Štafeta olympijské pochodně 2008
Štafeta olympijské pochodně 2008 probíhala od 25. března do 8. srpna 2008. Plán této štafety byl zveřejněn 26. dubna 2007 v Pekingu.[1] Tato štafeta, nazvaná „cesta harmonie“, trvala 130 dnů a pochodeň urazila přes 137 000 km - nejdelší vzdálenost, kterou kdy pochodeň urazila (přestože většina vzdálenosti bude překonána letecky).
Po zapálení pochodně v řecké Olympii byla pochodeň dopravena na athénský stadion Panathinaiko a odtud pak do Pekingu, kam dorazila 31. března. Z Pekingu se pak pochodeň vydala na cestu po šesti kontinentech. Cestou zavítala do měst na hedvábné stezce, která symbolizuje dávné vztahy mezi Čínou a zbytkem světa. Součástí štafety byl také pokus dopravit olympijskou pochodeň na vrchol Mount Everestu.[2]
Mezinárodní štafeta editovat
Dle ohlášené trasy by měla být pochodeň nesena těmito městy:
- Peking, Čína
- Almaty, Kazachstán
- Istanbul, Turecko
- Petrohrad, Rusko
- Londýn, Spojené království
- Paříž, Francie V Paříži se nesení pochodně setkalo s masivními protesty a během cesty městem se demonstrantům podařilo pochodeň pětkrát uhasit. Nakonec byla na žádost čínské strany cesta pochodně zkrácena když jí demonstranti zablokovali cestu. Podobné protesty se odehrály v Londýně, kde se demonstrantům podařilo pochodeň sebrat.[3]
- San Francisco, Spojené státy americké
- Buenos Aires, Argentina
- Dar es Salaam, Tanzanie
- Maskat, Omán
- Islámábád, Pákistán
- Bombaj, Indie
- Bangkok, Thajsko
- Kuala Lumpur, Malajsie
- Jakarta, Indonésie
- Canberra, Austrálie
- Nagano, Japonsko
- Soul, Jižní Korea
- Pchjongjang, Severní Korea
- Ho Či Minovo Město, Vietnam
- Hongkong, Čína
- Macao, Čína
Původně plánovaná trasa obsahovala mezi Ho Či Minovým Městem a Hongkongem ještě zastávku v Tchaj-peji, avšak vláda Čínské republiky tuto nabídku odmítla. Pekingský organizační výbor uvedl, že v této záležitosti budou dál jednat.[4]
Jednání zkrachovala 12. září 2007 poté, co Peking trval na tom, že během 24km trasy na Tchaj-wanu nesmí zaznít hymna Čínské republiky nebo se objevit vlajka Čínské republiky.[5]
Po vypršení lhůty o půlnoci z 20. na 21. září 2007 nedošly obě strany ke vzájemné shodě o podmínkách olympijské štafety, a proto se dohodly na vyjmutí tchajwanské části cesty.[6]
Štafeta po Čínské lidové republice editovat
.png)
Poté, co pochodeň dorazí na území kontinentální Číny, bude zahájena štafeta přes následující provincie a města:
- Chaj-nan (San-ja, Wu-č'-šan, wan-ning, Chaj-kchou)
- Kuang-tung (Kanton, Šen-čen, Chuej-čou, Šan-tchou)
- Fu-ťien (Fu-čou, Čchüan-čou, Sia-men, Lung-jen)
- Ťiang-si (Žuej-ťin, Ťing-kang-šan, Nan-čchang)
- Če-ťiang (Wen-čou Ning-po, Chang-čou, Šao-sing, Ťia-sing)
- Šanghaj
- Ťiang-su (Su-čou, Nan-tchung, Tchaj-čou, Jang-čou, Nan-ťing)
- An-chuej (Che-fej, Chuaj-nan, Wu-chu, Ťi-si, Chuang-šan)
- Chu-pej (Wu-chan, I-čchang, Ťing-čou)
- Chu-nan (Jüe-jang, Čchang-ša, Šao-šan)
- Kuang-si (Kuej-lin, Nan-ning, Paj-se)
- Jün-nan (Kchun-ming, Li-ťiang, Xamgyi'nyilha)
- Kuej-čou (Kuej-jang, Kchaj-li, Cun-i)
- Čchung-čching
- S’-čchuan (Kuang-an, Mien-jang, Kuang-chan, Le-šan, C'-kung, I-pin, Čcheng-tu)
- Tibet (Šan-nan Ti-čchü, Lhasa)
- Čching-chaj (Golmud, Čching-chaj Chu, Si-ning)
- Sin-ťiang (Urumči, Kcha-š', Š'-che-c', Čchang-ťi)
- Kan-su (Tun-chuang, Ťia-jü-kuan, Ťiou-čchüan, Tchien-šuej, Lan-čou)
- Ning-sia (Čung-wej, Wu-čung, Jin-čchuan)
- Šen-si (Jen-an, Jang-ling, Sien-jang, Si-an)
- Šan-si (Jün-čcheng, Pching-jao, Tchaj-jüan, Ta-tchung)
- Vnitřní Mongolsko (Chöch chot, Ordos, Pao-tchou, Čch'-feng)
- Chej-lung-ťiang (Čchi-čchi-char, Ta-čching, Charbin)
- Ťi-lin (Sung-jüan, Čchang-čchun, Ťi-lin, Jen-ťi)
- Liao-ning (Šen-jang, Pen-si, Liao-jang, An-šan, Ta-lien)
- Šan-tung (Jen-tchaj, Wej-chaj, Čching-tao, Ž’-čao, Lin-i, Čchü-fu, Tchaj-an, Ťi-nan)
- Che-nan (Šang-čchiou, Kchaj-feng, Čeng-čou, Luo-jang, An-jang)
- Che-pej (Š'-ťia-čuang, Čchin-chuang-tao, Tchang-šan)
- Tchien-ťin
- Peking
Poznámka: Vzhledem ke sporu ohledně čínské okupace Tibetu je tamní plánovaná zastávka považována za velmi kontroverzní.[7]
Pochodeň editovat
Podoba olympijské pochodně pro letní olympijské hry v Pekingu vychází z tradičních svitků a využívá tradiční čínský design zvaný „šťastný mrak“.[8] Pochodeň je navržena tak, aby zůstala zapálená ve větru do 65 km/h a při srážkách do 50 mm/h.
Pochodeň byla vyrobena s ohledem na tradiční čínský koncept 5 elementů, které tvoří celý vesmír. Jsou to: kov, dřevo, voda, oheň a země.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2008 Olympic Torch Relay na anglické Wikipedii.
- ↑ Beijing 2008: BOCOG Announces Olympic Torch Relay Route [online]. Mezinárodní olympijský výbor, 2007-04-26 [cit. 2007-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Beijing 2008 Olympic Torch Relay Planned Route and Torch Design unveiled [online]. Pekingský organizační výbor, 2007-04-26 [cit. 2007-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-29. (anglicky)
- ↑ Tyche Hendricks, Flame heads to S.F. trailing trouble, Chronicle, 8.4.2008
- ↑ Taiwan rejects China's torch relay plans [online]. USA Today, 2007-04-26 [cit. 2007-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Editorial: New Olympic event: Torch tug-of-war. The Taipei Times [online]. [cit. 2008-8-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taiwan, China Fail to Reach Agreement on Olympic Torch Route. Voice Of America [online]. [cit. 2008-8-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-09. (anglicky)
- ↑ Controversy flares over Olympic torch route to Taiwan, Tibet [online]. Agence France-Presse, 2007-04-27 [cit. 2007-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-11. (anglicky)
- ↑ http://kecy.roumen.cz/roumingShow.php?file=olympictorch1998-2008.jpg
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štafeta olympijské pochodně 2008 na Wikimedia Commons - Oficiální stránka LOH 2008
- Oficiální stránka olympijské štafety
