An-chuej

provincie v Číně

An-chuej (zvuk výslovnost, čínsky pinyin Ānhuī, znaky 安徽) je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky ve východní Číně. S více než 61 miliony obyvateli je An-chuej 9. nejlidnatější čínská provincie.[1] Při rozloze 139 900 km² je An-chuej jedna z nejmenších čínských provincií.[2] Hlavním a zároveň největším městem provincie je Che-fej.

Provincie An‑chuej
安徽省
El parque nacional de HuangShan. Un espectacular paisaje de montañas rocosas por encima de las nubes. (15732624395).jpg
Skylines of Hefei at Tianehu.jpg
安徽太平湖.jpg
Bengbu Zhanggong Mountain and Zhanggong Lake.jpg
Od shora dolů, zleva doprava: 1. Žluté hory, 2. Che-fej, 3. Jezero Tchaj-pching, 4. Výhled na město Peng-pu
Geografie
Poloha provincie An-chuej (červeně) v Číně
Poloha provincie An-chuej (červeně) v Číně
Hlavní městoChe-fej
Statusprovincie
Souřadnice
Rozloha139 900 km²
Nejvyšší bodLien-chua-feng, Žluté hory (1864 m n. m.)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel61 027 171 (2020)
Hustota zalidnění436,2 obyv./km²
HDP/obyv.¥ 70 321 (2021)
$ 10 823
Jazykčínština
Národnostní složeníChanové, Chuejové
Správa regionu
Nadřazený celekČínská lidová republika
Podřízené celky16 městských prefektur
Vznik1952
GuvernérWang Čching-sien
Tajemník KS ČínyČeng Šan-ťie
MěnaRMB
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel皖 (Wǎn)
Oficiální webenglish.ah.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název „An-chuej“ bývá odvozován od jmen dvou měst na jihu této provincie – An-čchingu a Chuej-čou (dnes Chuang-šan). Čínská zkratka pro An-chuej je „Wan“ (podle dávného státu Wan (), jakož i hory a řeky téhož jména).

HistorieEditovat

V nejstarších dobách za vlády dynastie Šang (16.11. století př. n. l.) obývaly většinu dnešní provincie An-chuej nečínské kmeny, označované souhrnně jako Tung-i. Jedno z šangských sídelních měst Po () se nacházelo poblíž dnešního Po-čou na severu provincie.

V období válčících států se An-chuej nakrátko (278 př. n. l.) stala posledním útočištěm státu Čchu poté, co se vojska státu Čchin zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii Chu-pej.

Poté, za dynastií Čchin a Chan, náleželo území dnešní provincie k několika různým komandériím. Na sklonku chanského období se zde uzurpátor Jüan Šu nakrátko prohlásil císařem, ale po jeho smrti roku 199 jeho država přešla pod vládu dalšího z mocných, jímž byl Cchao Cchao, zakladatel říše Cchao Wej, jedné ze Tří říší.

V následujících stoletích tento kraj uprostřed rozpadlé říše často střídal vládce. Roku 383 se na řece Fej odehrála významná bitva, v níž se jihočínské dynastii Východní Ťin podařilo odvrátit nápor jednoho ze šestnácti severních států, čímž se znovusjednocení Číny oddálilo o dvě staletí.

Za dynastií Suej a Tchang nastala opět doba relativního klidu a prosperity, teprve ve 12. století se An-chuej na čas zase proměnila v pohraničí mezi říšemi Jižní Sung na jihu a Ťin na severu.

Za dynastie Ming, kdy byl jedním ze dvou oficiálních hlavních měst Nanking, ležící v těsném východním sousedství An-chuej v dnešní provincii Ťiang-su, byla oblast těchto dvou provincií přímo spravována ústřední vládou pod označením Nan č’-li (南直隸, „Jižní přímá správa“).

V polovině 17. století nová mandžuská dynastie Čching zrušila metropolitní status jižní oblasti (pod přímou správou ponechala jen oblast Pekingu) a přeměnila ji v provincii Ťiang-nan. Nynější provincie An-chuej vznikla rozdělením dosavadní provincie Ťiang-nan na An-chuej a Ťiang-su v roce 1666. Zatímco severní část provincie historicky vždy tíhla k provincii Che-nan, oblasti podél Jang-c' jsou kulturně blízké provinciím Chu-pej a Ťiang-su. Hory na samém jihu jsou pak svérázným regionem samy o sobě.

Významnější administrativní změna přišla až v roce 1946, kdy bylo hlavní město provincie přeneseno z An-čchingu do Che-feje. Na počátku Čínské lidové republiky (1949) došlo k pokusu o rozdělení provincie na severní a jižní část (Wan-pej a Wan-nan), ale tyto změny byly rychle odvolány (1952).

GeografieEditovat

PolohaEditovat

Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí východní Číny při dolním toku řek Jang-c’ a Chuaj. Na východě hraničí s provinciemi Ťiang-su a Če-ťiang, na jihu s provincií Ťiang-si, na jihozápadě s provincií Chu-pej, na západě s provincií Che-nan a na severu sdílí krátkou hranici s provincií Šan-tung.

 
Chuang-šan v zimě

KrajinaEditovat

Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina Velké čínské nížiny, odvodňovaná řekou Chuaj. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka Jang-c’. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej pohoří Ta-pie a na jihovýchodě malebné hory Chuang (黄山, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, Lotosová hora (1 864 m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice posvátných buddhistických hor Ťiou-chua-šan (1 342 m). Největším jezerem je s 800 km² Čchao-chu v jihovýchodním sousedství hlavního města Che-fej, jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie.

PodnebíEditovat

Podnebí přechází od mírného na severu po subtropické v jižních částech provincie. Protože An-chuej leží nepříliš hluboko ve vnitrozemí, střetávají se zde pevninské a přímořské vlivy, což má za následek poměrně nestálé počasí. Průměrné teploty v oblasti Che-feje se pohybují kolem 15 °C (1 °C v lednu a 27 °C v červenci). Roční úhrn srážek je velmi proměnlivý od 700 mm v nížinách na severu až po 2 000 mm v jižních horách.

Významná městaEditovat

Administrativní členěníEditovat

Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 městských prefektur, po rozdělení Čchao-chu (巢湖市) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.[3][4]

Administrativní členění provincie An-chuej
Mapa provincie # Název městské prefektury (čínsky) Sídelní městský obvod
český přepis znaky pchin-jin
1 Che-fej 合肥市 Héféi Shì Lu-jang
2 An-čching 安庆市 Ānqìng Shì Jing-ťiang
3 Peng-pu 蚌埠市 Bèngbù Shì Lung-c’-chu
4 Po-čou 亳州市 Bózhōu Shì Čchiao-čcheng
5 Čch’-čou 池州市 Chízhōu Shì Kuej-čch’
6 Čchu-čou 滁州市 Chúzhōu Shì Lang-ja
7 Fu-jang 阜阳市 Fǔyáng Shì Jing-čou
8 Chuaj-pej 淮北市 Huáiběi Shì Lie-šan
9 Chuaj-nan 淮南市 Huáinán Shì Tchien-ťia-an
10 Chuang-šan 黄山市 Huángshān Shì Tchun-si
11 Lu-an 六安市 Lù'ān Shì Ťin-an
12 Ma-an-šan 马鞍山市 Mǎ'ānshān Shì Jü-šan
13 Su-čou 宿州市 Sùzhōu Shì Jung-čchiao
14 Tchung-ling 铜陵市 Tónglíng Shì Tchung-kuan-šan
15 Wu-chu 芜湖市 Wúhú Shì Ťing-chu
16 Süan-čcheng 宣城市 Xuānchéng Shì Süan-čou

EkonomikaEditovat

 
Struktura exportu provincie An-chuej (2020)

Do roku 1949 byla An-chuej považována za jednu z ekonomicky nejzaostalejších provincií východní Číny. Většina obyvatelstva žila na venkově a kvůli nevhodnému využívání vodních zdrojů bylo zemědělství na nízké úrovni. Těžba nerostných zdrojů byla málo rozvinutá.[5]

Průmyslově nejrozvinutější jsou kromě hlavního města Che-fej také Wu-chu a zejména Ma-an-šan s velkými ocelárnami. Černé uhlí se těží u města Chuaj-nan a měděné rudy u Tung-lingu. Ve Žlutých horách je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice Si-ti a Chung-cchun, zapsané od roku 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.

V roce 2020 dosáhl hrubý domácí produkt provincie 3,868 bilionů jüanů (594 miliard USD,13,4 bilionů CZK). Oproti roku 2019 vzrostl o 3,9 %. Na tvorbě HDP An-chueje se v roce 2020 podle sektorového hlediska podílel primární sektor 8,2 %, sekundární sektor 40,5 % a terciární sektor 51,3 %.[6] An-chuej je součástí ekonomické oblasti delty řeky Jang-'c, nicméně ekonomika provincie zaostává v porovnání se sousedním Če-ťiangem, Ťiang-su a Šanghají.[7]

ZemědělstvíEditovat

Hlavními plodinami v An-chueji je rýže, pěstovaná v povodí Jang-c'-ťiang, a pšenice, pěstována v relativně sušších oblastech severně od řeky Chuaj. Na většině polí se sklízí dvakrát ročně. An-chuej je také jedním z nejvýznamnějších producentů sóji v Číně; sója je pěstována zejména na severu provincie, střídavě s pšenicí a ječmenem. Hlavními průmyslovými plodinami jsou řepka olejka, bavlna, čaj, přadné rostliny a tabák. Pěstuje se také konopí, juta a ramie.[8]

An-chuej je již od 7. století také známá produkcí čaje, který se vyvážel do zbytku Číny i dále do zahraničí. Na konci 19. století a počátku 20. století došlo k útlumu produkce, později k opětovnému oživení. Ceněný byl zejména černý čaj Keemun (祁门红茶). Čaj je v An-chueji pěstován zejména na svazích pohoří Ta-pie a v horách Paj-ťi, na hranicích An-chueje a Če-ťiangu.[8]

V letech 1937–1949, během druhé čínsko-japonské války a následné druhé fáze čínské občanské války, bylo v regionu vykáceno mnoho morušovníků, aby byly partyzánské síly zbaveny možného krytí. Od té doby došlo k obnově morušovníků a pro potřeby hedvábnictví je chován bourec morušový i martináč čínský.[8]

Hlavním zdrojem masa v An-chueji jsou prasata, ve stále vyšší míře se na severu provincie také chovají ovce. Mnohá jezera a řeky jsou bohatá na ryby, zejména kapry a cejnky. Jang-'c-ťiang je využívána pro akvakulturní chov ryb.[8]

DopravaEditovat

SilničníEditovat

Provincii protíná množství významných silnic a dálnic, jako například:   Dálnice G3 Peking – Tchaj-pej,   Dálnice G36 Nanking – Luo-jang,   Dálnice G40 Šanghaj – Si-an,   Dálnice G42 Šanghaj – Čcheng-tu,   Dálnice G4212 Che-fej – An-čching,   Dálnice G50 Šanghaj – Čchung-čching,   Dálnice G56 Chang-čou – Žuej-li.

LeteckáEditovat

V provincii je v provozu 6 komerčních letišť a další 3 jsou ve výstavbě. Nejvýznamnějším z nich je Mezinárodní letiště Che-fej Sin-čchiao, druhým letištěm zajišťující mezinárodní spojení je Mezinárodní letiště Chuang-šan Tchun-si. Dále jsou v provozu Letiště Fu-jang Si-kuan, Letiště An-čching Tchien-ču-šan, Letiště Čch'-čou Ťiou-chua-šan a od roku 2021 také Letiště Wu-chu Süan-čou, které nahradilo starší Letiště Wu-chu Wan-li, nadále sloužící výhradně jako základna Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády.

Ve výstavbě jsou Letiště Su-čou Ta-tien, Letiště Peng-pu Tcheng-chu a Letiště Po-čou.

ŽelezničníEditovat

Provinční hlavní město Che-fej slouží jako významný železniční uzel a tudíž celou provincií prochází množství vysokorychlostních železničních tratí. Vysokorychlostní trať Šanghaj – Wu-chan – Čcheng-tu provincii protíná ve východozápadním směru, konkrétně její dvě sekce: vysokorychlostní trať Che-fej – Nanking a vysokorychlostní trať Che-fej – Wu-chan. Spojení se sousední provincií Ťiang-si na jihu a dále s pobřežní provincií Fu-ťien zajišťuje vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou, součást budovaného vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Tchaj-pej. V opačném, severním směru je součástí tohoto koridoru vysokorychlostní trať Che-fej – Peng-pu.

Vysokorychlostní trať Šang-čchiou – Chang-čou spojuje An-chuej s provincií Che-nan na severozápadu, v An-chueji prochází městy Po-čou, Fu-jang, Chuaj-nan, Che-fej, Ma-an-šan, Wu-chu, Süan-čcheng a dále pokračuje na jihovýchod do sousední provincie Če-ťiang. Do provozu byla trať uvedena ve dvou fázích a to v letech 2019 a 2020.

V letech 2020 a 2021 byla zprovozněna vysokorychlostní trať Che-fej – An-čching – Ťiou-ťiang, která je součást budovaného vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Hong-Kong (Tchaj-pej). Trať spojuje An-chuej se sousední provincií Ťiang-si na jihu.

Kromě tratí vysokorychlostních An-chuejí probíhá také železniční trať Che-fej – Ťiou-ťiang, železniční trať Nanking – Si-an a další.

Metro a monorailEditovat

Systémy hromadné městské železniční či drážní dopravy jsou v An-chueji v provozu ve dvou městech: metro v Che-feji, provinčním hlavním městě, a monorail ve Wu-chu. První linka metra v Che-feji byla uvedena do provozu v roce 2016. Na konci roku 2021 bylo v provozu již pět linek obsluhující 131 stanic. Délka sítě dosahovala 156 km. V plánu je výstavba celkem 8 linek metra do roku 2025.

Monorail ve Wu-chu je v provozu od konce roku 2021. Současná sít o délce 46 km sestává ze dvou linek obsluhující 36 stanic. Celý systém by dle plánu mělo tvořit celkem pět linek.

ZajímavostiEditovat

Z města Po-čou podle tradice pocházela legendární hrdinka Chua Mu-lan.

ReferenceEditovat

  1. Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. National Bureau of Statistics of China, 2021-05-11 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  2. Anhui | History, Map, Cities, Population, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. WEN, Shiyou. Anhui Redraws Boundaries in Three-way City Split [online]. Caijing Magazine, 2011-08-30 [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-01. (anglicky) 
  4. Chaohu, Anhui Hefei into three to create a large economic zone [online]. China Daily, 2011-08-25 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  5. Anhui - Economy | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Statistical Communiqué of Anhui on the 2020 National Economic and Social Development [1]. english.ah.gov.cn [online]. Anhui Provincial Bureau of Statistics, 2021-03-15 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  7. LEE, Amanda. Chinese city facing ‘win or die’ situation after economy failed to grow in 2021. South China Morning Post [online]. 2022-01-21 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d Anhui - Agriculture | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat