An-chuej (zvuk výslovnost, čínsky pinyin Ānhuī, znaky 安徽) je provincie Čínské lidové republiky. Leží na východě země. Jejím správním střediskem je Che-fej.

An‑chuej
安徽省
Huangshan.jpg
Geografie
Provincie An-chuej (červeně) v Čínské lidové republice
Provincie An-chuej (červeně) v Čínské lidové republice
Hlavní městoChe-fej
Statusprovincie
Souřadnice
Rozloha139 000 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel59 500 510 (2010)
Hustota zalidnění428,1 obyv./km²
HDP/obyv.3 086
Jazykčínština
Národnostní složeníChanové, Chuejové
Správa regionu
Nadřazený celekČínská lidová republika
Podřízené celky16 městských prefektur
Vznik1952
MěnaRMB
Označení vozidel皖 (Wǎn)
Oficiální webenglish.ah.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název „An-chuej“ bývá odvozován od jmen dvou měst na jihu této provincie – An-čchingu a Chuej-čou (dnes Chuang-šan). Čínská zkratka pro An-chuej je „Wan“ (podle dávného státu Wan (), jakož i hory a řeky téhož jména).

Zeměpisné podmínkyEditovat

PolohaEditovat

Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí východní Číny při dolním toku řek Jang-c’ a Chuaj. Na východě hraničí s provinciemi Ťiang-su a Če-ťiang, na jihu s provincií Ťiang-si, na jihozápadě s Chu-pej, na západě s Che-nan a na severu se krátce dotýká provincie Šan-tung.

KrajinaEditovat

 
Chuang-šan v zimě

Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina Velké čínské nížiny, odvodňovaná řekou Chuaj. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka Jang-c’. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej pohoří Ta-pie a na jihovýchodě malebné hory Chuang (黄山, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, Lotosová hora (1 864 m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice posvátných buddhistických hor Ťiou-chua-šan (1 342 m). Největším jezerem je s 800 km² Čchao-chu v jihovýchodním sousedství hlavního města Che-fej, jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie.

PodnebíEditovat

Podnebí přechází od mírného na severu po subtropické v jižních částech provincie. Protože An-chuej leží nepříliš hluboko ve vnitrozemí, střetávají se zde pevninské a přímořské vlivy, což má za následek poměrně nestálé počasí. Průměrné teploty v oblasti Che-feje se pohybují kolem 15 °C (1 °C v lednu a 27 °C v červenci). Roční úhrn srážek je velmi proměnlivý od 700 mm v nížinách na severu až po 2 000 mm v jižních horách.

Významná městaEditovat

Administrativní členěníEditovat

Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 městských prefektur, po rozdělení Čchao-chu (巢湖市) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.[1][2]

Členění provincie An-chuej na městské prefektury
Mapa provincie # Název městské prefektury (čínsky) Sídelní městský obvod
český přepis znaky pchin-jin
 
1 Che-fej 合肥市 Héféi Shì Lu-jang
2 An-čching 安庆市 Ānqìng Shì Jing-ťiang
3 Peng-pu 蚌埠市 Bèngbù Shì Lung-c’-chu
4 Po-čou 亳州市 Bózhōu Shì Čchiao-čcheng
5 Čch’-čou 池州市 Chízhōu Shì Kuej-čch’
6 Čchu-čou 滁州市 Chúzhōu Shì Lang-ja
7 Fu-jang 阜阳市 Fǔyáng Shì Jing-čou
8 Chuaj-pej 淮北市 Huáiběi Shì Lie-šan
9 Chuaj-nan 淮南市 Huáinán Shì Tchien-ťia-an
10 Chuang-šan 黄山市 Huángshān Shì Tchun-si
11 Lu-an 六安市 Lù'ān Shì Ťin-an
12 Ma-an-šan 马鞍山市 Mǎ'ānshān Shì Jü-šan
13 Su-čou 宿州市 Sùzhōu Shì Jung-čchiao
14 Tchung-ling 铜陵市 Tónglíng Shì Tchung-kuan-šan
15 Wu-chu 芜湖市 Wúhú Shì Ťing-chu
16 Süan-čcheng 宣城市 Xuānchéng Shì Süan-čou

DějinyEditovat

Nynější provincie An-chuej vznikla rozdělením dosavadní provincie Ťiang-nan na An-chuej a Ťiang-su v roce 1666. Zatímco severní část provincie historicky vždy tíhla k provincii Che-nan, oblasti podél Jang-c' jsou kulturně blízké provinciím Chu-pej a Ťiang-su. Hory na samém jihu jsou pak svérázným regionem samy o sobě.

V nejstarších dobách za vlády dynastie Šang (16.11. století př. n. l.) obývaly většinu dnešní provincie An-chuej nečínské kmeny, označované souhrnně jako Tung-i. Jedno z šangských sídelních měst Po () se nacházelo poblíž dnešního Po-čou na severu provincie.

V období válčících států se An-chuej nakrátko (278 př. n. l.) stala posledním útočištěm státu Čchu poté, co se vojska státu Čchin zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii Chu-pej.

Poté, za dynastií Čchin a Chan, náleželo území dnešní provincie k několika různým komandériím. Na sklonku chanského období se zde uzurpátor Jüan Šu nakrátko prohlásil císařem, ale po jeho smrti roku 199 jeho država přešla pod vládu dalšího z mocných, jímž byl Cchao Cchao, zakladatel říše Cchao Wej, jedné ze Tří říší.

V následujících stoletích tento kraj uprostřed rozpadlé říše často střídal vládce. Roku 383 se na řece Fej odehrála významná bitva, v níž se jihočínské dynastii Východní Ťin podařilo odvrátit nápor jednoho ze šestnácti severních států, čímž se znovusjednocení Číny oddálilo o dvě staletí.

Za dynastií Suej a Tchang nastala opět doba relativního klidu a prosperity, teprve ve 12. století se An-chuej na čas zase proměnila v pohraničí mezi říšemi Jižní Sung na jihu a Ťin na severu.

Za dynastie Ming, kdy byl jedním ze dvou oficiálních hlavních měst Nanking, ležící v těsném východním sousedství An-chuej v dnešní provincii Ťiang-su, byla oblast těchto dvou provincií přímo spravována ústřední vládou pod označením Nan č’-li (南直隸, „Jižní přímá správa“).

V polovině 17. století nová mandžuská dynastie Čching zrušila metropolitní status jižní oblasti (pod přímou správou ponechala jen oblast Pekingu) a přeměnila ji v provincii Ťiang-nan, která byla záhy rozdělena na Ťiang-su a An-chuej.

Významnější administrativní změna přišla až v roce 1946, kdy bylo hlavní město provincie přeneseno z An-čchingu do Che-feje. Na počátku Čínské lidové republiky (1949) došlo k pokusu o rozdělení provincie na severní a jižní část (Wan-pej a Wan-nan), ale tyto změny byly rychle odvolány (1952).

HospodářstvíEditovat

Provincie An-chuej tradičně patří k ekonomicky nejzaostalejším oblastem Číny. V přepočtu HDP na obyvatele dosahuje pouze třetinové úrovně sousedních provincií Če-ťiang a Ťiang-su. Průmyslově nejrozvinutější jsou kromě hlavního města Che-fej také Wu-chu a zejména Ma-an-šan s velkými ocelárnami. Černé uhlí se těží u města Chuaj-nan a měděné rudy u Tung-lingu. Většina obyvatelstva je však stále živa ze zemědělské výroby. Na severu provincie se pěstuje pšenice a batáty, jižně od řeky Chuaj převládá rýže, doprovázená pšenicí. Ve Žlutých horách je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice Si-ti a Chung-cchun, zapsané od roku 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.

ZajímavostiEditovat

Z města Po-čou podle tradice pocházela legendární hrdinka Chua Mu-lan.

ReferenceEditovat

  1. WEN, Shiyou. Anhui Redraws Boundaries in Three-way City Split [online]. Caijing Magazine, 2011-08-30 [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-01. (anglicky) 
  2. Chaohu, Anhui Hefei into three to create a large economic zone [online]. China Daily, 2011-08-25 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazyEditovat