Šlomo Jehuda Rappaport
Šlomo Jehuda Rappaport, také Salomon Judah Leib Rapoport (1. června 1790[1] Lvov - 16. října 1867 Praha) byl židovský učenec, pražský a český zemský rabín.
| Šlomo Jehuda Rappaport | |
|---|---|
 Portrét rabína Rappaporta, Antonín Machek, 1840 | |
| Narození | 1. června 1790 nebo 17. května 1790 Lvov |
| Úmrtí | 16. října 1867 (ve věku 77 let) nebo 18. října 1867 (ve věku 77 let) Praha |
| Povolání | rabín a spisovatel |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Funkce | vrchní rabín |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
Vyrostl v židovské rodině ve Lvově, kde získal základy židovského vzdělání. V tomto městě také nastoupil do svého prvního zaměstnání jako výběrčí daní venkovských řezníků. Roku 1810 se oženil s Franziskou Freide Hellerovou (1788-1842)[2], se kterou měl dvě dcery, Taube (*1814), Kateřinu (*1821) a syna Jákoba, který se stal rabínem v Brodech. Svůj literárně tvůrčí a kritický talent uplatnil psaním vlastních veršů a statí. Roku 1824 napsal pro časopis "Bikkure ha'Ittim" článek o nezávislosti židovských kmenů v Arábii a Abyssinii. V témže periodiku publikoval roku 1829 první ze svých studií o dějinách židovských kmenů ve středověku, která vyvolala ohlas a získala mu entuziastické podporovatele, jako byl italský mecenáš S. D. Luzzatto. Brzy poté roku 1832 přišel o zaměstnání a jen díky svým přátelům Zunzovi a Luzzattovi mohl získat post rabína v Berlíně nebo v Itálii, avšak podmínkou byl univerzitní diplom. Díky místní podpoře se stal nejprve superintendentem a roku 1837 rabínem v Ternopilu. Roku 1840 byl jmenován pražským rabínem a následně také zemským rabínem českých zemí.
RodinaEditovat
Rodina bydlela v Židovském Městě pražském, v domě čp.230/V na nároží Masné ulice, zbořeném při asanaci[3].
DíloEditovat
V náboženském projevu byl orthodoxní podle Zachariáše Frankela. Napsal mj. spisy:
- Zlato tóry (vydán ve Frankfurtu nad Mohanem roku 1846).
- Cesty Benjamina z Tudely (Travels of Benjamin of Tudela. London, 1840-41)
- Erek Millin (slovník judaismu) I. Praha 1852
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Pobytové přihlášky magistrátu v Archivu hl.m.Prahy a Pražského policejního ředitelství v Národním archivu ČR uvádějí shodně rok 1786
- ↑ http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/VysledekBean.action?show=&_sourcePage=QielTJjoa0nS_hE6JFJfe7gnD-3r8VY2TJ512t7dvLeRgqMll5fj6V8Dp2_DHMXZeCRB-zw1KfGLTGvZv3rHNGUgOQCRngK3FSG-qs7RAZQ%3D&rowPg=36
- ↑ Hana Volavková, Zmizelá Praha 3, Židovské Město pražské. Pražské nakladatelství V. Poláčka : Praha 1947, s. 52; dnes školní hřiště
LiteraturaEditovat
- Bernfeld, Toledot Shir: 'Salomon Jehuda Rappoport, eine Biographie. Berlin, 1899
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Salomo Juda Rapoport na Wikimedia Commons - http://www.jewishencyclopedia.com/articles/12568-rapa-porto-menahem-abraham-b-jacob-ha-kohen-menahem-rapoport
- NAČR, Pobytová přihláška: [1]
