František Karel Habsbursko-Lotrinský

rakouský arcivévoda

František Karel Josef Habsbursko-Lotrinský (17. prosince 1802, Vídeň8. březen 1878 tamtéž) byl rakouský arcivévoda a otec rakouského císaře Františka Josefa I.

František Karel Rakouský
Portrét
František Karel kolem roku 1878
Úplné jménoFrantišek Karel Josef Habsbursko-Lotrinský
Narození17. prosince 1802
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí8. března 1878 (ve věku 75 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PohřbenCísařská hrobka ve Vídni
ManželkaŽofie Bavorská
PotomciFrantišek Josef I.
Ferdinand Maxmilián
Karel Ludvík
Marie Anna
Ludvík Viktor
DynastieHabsbursko-Lotrinská
OtecFrantišek I.
MatkaMarie Tereza Neapolsko-Sicilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ editovat

Šlo o druhorozeného syna císaře Svaté říše římské Františka II. (17681835), který je spíše znám jako rakouský císař František I., a jeho druhé manželky, princezny Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (17721807).
Oba rodiče byli dětmi potomků Marie Terezie, František I. se narodil jako syn Leopolda II. a Marie Tereza byla dcerou Marie Karolíny.

Sňatek editovat

V zájmu zachování vládnoucí dynastie v přímé linii, protože starší bratr Františka Karla nemohl mít potomky, bylo nutné, aby se pro něj našla vhodná nevěsta. Bavorský král Maxmilián I. Josef měl hned několik krásných dcer, z nichž jedna už byla rakouskou císařovnou (Karolína Augusta jako manželka Františka I.).

Volba padla na Žofii Frederiku, druhou nejmladší žijící dceru Maxmiliána a jeho druhé ženy, Karolíny Bádenské. Františka Karla rozhodně nepředcházela pověst krasavce a jeho budoucí ženu více lákala vyhlídka stát se císařovnou, než jeho manželkou. Dne 4. listopadu 1824 se František Karel ve Vídni s bavorskou princeznou Žofií (18051872) oženil.

Život editovat

Arcivévoda František Karel v dějinách Habsburské monarchie nehrál významnější roli, byl pouze synem a bratrem rakouského císaře a později se stal otcem dalšího rakouského císaře.[1]

V dětství se o něm uvažovalo jako o možném budoucím následníkovi, protože jistou dobu panovaly obavy, zdali se jeho ve vývoji opožděný bratr Ferdinand bude moci ujmout vlády. Později se ale ukázalo, že tyto obavy byly liché. Za bratrovy vlády se František Karel účastnil zasedání státní rady a po jeho smrti se měl stát dalším rakouským císařem, protože Ferdinand nemohl mít děti. On sám nebyl nijak pronikavě inteligentní a už od počátku manželství s Žofií bylo jasné, že v rodině bude „nosit kalhoty“ ona, což se později, za revoluce roku 1848 i za vlády jejich syna Františka Josefa I., potvrdilo.

Po bratrově abdikaci na rakouský trůn se pod Žofiiným vlivem 2. prosince 1848 vzdal trůnu ve prospěch syna Františka Josefa.[1]

František Karel se velmi zajímal o kulturu a umění. Často vystupoval jako patron umění a na jeho počest je v Linci po něm pojmenováno proslulé muzeum, Francisco-Carolinum.

Zemřel ve Vídni roku 1878, pravděpodobně na rakovinu střev. Přežil jak svou ženu, která zemřela v roce 1872, tak všechny své sestry. Jako poslednímu z Habsburků bylo po jeho smrti srdce uloženo do stříbrného poháru v kostele Augustiniánů, vnitřnosti do měděné schráně v chrámu sv. Štěpána a tělo do kapucínské krypty ve Vídni.[2]

 
Staří manželé František Karel a Žofie

Potomci editovat

  • Marie Anna (27. října 1835 – 5. února 1840), rakouská arcivévodkyně, zemřela v pěti letech ve Vídni na epileptický záchvat
  • Syn (*/† 24. říjen 1840)
  • Ludvík Viktor (15. května 1842 – 18. ledna 1919), rakouský arcivévoda, svobodný a bezdětný

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
František I. Rakouský
 
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Isabela Farnese
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
August III. Polský
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
'František Karel Habsbursko-Lotrinský'
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Parmská
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
August III. Polský
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 132. 
  2. Hamannová, str. 133

Externí odkazy editovat