu římské i byzantské vlády.

V období křížových výprav byl Aškelon významná pevnost (křižáci jej nazývali latinským názvem Ascalon). Přestože byli egyptští Fátimovci poraženi křižáky v bitvě u Ascalonu (1099), město mělo natolik dobrou obranu, že se ho křižáckým vojskům podařilo dobýt až v roce 1153 pod vedením Balduina III. V roce 1187 se města zmocnil Saladin a nechal ho srovnat se zemí, aby se již nemohlo vrátit do rukou křižákům. Později na tomto místě nechal zbudovat pevnost Richard I. Lví srdce; město bylo však v roce 1270 opětovně zničeno Mamlúky.

Ve středověku je Aškelon popisován jako větší arabská vesnice al-Madždal (Věž), do roku 1948 se rozrostl na město s 11 000 obyvateli; byl proslavený zejména svým rozsáhlým tkalcovským průmyslem.ˇ

Stopy původního osídlení dodnes uchovává národní park Aškelon na západním okraji města.

Moderní městoEditovat

Moderní město Aškelon vzniklo z arabské vesnice al-Madždal (arabsky: المجدل‎‎ nebo مجدل عسقلان‎‎). V roce 1596 se jednalo o vesnici s 559 muslimskými domácnostmi, v roce 1931 zde žilo 6166 muslimů a 41 křesťanů.

 
Moderní výstavba v Aškelonu

Během války za nezávislost nejprve město obsadily egyptské síly, pak bylo ale dobyto izraelskými silami. Izraelský generál Jig'al Alon nařídil vyhnání arabského obyvatelstva, jeho podřízení však rozkaz neplnili a Arabové ve městě zůstali dočasně v oddělené oblasti. Vláda následně rozhodla, že Arabové mohou být vystěhováni, ale pouze se svým souhlasem. Současně vláda zavedla pozitivní motivační prvky jako výhodný směnný kurz, ale také negativní motivaci v podobě nočních přepadů a kontrol; v důsledku těchto opatření se většina Arabů rozhodla odejít, byli převezeni do uprchlických táborů v pásmu Gazy. Repopulace města izraelskými přistěhovalci začala v roce 1949, do prosince tohoto roku počet židovských obyvatel vrostl na 2 500. V průběhu roku 1949 se město přejmenovalo z původního al-Madždal na Migdal Gaza, posléze na Migdal Gad a krátce potom na Migdal Aškelon. Název Aškelon dostalo město v roce 1953.[4] V roce 1968 byla v Aškelonu zbudována koncová část Transizraelského ropovodu, který původně sloužil k transportu íránské ropy z Ejlatu (v současnosti slouží pro přepravu ruské ropy na asijské trhy). Od 80. let byla jižně od města budována elektrárna Rutenberg.

V současnosti je Aškelon prosperující město s nově vybudovaným sportovním komplexem a kulturním domem, v roce 2005 se zde otevřela největší světová odsolovací stanice s kapacitou 320 000 m³ odsolené vody na den, což odpovídá 5–6 % izraelské potřeby sladké vody.[5] Na jižním okraji města se nachází archeologický park s ruinami starověkých staveb. Ve městě funguje Barzilajova nemocnice.

GeografieEditovat

 
Pláž v Aškelonu v pozadí s Rutenbergovou elektrárnou

Nachází se v nadmořské výšce 10 m na pobřeží Středozemního moře, v izraelské pobřežní planině, přibližně 55 km jihozápadně od Tel Avivu a Ašdodu. Vnitrozemí je zemědělsky využíváno, pobřežní pás lemují písečné duny.

Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská (ovšem nedaleko odtud jižním směrem začíná arabské Pásmo Gazy). Město je na dopravní síť napojeno pomocí severojižní dálnice číslo 4, ze které tu odbočují směrem do vnitrozemí dálnice číslo 45 a dálnice číslo 3. Město je napojeno rovněž na železnici. Stojí tu železniční stanice Aškelon, která je součástí železniční tratě Tel Aviv – Beer Ševa. Na východ zároveň nedaleko od města vybíhá železniční trať Kirjat Gat – Aškelon, která ale slouží jen pro nákladní přepravu.

 
Aškelon

DemografieEditovat

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 100 000 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 111 600{{formatnum:osob).[3]

Jde o velkou obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 137 900 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
RokObyvatelé
19491 100
19505 100
195111 200
195212 500
195313 500
195414 400
195516 600
195619 500
195721 500
195822 300
195922 900
196023 800
196125 450
196228 400
196332 000
196435 000
196536 300
196636 900
196737 400
196838 200
196939 200
197040 100
197141 700
197243 100
197346 100
197447 000
197547 900
197648 700
197749 700
197850 600
197952 000
198053 100
198153 500
198254 100
198352 900
198454 700
198555 100
198655 400
198755 700
198856 300
198956 800
199059 700
199164 200
199266 700
199373 300
199480 100
199583 072
199686 870
199789 849
199892 305
199996 200
200098 937
2001101 535
2002103 200
2003104 500
2004105 100
2005106 600
2006107 800
2007108 900
2008110 600
2009111 900
2010114 500
2011117 400
2012120 000
2013123 500
2014126 800
2015130 700
2016134 500
2017137 900
2018141 000

Partnerská městaEditovat

Aškelon má následující partnerská města:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  3. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. Ashqelon (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. http://www.water-technology.net/projects/israel/


Externí odkazyEditovat