Žďár (vojenský újezd Hradiště)

zaniklá vesnice ve vojenském Újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary

Žďár (německy Saar) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Stávala v Doupovských horách asi čtyři kilometry severovýchodně od Doupova a dvanáct kilometrů jihozápadně od Kadaně v nadmořské výšce 490 metrů.[1]

Žďár
Pozůstatek křížku u cesty v zaniklém Žďáru, umístěný v Lapidáriu zaniklých obcí Doupovských hor ve Vintířově
Pozůstatek křížku u cesty v zaniklém Žďáru, umístěný v Lapidáriu zaniklých obcí Doupovských hor ve Vintířově
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíŽďár u Hradiště (74,7 km²)
Žďár
Žďár
Další údaje
Zaniklé obce.cz108
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Jméno Žďár označuje místo, na kterém byl vymýcen a vypálen les. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Zar (1295), Zahar (1352), Zahor (1369), Zdyar (1384), Saher (1396), Zdar (1405), ze Žďára (1431), Zaher (1435), ze Žďáru (1510), ze Zdiaru (1618), Sahr (1652), Žďár (1654), Saar nebo Sars a Zara (1785), Saar, Ždiar, Zdiar a Zachař (1847) a Žďár a Saar (1848).[2]

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1295,[2] ale v německé regionální literatuře ze začátku dvacátého století se uvádí, pravděpodobně nesprávně, už rok 1196.[3] Žďárský zámek, a před ním tvrz, býval centrem panství, které až do poloviny sedmnáctého století patřilo šlechtickému rodu Žďárských ze Žďáru. Po nich se mezi vlastníky vystřídali Příchovští z Příchovic, Nosticové a řada dalších majitelů.[4]

Žďár byl po Doupovu nejvýznamnější obcí bývalého soudního okresu Doupov. V roce 1714 byla ve vsi otevřena škola, která v osmdesátých letech devatenáctého století získala novou budovu. Počet domů se mezi roku 1785 a 1847 zvýšil z 82 na sto, ve kterých žilo 606 obyvatel včetně sedmi židovských rodin. Ve vsi nebo v její blízkosti stával pivovar, palírna, dvě hospody, poplužní dvůrovčínem, myslivna, puškařská dílna a Vosí mlýn. Od roku 1872 ve vsi byla pošta. Koncem devatenáctého století měla škola tři třídy a na začátku dvacátého století ve vesnici fungovala pila, tři mlýny a na železniční trati Vilémov–Doupov stála stanice Hluboká – Žďár. Koncem druhé světové války ve vsi roku 1945 žilo 451 obyvatel, ale po vysídlení Němců se jejich počet snížil na 105.[3]

Žďár zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu. Vesnice byla úředně zrušena 15. května 1954.[3]

Přírodní poměry editovat

Žďár stával v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi čtyři kilometry severozápadně od Kadaňského Rohozce. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 480 metrů u Žďárského potoka, který se jihovýchodně od zaniklé vsi vlévá do Liboce. Oblast leží v severovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina, která na východním okraji vesnice přechází do Rohozecké vrchoviny.[5] Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Žďár stál v mírně teplé oblasti MT3,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[7]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 578 obyvatel (z toho 281 mužů), z nichž bylo pět Čechoslováků, 563 Němců, devět Židů a jeden cizinec. Kromě devíti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 557 obyvatel: 29 Čechoslováků a 528 Němců. Stále výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žili zde také tři evangelíci, tři členové církve československé a čtyři židé.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 652 644 653 590 577 578 557 171
Domy 101 112 110 112 108 108 108 79

Obecní správa editovat

Po zrušení patrimoniální správy se Žďár stal obcí v okrese Kadaň, ke které patřily osady Maleš, Hluboká a od roku 1868 Žebletín. V roce 1874 se Žebletín opět osamostatnil a Hluboká s Maleší k němu byly přičleněny jako osady. Samotná obec Žďár byla roku 1945 zrušena a vesnice připojena k Olešce.[3]

Pamětihodnosti editovat

  • Dominantou vesnice býval čtyřkřídlý zámek vzniklý přestavbou původní gotické tvrze. Zámek v roce 1963 vyhořel a nebyl obnoven.[3]
  • Starší kostel Narození Panny Marie byl roku 1770 zbořen a na jeho místě nechali Nosticové postavit nový.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Seznam.cz. Turistická a historická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. 
  2. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 810, 815. 
  3. a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Žďár, s. 34–35, 45. 
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Žďár – zámek, s. 411–412. 
  5. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  6. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  7. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Žďár – Saar, s. 87–90. 

Externí odkazy editovat