Maryland

stát Spojených států amerických
Tento článek je o státu USA. Další významy jsou uvedeny na stránce Maryland (rozcestník).
Maryland
State of Maryland
Vlajka amerického státu Maryland Pečeť amerického státu Maryland
Vlajka    Pečeť
Přezdívka: Old Line State
Maryland na mapě USA
Úřední jazyky žádný
Hlavní město Annapolis
Největší město Baltimore
Rozloha
 • Celkem
 • z toho souš
 • z toho vodstvo
42. v USA
32 133 km²
25 385 km²
6 748 km² (21 %)
Obyvatelstvo
 • Počet obyvatel
 • Hustota zalidnění
19. v USA
6 016 447 (odhad 2016[1])
237 obyv./km² (5. v USA)
Počet okresů 23 + 1 nezávislé město
Časové pásmo UTC−5/−4 (letní čas)
Poloha 39°12′ s. š., 76°42′ z. d.
Nadmořská výška
 • Nejvyšší bod
 • Průměrná výška
 • Nejnižší bod

1024 m n. m.
110 m n. m.
0 m n. m.
Guvernér Wes Moore (D)
Senátoři Ben Cardin (D)
Chris Van Hollen (D)
Oficiální zkratky
 • Poštovní zkratka
 • Tradiční zkratka
 • ISO 3166-2

MD
Md.
US-MD
Přistoupení do Unie 28. dubna 1788 (7. stát)
Oficiální web www.maryland.gov

Maryland (anglická výslovnost výslovnost [ˈmɛri-lənd]IPA, oficiálně State of Maryland) je stát nacházející se na východním pobřeží Spojených států amerických, v Jihoatlantské oblasti jižního regionu USA. Maryland hraničí na východě s Delawarem, na severu s Pensylvánií, na západě a jihozápadě se Západní Virginií a na jihu s Virginií a Washinghtonem, D.C. Jihovýchodní ohraničení státu tvoří Atlantský oceán.

Anglická kolonie byla na území pozdějšího státu založena roku 1632. Pojmenována byla po Henriettě Marii, manželce anglického krále Karla I., který území propůjčil Cecilu Calvertovi, 2. baronovi z Baltimore. Marylandská provincie se roku 1776 stala jedním z původních třinácti zakládajících států USA. Maryland jako sedmý stát v pořadí ratifikoval Ústavu Spojených států amerických, k čemuž došlo 28. dubna 1788. Roku 1790 poskytl Maryland u řeky Potomac část svého území pro stavbu nového hlavního města USA, Washingtonu, D.C.

GeografieEditovat

Se svou rozlohou 32 133 km² je Maryland devátým nejmenším státem USA, v počtu obyvatel (6 milionů) je však devatenáctým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 237 obyvatel na km² je na pátém místě. Hlavním městem je Annapolis se 40 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Baltimore se 620 tisíci obyvateli, dále Columbia (105 tisíc obyv.), Germantown (90 tisíc obyv.) a Silver Spring (75 tisíc obyv.). Marylandu patří 50 km pobřeží Atlantského oceánu.[2] Nejvyšším bodem státu je Hoye-Crest s nadmořskou výškou 1024 m v pohoří Allegheny Mountains. Největším tokem jsou řeky Potomac, tvořící hranici s Virginií a Západní Virginií, a Susquehanna, které se obě vlévají do Chesapeakské zátoky, jež rozděluje stát na dvě části.

PolohaEditovat

Maryland se nachází přibližně mezi 38. a 40. stupněm severní šířky a mezi 75. a 78. stupněm západní délky.

Hluboko do marylandského vnitrozemí (až k Baltimoru) se zařezává záliv Chesapeake Bay. Území na východ od něj se nazývá Eastern Shore. Je zcela rovinaté a místy bažinaté. Západně od zálivu se pozvolně zvedá pahorkatina, která vrcholí v Allegheny Mountains nejvyšším vrcholem Hoye-Crest (1024 m) na hranici se Západní Virginií.

Podnebí je teplé a vlhké. Roční srážky se pohybují kolem 1000 mm. Průměrná červencová teplota je 25 °C, lednové se pohybují kolem 0 °C.

HistorieEditovat

Maryland byl založen v 17. století jako britská vlastnická kolonie. Jméno Maryland dostal po Henriettě Marii, manželce anglického krále Karla I. Dne 20. června 1632 vydal král listinu, kterou propůjčil území Marylandu do držení Cecilu Calvertovi, 2. baronovi z Baltimore. Prvním guvernérem se stal Leonard Calvert, bratr lorda Baltimora. Prvních 150 osadníků připlulo 25. března 1634 na lodi Ark and Dove ke břehům ostrova Saint Clement's Island, koupili půdu od indiánů kmene Yaocomico a založili Saint Mary's City.

Ekonomická prosperita lákala do Marylandu spoustu osadníků. Na rozdíl od ostatních kolonií sem jezdili převážně katolíci (sám lord Baltimore byl katolík a ze své kolonie chtěl učinit útočiště pro své souvěrce).

Maryland byl jednou ze 13 kolonií, které podepsaly deklaraci nezávislosti na Británii v roce 1776. Dne 27. dubna 1788 Maryland jako 7. stát v pořadí ratifikoval Ústavu Spojených států amerických. (Stal se tedy 7. státem Unie, byť Unie podle ústavy vznikla až po ratifikaci 9. státem, jímž byl New Hampshire 21. června 1788.)

Dne 16. července 1790 byl z marylandského a virginského území vykrojen District of Columbia pro budoucí hlavní město Spojených států, které nemělo podléhat jurisdikci žádného z členských států.

Na konci války v roce 1812 se Britové pokusili dobýt pozice amerických jednotek. Jejich útok byl odražen u pevnosti Fort McHenryBaltimoru.

občanské válce se stát přidal na stranu Unie. Vzhledem k tomu, že sousedí s nepřátelskou Virginií, proběhlo zde několik bojů.

ObyvatelstvoEditovat

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 5 773 552 obyvatel.[3] Maryland je oproti ostatním státům hustě osídlen, což je způsobeno zejména tím, že se na jeho území nachází metropolitní oblasti měst Baltimore a Washington, D.C. Městským charakterem státu lze také vysvětlit vyšší podíl nebělochů, kteří se koncentrují převážně v městských oblastech, oproti okolním státům.

Rasové složeníEditovat

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 8,2 % populace.[3]

NáboženstvíEditovat

HospodářstvíEditovat

Z ekonomických aktivit vynikají služby a obchod; v zemědělství zejména chov skotu; průmysl elektrotechnický.

V městečku Greenbelt nedaleko Washingtonu je umístěno známé Goddardovo kosmické středisko NASA.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2016-12 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov [cit. 2016-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat