Otevřít hlavní menu

Železniční trať Opava východ – Hlučín

železniční trať v Česku

Trať Opava východ – Hlučín (v jízdním řádu pro cestující trať č. 317) je jednokolejná železniční trať o délce 22 km. Jedná se o dráhu regionální.[1]

Opava východ – Hlučín
Setkání osobních vlaků v Kravařích ve Slezsku, uprostřed vlak do Chuchelné
Setkání osobních vlaků v Kravařích ve Slezsku,
uprostřed vlak do Chuchelné
Číslo 317
Technické informace
Délka 22 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 14,29 ‰
Minimální poloměr oblouku 320 m
Maximální rychlost 70 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
29,495 Opava východ
Trať do Krnova
Trať do Ostravy-Svinova
vlečka Ostroj, Bivoj
vlečka Model Obaly
27,441 silnice I/11
27,300 Opava zastávka
řeka Opava
26,428 Malé Hoštice
25,272 silnice I/56
24,450 Velké Hoštice
21,483
0,000
Kravaře ve Slezsku
vlečka Gypstrend
trať do Chuchelné
2,406 Kravaře – Kouty
5,644 Dolní Benešov – Zábřeh
8,294 Dolní Benešov
vlečka MSA
10,127 silnice I/56
11,365 Kozmice
13,211 silnice I/56
14,400 Hlučín
vlečka Hospodářské družstvo
15,029 konec trati
Vlečka Marius Pedersen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Úsek OpavaKravaře vznikl jako součást železniční trati OpavaRatiboř, která byla postavena jako mezistátní trať spojující Prusko a Rakousko-Uhersko, valná část trati však ležela na území Pruska, neboť jeho součástí bylo v té době též Hlučínsko. První vlak projel celou tratí 20. října 1895. Druhá část trati z Kravař do Annabergu (dnes Chałupki) se začala stavět jako odbočná v polovině roku 1911, k slavnostnímu zahájení provozu v úseku Kravaře – Hlučín došlo 28. listopadu 1913. Další stavbu přerušila 1. světová válka a následné spory o budoucnost území. Záhy však byla stavba obnovena, a v červnu roku 1925 byl do provozu uveden úsek HlučínPetřkovice. Dále se ve stavbě vzhledem ke změně státních hranic nepokračovalo. Místo toho bylo navrhováno pokračování do Ostravy Hrušova, plány však překazila 2. světová válka. Při ústupových bojích byla trať poničena, ale již 23. listopadu 1945 byla doprava obnovena.
Na trati Opava – Ratiboř však byla doprava obnovena jenom do Chuchelné. Postupem času význam trati do Hlučína s pokračováním do Ostravy vzrůstal, naopak význam trati do Chuchelné klesal, proto bylo vytvořeno nové hlavní rameno Opava – Hlučín a z trati do Chuchelné se stala trať odbočná.
Spojení s Ostravou bylo vyřešeno v roce 1950, kdy byla vybudována tramvajová trať z Ostravy do Petřkovic a Dopravní podnik Ostrava odkoupil trať Hlučín – Petřkovice, kterou elektrizoval a propojil s tramvajovou tratí do Petřkovic. Tramvajová doprava na trati trvala až do roku 1982, kdy byla doprava mezi smyčkou Hlučínská a Hlučínem pro špatný technický stav trati zastavena. Trať byla poté snesena, a na jejím tělese byla vybudována silnice I/56.[2]
V devadesátých letech 20. století došlo k havarijnímu stavu mostu mezi Hlučínem a Kozmicemi v km 13,211, na kterém byla provedena provizorní oprava a trvale snížena rychlost na 20 km/h.
Dne 5. prosince 2000 bylo v úseku Kravaře ve Slezsku – Hlučín zavedeno zjednodušené řízení dopravy podle předpisu D3 a v dopravnách Dolní Benešov a Hlučín byly instalovány samovratné výhybky s indikací polohy zábleskovým světlem. Zastávky v tomto úseku byly vybaveny rozhlasovým informačním zařízením.[3] Po roce 2000 byly sneseny nepoužívané manipulační koleje. V úseku Opava východ – Kravaře došlo do roku 2006 téměř v celé délce k obnově železničního svršku. V roce 2009 byla provedena rekonstrukce zmiňovaného mostu mezi Hlučínem a Kozmicemi.[4]

Průběh tratiEditovat

Provoz na tratiEditovat

S jízdním řádem 2002/2003 došlo k zavedení taktové osobní dopravy s intervalem 60 minut. Od jízdního řádu 2008/2009 je navíc v době ranní špičky v úseku Dolní Benešov – Opava východ zaveden jeden osobní vlak mimo standardní interval. Na trati jsou v současnosti (2019) vedeny osobní vlaky, především motorové jednotky Regionova, jejichž dopravcem jsou České dráhy.[5] V nákladní dopravě je veden jeden pár manipulačních vlaků.[6] S jízdním řádem 2011/2012 došlo k přejmenování zastávky Zábřeh u Hlučína na Dolní Benešov – Zábřeh.

BudoucnostEditovat

V rámci projektu rozvoje železniční sítě si České dráhy nechaly v letech 1997 - 2005 vypracovat technicko-ekonomickou a územně-technickou studii kolejového spojení Hlučín – Ostrava, kde bylo jako nejvýhodnější řešení navrženo vybudování systému vlakotramvaje.[7]

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Usnesení Vlády ČR ze dne 20. prosince 1995 o vyčlenění regionálních drah z dráhy celostátní http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/WebGovRes/97531C8254B32166C12571B6006B7243
  2. Z historie železniční trati http://kozmice.cz/historie/histrate.php Archivováno 10. 5. 2009 na Wayback Machine
  3. Remote 98 na trati Kravaře ve Slezsku – Hlučín http://spz.logout.cz/zabezpec/d3hlucin.html Archivováno 31. 12. 2008 na Wayback Machine
  4. Cesta z Opavy do Hlučína chce od řidičů pevné nervy http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/cesta-z-opavy-do-hlucina-chce-od-ridicu-pevne-nerv.html
  5. Jízdní řád 2008/2009. Úřední vydání Českých drah, a.s.
  6. Hinze, Petr: GVD 2002/2003 na Opavsku. http://spz.logout.cz/provoz/opava03.html
  7. Technicko-ekonomická studie kolejového spojení Hlučín – Ostrava http://www.ludgerovice.cz/aktuality/Koleje_Index.asp