Žireč
Žireč (německy Schurz) je vesnice, část města Dvůr Králové nad Labem v okrese Trutnov. Rozkládá se na pravém břehu řeky Labe asi 3,5 kilometru jihovýchodně od Dvora Králové nad Labem. Prochází tudy železniční trať Jaroměř–Liberec.
| Žireč | |
|---|---|
 Bývalá jezuitská rezidence v Žirči | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Dvůr Králové nad Labem |
| Okres | Trutnov |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°24′45″ s. š., 15°51′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 481 (2021)[1] |
| Katastrální území | Žireč Městys a Žireč Ves (3 km²) |
| Nadmořská výška | 278 m n. m. |
| PSČ | 544 04 |
| Počet domů | 130 (2011)[2] |
  Žireč | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 34088 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žireč se skládá z katastrálních území Žireč Městys o rozloze 1,41 km²[3] a Žireč Ves o rozloze 1,59 km².[4]
Historie editovat
První zmínka o Žirči pochází z roku 1348. Na místě dnešního zámku stála tehdy tvrz, na které sídlili majitelé vsi.[5] Tvrz byla koncem 16. století přestavěna v renesančním slohu Adam Zilvar z Pilníkova.[6] Roku 1636 se majitelem stal vídeňský jezuitský noviciát u sv. Anny, kterému Žireč patřila do roku 1773. V roce 1698 vznikla vyčleněním části vesnice dvě sídla,[5] jimiž byly Městys Žireč, který získal právo konání trhů, a Ves Žireč. Zástavba obou obcí byla od počátku srostlá. Ke sloučení obou Žirčí v jednu obec došlo ke dni 16. ledna 1949.[7] Na sloučení se spolu dohodly obě obce. Usnesení o sloučení schválil MNV Vsi Žirče dne 1. června 1948, MNV Městyse Žirče dne 3. června 1948. Obě usnesení pak schválil dne 21. prosince 1948 ještě Zemský národní výbor v Praze. Jako osady pak byly oba Žirče sloučeny vyhláškou ministerstva vnitra 864/1949 ze dne 5. srpna 1949.[8] Součástí města Dvůr Králové nad Labem se sloučená obec stala roku 1964.[9]
Pamětihodnosti editovat
Zámek editovat
Historie zámku v Žirči sahá až do 14. století, kdy zde stála kamenná tvrz. Ta byla po roce 1581 rozšířena a renesančně přestavěna Adamem Zilvarem z Pilníkova. Později panství s celou tvrzí připadlo rodu Trčků.[10]
V roce 1622 koupila panství hraběnka Marie Magdalena Trčková. Když byl její syn Adam Erdman, jeden z hlavních spojenců Albrechta z Valdštejna, v roce 1634 spolu s ním zavražděn v Chebu, bylo panství konfiskováno, oceněno a dáno jako fundační statek jezuitskému noviciátu u sv. Anny ve Vídni. Zámek pak byl postupně upravován. Postupně přibyly hospodářské budovy a zcela nová konventní budova. V roce 1703 byl vysvěcen nový barokní kostel sv. Anny.[10]
Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 zámek chátral a roku 1825 ho stejně jako celý městys Žireč zasáhl požár. O následnou rekonstrukci se postarali pánové Martin Wagner a později továrník Josef Ettrich. V roce 1939 koupila bývalou jezuitskou kolej Kongregace sester Nejsvětější svátosti. S nástupem komunistického režimu byly řádové sestry vyhnány a v roce 1961 nechal stát v prostorách zámku zřídit domov důchodců.[10]
Po sametové revoluci byl objekt navrácen Kongregaci sester Nejsvětější svátosti, která ho v roce 2001 darovala Hospici Anežky České, dnešní Oblastní charitě Červený Kostelec. V témže roce zde Oblastní charita založila Domov svatého Josefa, který slouží jako jediné lůžkové zařízení pro pacienty vážně nemocné roztroušenou sklerózou. Zchátralý objekt prošel od té doby mnoha rekonstrukcemi, díky kterým se i přes nové využití podařilo zachovat původní barokní architekturu. Zámek je tak dnes domovem pro 88 pacientů a nabízí jim komplexní sociální i zdravotní služby.[11]
Kostel svaté Anny editovat
Kostel sv. Anny v Žirči byl vystavěn v letech 1668–1703. Díky této delší výstavbě u něj můžeme nalézt prvky raného, vrcholného i pozdního baroka. Po požáru v roce 1825 byl interiér obnoven v duchu klasicismu. U kazatelny se i přes požár zachovaly rokokové prvky. Kostel přiléhá k zámku svým východním okrajem. S rezidencí ho spojuje prostor dřívějšího kostela, kde se zachovaly původní oltáře sv. Františka, sv. Rosálie a sv. Stanislava.[10]
Světovým unikátem je barokní zvonový klavír Johanna Michaela Rödera, který se nachází na kúru kostela. Ani znalcům není známo, že by se podobný nástroj někde jinde do dnešních dnů dochoval. Do Žirče daroval zvonkový klavír hrabě František Antonín Špork. Ten jej objednal u varhanáře Johana Michaela Roedera, německého stavitele varhan z Berlína, který ve třicátých letech 18. století působil ve Slezsku. Z dobových pramenů se potvrdilo, že zvonkohru přivezl 21. dubna roku 1732 a sestavil ji přímo v zámeckém sále. V letech 2009 - 2010 byla zvonkohra zachráněna z neutěšeného stavu a kompletně zrestaurována.[10] Každoročně je možné si zvuk zvonkového klavíru poslechnout při Svatoanenských slavnostech, které se konají v areálu Domova svatého Josefa vždy v červenci v sobotu nejbližší ke svátku sv. Anny (26. 7).[11]
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-18.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-18.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. S. 574–575.
- ↑ HOFMANN, Jaroslav. Do Žirče nejen za bicykly. Země světa. 7.1.2021, roč. 20, čís. 1, s. 28–31. Dostupné online.
- ↑ Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1949, číslo 28, vydáno v Praze dne 3. února 1949
- ↑ Úřední list republiky Československé, I. díl nařizovací, ročník 1949, částka 135, vydáno v Praze dne 17. srpna 1949
- ↑ ŠTĚPÁN MLEZIVA A KAREL KUČA. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Žireč, s. 837.
- ↑ a b c d e Oblastní charita Červený Kostelec. Zámek Žireč. [online]. 2014-01-01 [cit. 2015-09-16]. Dostupné online Archivováno 12. 9. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ a b Oblastní charita Červený Kostelec. Domov svatého Josefa. [online]. 2015-01-01 [cit. 2015-09-16]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žireč na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Žireč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Žireč Městys na webu ČÚZK
- Katastrální mapa katastru Žireč Ves na webu ČÚZK
- Země světa - článek
