Otevřít hlavní menu

2 (linka metra v Paříži)

linka metra v Paříži
Geograficky přesná trasa linky

2 Linka 2 je druhá nejstarší linka Pařížského metra a v systému MHD je značena modrou barvou. Linka byla postavená v letech 1900-1903 a spojuje stanice Porte Dauphine na západě města a Nation na východě. Spolu s linkou 6 vytvářejí okružní linku.

Obsah

Popis tratěEditovat

Linka měří 12,4 km, čítá celkem 25 stanic (průměrná vzdálenost mezi stanicemi je 517 m) a ročně se zde přepraví 92,1 milionů cestujících. Je to sedmá nejvytíženější linka v Paříži.

Linka je postavená zčásti na viaduktech, takže nabízí výhledy na různé části Paříže. Čtyři stanice mezi Barbès – Rochechouart a Jaurès jsou postaveny na 2,2 km dlouhém viaduktu.

Linka prochází přes zajímavá místa jako je Avenue Foch (nejširší ulice v Paříži), Vítězný oblouk, park Monceau, čtvrť Pigalle s Moulin Rouge, hřbitov Père-Lachaise nebo náměstí Place de la Nation.

Na lince jezdily do roku 2006 vozy řady MF 67, které byly od roku 2007 postupně nahrazeny typem MF 01.

HistorieEditovat

Související informace naleznete také v článku Dějiny metra v Paříži.

Dne 13. prosince 1900 byla otevřena první část linky pod názvem 2 Nord mezi stanicemi Porte Dauphine a Étoile. Dne 7. října 1902 došlo k prvnímu rozšíření linky ze stanice Étoile do stanice Anvers a následovaly 31. ledna 1903 rozšíření do stanice Bagnolet (od roku 1970 Alexandre Dumas) a naposledy 2. dubna 1903 do stanice Nation.

 
Vlak u stanice Rue d'Allemagne (kolem 1910)

Ve stanici Nation existuje pro linku 2 pouze jedno nástupiště pro příjezd a odjezd. Stanice byla vybudována ve velkém kruhu, který má dvě koleje. Vnitřní slouží cestujícím na nástupišti a vnější je využívána jako odstavná kolej. Tato služební kolej slouží jako možné spojení s linkami 1 a 9. Dříve zde byla ještě třetí kolej, které měla sloužit k propojení s linkou 6, ale tento projekt nebyl realizován.

V rámci stanice Nation odbočuje z hlavní tratě tunel do depa Charonne. Tato vedlejší trať umožňuje další spojení s linkou 1. Do otevření depa ve Fontenay-sous-Bois bylo využíváno též pro linku 1. V letech 1981-1983 bylo rekonstruováno a má rozlohu 10900 m2.

Výstavba viaduktu byla zvolená kvůli křížení železničních tratí na Severním a Východním nádraží. Obě hlavové stanice neměly možnost přerušit provoz na tratích, a protože metro se nestavělo ražbou tunelu, ale hloubením na povrchu, musel být zvolen viadukt.

Stejně jako u linky 1 mají i tunely na této lince elipsovitý tvar a výšku 5,20 m. Stanice mají buď klenutou klenbu nebo strop z kovových desek.

Výstavba viaduktů se zprvu setkala u veřejnosti s odmítnutím, že stavba poškodí vzhled města a jeho výstavba bude dvojnásobně drahá než tunel.

Koleje Severní nádraží byly překlenuty dvěma viadukty o rozpětí 75,25 m. Od rozšíření nástupišť pro Eurostar končí teď přímo pod viaduktem. Stejně dlouhý viadukt 75,25 m překračuje kolejiště Východního nádraží. Zatáčky viaduktů mají částečně jen rádius 75 m, rampa mezi stanicemi Jaurès a Colonel Fabien má stoupání 40 ‰.

Dne 10. srpna 1903 došlo k elektrickému zkratu na jednom z vagonů metra, který způsobil požár, při kterém zahynulo 84 cestujících převážně ve stanici Couronnes. Jedná se o největší neštěstí v dějinách pařížského metra. Dne 14. října 1907 byla linka 2 Nord přejmenována na linku 2.

V roce 1930 byla přeložena stanice Victor Hugo, aby se mohly nasadit delší vozy. Stanice leží v zatáčce a nové vozy by měly až 50 cm odstupy mezi nástupištěm a vagóny. Kvůli bezpečnosti cestujících byla stanice posunuta až za otočku. Původní nástupiště stále existuje a využívá jej RATP pro interní potřebu.

Některé stanice dříve nesly jiný název

Seznam stanicEditovat

Externí odkazyEditovat