Wikipedie

Železniční trať Rudná u Prahy – Hostivice

(přesměrováno z Železniční trať Hostivice – Rudná u Prahy)

Železniční trať Rudná u Prahy – Hostivice (v jízdním řádu pro cestující označená společně s tratí Praha-Smíchov – Hostivice jako součást tratě 122) je regionální dráha[3] ve středních Čechách, vybudovaná jako součást Pražsko-duchcovské dráhy. Provoz byl zahájen roku 1873.[4]

Rudná u Prahy – Hostivice
trať u Hostivice
trať u Hostivice
Číslo 122
Provozovatel dráhy Správa železnic
Dopravce ČD Cargo, České dráhy aj.
Technické informace
Délka 8 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3[1]
Napájecí soustava neelektrizovaná
Ozubnice ne
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 70 km/h[2]
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
15,324 na Smíchov
17,183 Rudná u Prahy
do Berouna
Dálnice D5
Rudná - Chýně
silnice Úhonice - Chýně
18,048 Chýně jih
Chýně
19,618 Hostivice-Hájecká
21,060 Hostivice-Litovice
22,493 Hostivice-U hřbitova
silnice I/6
22,568 Odb. Jeneček (býv. St. 1)
Hostivice/Odb. Jeneček (býv. St. 3)/na Kladno
do Podlešína
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Pražsko-duchcovská dráha byla budována za účelem vozby severočeského uhlí do Prahy, na čemž měl zájem jak stát, tak soukromí investoři, neboť doprava uhlí byla výnosná a monopol Rakouské společnosti státní dráhy zvyšoval ceny uhlí v Praze.[5] O udělení koncese se v roce 1870 ucházelo více zájemců, nicméně již v říjnu 1871 se začalo stavět. Proti výstavbě panoval mezi místními rolníky odpor, neboť jim rozdělovala pole. Dále se v průběhu stavby objevovaly stížnosti, že se pracuje i v neděli a tím pádem se nesvětí sváteční den. Stížnosti však nebyly vyslyšeny.[6] Dne 11. května 1873 byl na trati zahájen provoz společně s dalšími úseky mezi Prahou a Slaným.[4] Trať tehdy nebyla zapojena do Hostivice, s tratí dřívější Buštěhradské dráhy byla spojena až za druhé světové války.[6]

Do vybudování spojky jezdily po trati přímé vlaky z Prahy do Loun a dále do Mostu a na Moldavu.[7][8] Později význam tratě upadal – vozba uhlí se přesunula na kapacitnější elektrizované tratě a v osobní dopravě trať sloužila již jen jako krátká spojka.[9][10] V osobní dopravě provoz dále klesal a od jízdního řádu 2006/2007 jezdily jen tři páry osobních vlaků v sobotu a v neděli vedené z Prahy po trati Pražského Semmeringu,[11] od jízdního řádu 2008/2009 jejich počet ještě poklesl na dva páry.[12] Na trati zůstal zachován nákladní provoz vlaků s vápencem.[13] Nového rozkvětu osobní dopravy se dočkala trať od září 2014 po vybudování tří nových zastávek Hostivice-U hřbitova, Chýně a později též Chýně jih, které trať výrazně zpřístupnily cestujícím.[13][14][15] Provoz byl rozšířen na hodinový takt denně se zachováním přímých vlaků linky S65 z Prahy po Pražském Semmeringu.[16]

Stanice a zastávky editovat

  •  
    Rudná u Prahy
  •  
    Hostivice-Litovice
  •  
    Hostivice-U Hřbitova
  •  
    Jeneček (Odb.)
  •  
    Hostivice

Navazující tratě editovat

Rudná u Prahy editovat

Hostivice editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ KRÝŽE, Pavel. M07 Dovolené traťové třídy zatížení. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2020-11-19 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Největší traťové rychlosti. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2018-10-31, rev. 2019-11-13 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ M02 Kategorie drah a provozovatelé drah. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2020-11-19 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b WAGULA, Hubert; FEDOROWICZ, Slawomir. 533 Praha-Smíchov - Moldava v Krušných horách st. hr. [CZ/DE]. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. ISSN 2391-4793. 
  5. ↑ Stručná historie železnic (a to hlavně železnice české) [online]. railian.com, rev. 2012-03-12 [cit. 2021-03-14]. Kapitola Uhelné železnice (od r.1855). Dostupné online. 
  6. ↑ a b KUČERA, Jiří. Stalo se před 140 lety: Zahájena stavba pražsko-duchcovské dráhy. Hostivický měsíčník. 2011, čís. 10. Dostupné online. 
  7. ↑ Vilímkův jízdní řád republiky československé - zima 1918/19 [online]. Vilímek [cit. 2021-03-14]. Kapitola 72 Praha (Wilson. nádr.) – Most – Moldava. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-01. 
  8. ↑ Deutsches Kursbuch - Jahresfahrplan 1944/45 - Teil 6 (KBS 501 - 536) [online]. [cit. 2021-03-14]. Kapitola 506 c Prag – Laun – Leneschitz Praha – Louny – Lenešice. Dostupné online. 
  9. ↑ Jízdní řád ČSD 1981-1982 [online]. Československé státní dráhy [cit. 2021-03-14]. Kapitola 12 c Rudná u Prahy – Hostivice. Dostupné online. 
  10. ↑ Jízdní řád ČSD 1988-1989 [online]. Československé státní dráhy [cit. 2021-03-14]. Kapitola 122 Rudná u Prahy – Hostivice. Dostupné online. 
  11. ↑ Jízdní řád 2006/2007 [online]. České dráhy [cit. 2021-03-14]. Kapitola 122 Praha - Hostivice - Rudná u Prahy. Dostupné online. 
  12. ↑ Jízdní řád 2008/2009 [online]. České dráhy [cit. 2021-03-14]. Kapitola 122 Praha - Hostivice - Rudná u Prahy. Dostupné online. 
  13. ↑ a b PROGRAM ROZVOJE města Hostivice [online]. město Hostivice, 2013, rev. 2015-03 [cit. 2021-03-14]. Kapitola Železnice. [www.hostivice.eu/assets/File.ashx?id_org=4583&id_dokumenty=421889 Dostupné online]. 
  14. ↑ BUREŠ, Vítězslav. Nové zastávky u Prahy jsou v kurzu. Přeplněné vlaky dopravce posílí. iDNES.cz [online]. Mafra, 2014-09-05 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ KOCMAN, Lubomír. Nové železniční zastávky v Hostivici, Chýni, Rudné a Jinočanech. www.rudnamesto.cz [online]. Rudná u Prahy, 2014-08-26 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ Jízdní řád 2015 [online]. Správa železniční dopravní cesty [cit. 2021-03-14]. Kapitola 122 Praha - Hostivice - Rudná u Prahy. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Rudná_u_Prahy_–_Hostivice&oldid=22425901“