Wikipedie

Žofie z Hohenbergu

česko-rakouská šlechtična, jediná dcera následníka trůnu Františka Ferdinanda
(přesměrováno z Žofie, kněžna z Hohenbergu)

Žofie z Hohenbergu (celým jménem Žofie Marie Františka Antonie Ignacie Alberta kněžna z Hohenbergu, německy Sophie Marie Franziska Antonia Ignatia Alberta Fürstin von Hohenberg, po sňatku též jako Sophie Nostitz-Rieneck, 24. července 1901 Konopiště – 27. října 1990 Thannhausen, Štýrsko) byla jediná dcera a nejstarší dítě následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželky Žofie z Hohenbergu rozené Chotkové, kteří byli zavražděni 28. června 1914 v Sarajevu.

Žofie z Hohenbergu
Narození24. července 1901
Konopiště
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. října 1990 (ve věku 89 let)
Thannhausen
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníWeiz, Štýrsko
Choť(1920) Fridrich Nostitz-Rieneck (1893–1973)
Děti1. Ervin (1921–1949)
2. František (1923–1945)
3. Alois (1925–2003)
4. Žofie (* 1929)
RodičeFrantišek Ferdinand d'Este (1863–1914) a Žofie Chotková (1868–1914)
RodHohenbergové
Příbuzníbratr: Maxmilián z Hohenbergu (1902–1962)
bratr: Ernst z Hohenbergu (1904–1954)
děd: Karel Ludvík Rakousko-Uherský (1833–1896)
babička: Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská (1843–1871)
strýc: Ota František Josef (1865–1906)
strýc: Ferdinand Burg (1868–1915)
praděd: František Karel Habsbursko-Lotrinský (1802–1878)
prababička: Žofie Frederika Bavorská (1805–1872)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

 
Žofie s rodiči a sourozenci
 
Žofie jako mladá žena

Žofie se narodila 24. července 1901 na zámku Konopiště v Čechách, oblíbeném sídle arcivévody Františka Ferdinanda a jeho manželky Žofie.[1] Měla dva mladší bratry, Maxmiliána (1902–1962) a Arnošta (1904–1954). V roce 1908 její matka znovu otěhotněla, ale čtvrté dítě, chlapec, se narodilo 7. listopadu 1908 mrtvé.[2]

Z důvodu nerovnorodého sňatku z Žofií Chotkovou podepsal František Ferdinand přísahu, že děti, které bude mít se svou manželkou, nemohou uplatňovat nárok na trůn.[3] Předpokládal pro ně klidnou budoucnost a nekomplikovaný život venkovské šlechty. Doufal, že jeho děti budou moci žít jako soukromé osoby, stranou vysoké politiky a zároveň bez materiálních starostí. Žofie se později vyjádřila, že ona a její bratři byli vychováni ve skromnosti. Uvedla také, že otec byl na své děti přísný, ale nikdy zlý nebo nespravedlivý.[4] Většinu svého dětství Žofie strávila na konopišťském zámku obklopená milující rodinou. Její otec velice miloval lov a zasloužil se o to, že Žofie skolila svého prvního jelena už ve třech letech.

Po atentátu na rodiče editovat

V roce 1914 po atentátu na její rodiče spáchaného v Sarajevu srbskobosenským teroristou Gavrilo Principem spolu se svými sourozenci osiřela. O smrti rodičů se dozvěděla na zámku Chlum u Třeboně.

Do konce první světové války bydlela se svými sourozenci na Konopišti, kde se o ně starali a vychovávali je matčina sestra Jindřiška Chotková (1880–1964) a Otto Lev Stanovský (1882–1945), poručníkem a správcem majetku byl strýc Jaroslav kníže Thun-Hohenstein (1864–1929). Roku 1916 byl Žofii udělen knížecí titul a přiznáno oslovení Jasnost.

Dopis Nedeljku Čabrinovićovi editovat

Během procesu s obviněnými z vraždy následníka trůnu a jeho manželky Žofie byl Nedeljko Čabrinović jediným z obžalovaných, který vyjádřil lítost nad svým činem a omluvil se dětem obětí. Když se Žofie a její bratři se dozvěděli o Čabrinovićově pokání, napsali dopis, v němž mu odpustili podíl na vraždě jejich rodičů. Žofie a Maxmilián dopis podepsali, pouze Ernst odmítl. Dopis poté Čabrinovićovi osobně do jeho cely v Terezíně doručil jezuita P. Anton Puntigam, který udělil poslední svátost zavražděnému Františku Ferdinandovi a jeho manželce. Dne 23. ledna 1916 byla kněžna Žofie a její bratři informováni o Čabrinovićově úmrtí.[5]

Na konci roku 1918 však byl majetek rodiny v Československu, včetně Konopiště a Chlumu u Třeboně, zabaveny československou vládou. Děti se přestěhovaly do Vídně a na zámek Artstetten.

V roce 1920 se Žofie v Děčíně provdala za Fridricha, hraběte Nostice-Rienecka (1893–1973) a z jejich manželství se narodili tři synové a jedna dcera.[6]

Za nacistické okupace editovat

Přestože se rodina hlásila k německé národnosti, byli Žofiini bratři Maxmilián a Ernst po anšlusu Rakouska v roce 1938 v důsledku protinacistických prohlášení zatčeni gestapem a deportováni do koncentračního tábora Dachau, a jejich majetek v Rakousku byl zabaven nacistickými úřady.[7] Oba bratři věznění v koncentračním táboře přežili. V době války byli také dva Žofiini starší synové, nejstarší Ervnín (* 1921) a mladší František (* 1923) odvedeni a narukovali k wehrmachtu.[6] Ervín zemřel v sovětském zajetí v roce 1949, František v bojích na východní frontě v roce 1945. Nejmladší syn Alois (* 1925) a dcera Sophie (* 1929) válku přežili.[8]

V říjnu 1945 dostala rodina, jíž byl v ČSR zkonfiskován majetek, povolení vycestovat do Rakouska, což v dubnu 1946 učinili.[6] Usadili se na zámečku Geyeregg v Eisenerzu (Štýrsko), který Žofie získala jako dědictví. V roce 1962[zdroj?] se přestěhovali do Salcburku.

Závěr života editovat

Žofie o mnoho let přežila oba své bratry Maxmiliána a Ernsta a v roce 1973 zemřel také její manžel.[9] Poté vedla poklidný život v Rakousku, občas v doprovodu svých vnoučat.

V roce 1981 po šedesáti letech poprvé navštívila Konopiště. Během této návštěvy mluvila o tom, jak šťastný tam byl její život s rodinou.[9]

Kněžna Žofie z Hohenbergu zemřela 27. října 1990 ve věku 89 let v Thannhausenu ve Štýrsku a byla pochována po boku svého manžela na hřbitově ve Weizu ve Štýrsku v hrobce rodu svobodných pánů Gudenus, ze kterého pocházel její zeť.

Rodina editovat

Žofie Hohenbergová se 8. září 1920 v Děčíně provdala za hraběte Fridricha (Bedřicha) Leopolda Josefa Huberta Mariu z Nostitz-Rienecku (1. listopad 1893 Praha – 29. prosinec 1973 Štýrský Hradec), syna Ervína Felixe Marii z Nostitz-Rienecku (20. květen 1863 Měšice – 3. listopad 1931 Vídeň) a jeho manželky (sňatek 25. červen 1891 Vídeň) hraběnky Amálie Podstatské z Liechtensteinu (14. prosinec 1867 – 1. prosinec 1956). Narodily se jim čtyři děti, které se později přihlásily k německé národnosti, synové proto sloužili za druhé světové války ve Wehrmachtu.

Zajímavosti editovat

  • Její synovec druhého stupně je rakouský herec Friedrich von Thun (* 1942 jako Friedrich Thun und Hohenstein).
  • V americkém televizním seriálu Dobrodružství mladého Indiany Jonese (původní název: The Young Indiana Jones Chronicles) se mladý Indiana Jones, kterého hrál Corey Carrier, v listopadu 1908 setkal s princeznou Žofií, kterou hrála dánská herečka Amalie Alstrup.

Vývod z předků editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ King, Woolmans (2013), s. 120
  2. ↑ King, Woolmans (2013), s. 119
  3. ↑ King, Woolmans (2013), s. 58
  4. ↑ King, Woolmans (2013), s. 107
  5. ↑ King, Woolmans (2013), s. 246
  6. ↑ a b c František Ferdinand d´Este: Děti Františka Ferdinanda a Žofie. www.franzferdinand.cz [online]. [cit. 2013-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-15. 
  7. ↑ Sophie Hohenberg - Timeline. www.sophie-hohenberg-czech-rep.eu [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ European royalty Austria : Archduke Frabz-Ferdinand - children. histclo.com [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b King, Woolmans (2013), s. 273

Literatura editovat

  • KING, Greg; WOOLMANS, Sue. The Assassination of the Archduke (Sarajevo 1914 and the Murder that Changed the World). [s.l.]: Macmillan, 2013. 383 s. ISBN 9781447245216. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žofie_z_Hohenbergu&oldid=23206593“