Ravennský exarchát
| Ravennský exarchát Exarchatus Ravennatis (la)
| |||||||||||||||
geografie
| |||||||||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||||||||
| státní útvar | |||||||||||||||
administrativní celek
| |||||||||||||||
mateřská
(nadřazená) země: |
|||||||||||||||
| státní útvary a území | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Ravennský exarchát byla administrativní jednotka byzantské říše v Itálii, kterou kolem roku 584 založil císař Maurikios na obranu proti do Itálie pronikajícím Langobardům. Exarchát, situovaný na území mezi Římem a správním střediskem Ravennou, představoval oporu byzantské moci na Apeninském poloostrově. Silné pravomoce zdejšího nejvyššího hodnostáře, exarchy, spolu s odlišným kulturním, jazykovým a konfesijním prostředím vedly ze strany exarchů k opakovaným pokusům o uzurpaci moci. Problémy se správou této provincie dále umocňovaly četné spory mezi papeži a byzantskými císaři o uctívání obrazů.
Byzantské a langobardské území v Itálii kolem roku 590. Ravennský exarchát zahrnuje oblast mezi Ravennou a Římem
Roku 751 dobyl Ravennu langobardský král Aistulf, čímž tento správní útvar zanikl a spolu s ním i vliv byzantské říše v severní Itálii.[1]
ReferenceEditovat
- ↑ VAVŘÍNEK, Vladimír; BALCÁREK, Petr. Encyklopedie Byzance. Praha: Libri, 2011. ISBN 978-80-7277-485-2. S. 415.
Související článkyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ravennský exarchát ve Wikimedia Commons - Kartáginský exarchát
