Pentapolis

Vévodství Pentapolis (latinsky Ducatus Pentapolis, řecky Δουκάτον Πενταπόλεως) bylo raně středověké vévodství na území dnešní Itálie, které patřilo Byzantské říši jako součást Ravennského exarchátu. Název znamená „pět měst“, protože vévodství tvořila pětice přístavů na pobřeží Jaderského moře (Rimini, Pesaro, Fano, Sinigaglia a Ancona) s nevelkým vnitrozemským zázemím. Jižní hranici tvořila řeka Musone, hlavním městem bylo Rimini. Vévodství bylo založeno roku 554. Bohatlo díky svému obchodnímu významu a provozovalo do značné míry nezávislou politiku, postavilo se například na stranu Řehoře III. proti obrazoborecké politice, kterou provozoval císař Leon III. Syrský. Byzantinci území ztratili v roce 752, kdy ho dobyl langobardský král Aistulf, kterého krátce nato porazil Pipin III. Krátký a věnoval roku 755 vévodství Pipinovou donací Papežskému státu.

Vévodství Pentapolis
Ducatus Pentapolis (la)
 
Δουκάτον Πενταπόλεως (el)
 Ostrogótské království 554752 Langobardské království 
Papežský stát 
geografie
Mapa
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
554 – založení vévodství
zánik:
asi 752 – dobytí Langobardy
státní útvary a území
předcházející:
Ostrogótské království Ostrogótské království
následující:
Langobardské království Langobardské království
Papežský stát Papežský stát

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • František Honzák, Marek Pečenka, Jitka Vlčková: Evropa v proměnách staletí. Libri, Praha 1995, ISBN 80-85983-00-1

Externí odkazyEditovat