Šach (Volfířov)

část obce Volfířov v okrese Jindřichův Hradec

Šach (německy Schach) je vesnice ležící v okrese Jindřichův Hradec, který je součástí Jihočeského kraje. Ves byla dříve samostatnou obcí, od roku 1976 je místní částí obce Volfířov. Leží zhruba 2,5 kilometru severozápadně od obce Volfířov v západní části Dačické sníženiny. V roce 2011 zde trvale žilo 22 obyvatel.[3]

Šach
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecVolfířov
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel19 (2021)[1]
Katastrální územíŠach (2,67 km²)
PSČ380 01
Počet domů27 (2011)[2]
Šach
Šach
Další údaje
Kód části obce184918
Kód k. ú.784915
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Na vesnici bylo přeneseno osobní jméno Šach, které bylo buď totožné s obecným šach - "šachový král" nebo to byla domácká zkratka některého jména začínajícího na Ša- (např. Šavel, Šalamún). Jde o jeden ze vzácných případů pojmenování osady jménem osoby bez jakéhokoli odvození a úpravy (z Moravy lze jmenovat ještě Myslík, Štípu, Moravec a Šišmu).[4]

Historie editovat

 
Jednoduchá zvonice

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1385.[5] Po husitských válkách se ves dostala k telčskému panství, jehož součástí zůstala až do roku 1849. V roce 1843 podle záznamů ve vceňovacím operátu žilo v Šachu 188 obyvatel ve 28 domech a 44 domácnostech. Desátky byly odváděny faře ve Volfířově a na panství Telč. Je zde také uváděn 1 mlynář, což svědčí o existenci mlýna. Elektrifikace se obec dočkala až v roce 1943, když byla připojena na síť ZME Brno.

Na okraji katastru vsi bývala atypická stavba tzv. majestátního kostelíka sv. Ducha, který byl postaven po Rudolfovu majestátu (z roku 1609) místními evangelíky spolu s evangelíky z okolních obcí. Pozemek pro stavbu poskytl sedlák a mlynář Martin Lahodný z hospodářství v čp. 12 v Šachu. Po roce 1620 byl kostelík konfiskován římskokatolickou církví a přejmenován na kostel sv. Trojice. Katolíky byl užíván jen jednou ročně o Svatodušních svátcích. Po vydání tolerančního patentu byla žádost šachovských "bludařů" o vrácení neudržovaného a rozpadajícího se kostelíka římskokatolickou církví zamítnuta. Nově ustanovený toleranční sbor si proto postavil v roce 1783 novou společnou modlitebnu v sousední Velké Lhotě. Pozůstatky kostelíka sv. Ducha jsou zakryty vegetací a zřetelně je možné identifikovat část západní zdi. Tajní evangelíci z obcí Šach, Radlice, Velká Lhota a Bradlín mají zajímavou historii.[6]

Škola editovat

Ve vesnici byla zřízena školní expozitura v letech 1903–1908. Přiškolena byla do Velké Lhoty. V současné době žáci chodí do školy v Dačicích, na první stupeň potom do Velké Lhoty.

Další fotografie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 539.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220. 
  6. Eva Melmuková: Patent zvaný toleranční, 1999. Str. 130–139 aj.

Literatura editovat

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 680–682. 

Externí odkazy editovat