Otevřít hlavní menu
Království Langobardů
Království celé Itálie
Regnum Langobardorum
Regnum totius Italiae
 Byzantská říše
 Ravennský exarchát
568774 Italské království (středověk) 
Beneventské vévodství 
Papežský stát 
geografie
Mapa
Největší rozsah Langobardského království (modře) za vlády Aistulfa (749756) a území Byzantské říše (orandžově)
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Byzantská říše Byzantská říše
Ravennský exarchát Ravennský exarchát
Nástupnické:
Italské království (středověk) Italské království (středověk)
Beneventské vévodství Beneventské vévodství
Papežský stát Papežský stát

Langobardské království či říše Langobardů nebo království Langobardů (latinsky Regnum Langobardorum), později pojmenované Království (celé) Itálie (latinsky Regnum totius Italiae) byl státní útvar a raně středověké království založené germánským kmenem Langobardů na Apeninském poloostrově v druhé půli 6. století. Severní Itálie se začala ve středověku nazývat Lombardií – tj. zemí Langobardů (latinsky Langobardia).

Království LangobardůEditovat

Po svém příchodu do Itálie roku 568 Langobardi brzy ovládli velkou část poloostrova (severní a střední část), který teprve nedávno dobyli na Ostrogótech Byzantinci. Langobardi byli zemědělci a jejich etnikum bylo mnohem početnější než Ostrogóti, což se brzy projevilo rozvojem zemědělství. Zakrátko začala být obdělávána všechna půda, která zpustla v posledních letech Západořímské říše. Důsledkem byl růst velkého pozemkového majetku a uvádění dosud svobodných germánských rolníků do závislosti na majitelích pozemků.

Na dobytém území se konstituovala Langobardská říše v čele s králem, který sídlil v Pavii. Svoji moc však neuplatňoval důsledně, a tak se Langobardské království stalo konglomerátem 36 vévodství, z nichž si některá počínala velmi samostatně (Spoleto, Benevento).

Zbylé byzantské državy Benátky s okolím, Pentapolis, ApulieKalábrie byly roztroušené a vklíněné mezi langobarská území. Postupem času začaly projevovat tendence k osamostatnění (Benátky, papežská kurie). Kromě toho se Langobardi snažili ovládané území dále rozšířit. Roku 751 dobyli Ravennu a začali ohrožovat papežský Řím. Papež požádal o pomoc franského krále Pipina III., který dvěma výpravami v letech 754 a 756 langobardskou expanzi zastavil. Roku 774 dobyl jeho nástupce Karel Veliký říši Langobardů, začlenil její území do Franské říše a nechal se korunovat langobardským králem. Později, v roce 781, zde vytvořil dílčí Italské království.

GalerieEditovat

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Paulus Diaconus, Historia Langobardorum
  • Bednaříková, Jarmila, Stěhování národů, Vyšehrad, Praha 2003

Externí odkazyEditovat