Brandlín (Volfířov)
Brandlín (německy Brandlin) je vesnice, část obce Volfířov v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží zhruba sedm kilometrů severozápadně od Volfířova v Javořické vrchovině v nadmořské výšce 595 metrů a nachází se v ní 69 domů. V obci je veřejný vodovod a kanalizace. V roce 2011 zde trvale žilo 73 obyvatel.[3]
| Brandlín | |
|---|---|
 Někdejší luteránská škola v Brandlíně | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Volfířov |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′34″ s. š., 15°19′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 79 (2021)[1] |
| Katastrální území | Brandlín (4,72 km²) |
| PSČ | 380 01 |
| Počet domů | 53 (2021)[2] |
  Brandlín | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 9024 |
| Kód k. ú. | 609021 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatPůvodní jméno vesnice bylo Bradlné odvozené od obecného bradlo. Po převzetí názvu do němčiny bylo jméno přikloněno k podobně znějícímu brand (žár, požár) a dostalo zdrobňující příponu -elîn. Německé Brandelîn bylo pak zpětně přejato do češtiny jako Brandlín. Alois Vojtěch Šembera zpola obnovil tvar Bradlná, který se však neujal.[4]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1364.[5] V roce 1843 podle záznamů ve vceňovacím operátu žilo v Brandlíně 304 obyvatel ve 48 domech a 73 domácnostech. Desátky byly odváděny faře ve Volfířově a statku Kostelní Vydří. Na sobotní trhy se jezdilo z Brandlína do Dačic. Již v roce 1405 je v pramenech uváděn ve vsi mlýn, v roce 1843 je v obci zmiňován mlynář jako jediný živnostník. Elektrifikace se obec dočkala až v roce 1946, když byla připojena na síť ZME Brno.
Kronika
editovatKroniky Brandlína a Velké Lhoty obsahují zápisy o exulantech, kteří kvůli náboženské svobodě uprchli z rekatolizovaných vsí kolem roku 1725. Prokázáno je, že rodina Kudrnova vlastnila v Brandlíně knihovnu zakázaných knih. Útočištěm těchto exulantů se pravděpodobně stala Reca.[6]
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 347 | 370 | 327 | 309 | 337 | 303 | 273 | 209 | 190 | 159 | 132 | 97 | 86 | 73 | 79 |
| Počet domů | 59 | 60 | 61 | 60 | 56 | 55 | 56 | 56 | 45 | 41 | 41 | 45 | 46 | 50 | 53 |
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1850–1976 Brandlín byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Dačice, ale od roku 1960 v okrese Jindřichův Hradec. Od 30. dubna 1976 je částí obce Volfířov v okrese Jindřichův Hradec.[9]
Škola
editovatŠkola v Brandlíně vznikla v roce 1866 nejprve jako konfesijní škola, která poskytovala vzdělání dětem augšpurského vyznání z okolních evangelických vesnic. Veřejnou jednotřídkou se škola stala o dvanáct let později. V roce 1960 byla škola zrušena a žactvo bylo převedeno do základní školy ve Velké Lhotě.
Rodáci
editovat- Bohumil Kudrna (1920–1991), kanoista
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 103.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220.
- ↑ ČERMÁKOVÁ, Milada. K emigraci tajných evangelíků na Velkolhotecku. S. 25–26. Informační věstník zapsaného spolku Exulant č. 55 [online]. Exulant (spolek), 2023 [cit. 2023-06-16]. S. 25–26. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 34.
Literatura
editovat- MELMUKOVÁ, Eva. Patent zvaný toleranční. Praha: Mladá fronta, 1999. 240 + 8 s. ISBN 80-204-0741-3. S. 85–86, 112, 130, 190.
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 598–600.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brandlín na Wikimedia Commons - Brandlín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
