Otevřít hlavní menu

Řemešín

část obce Kralovice v okrese Plzeň-sever

Řemešín je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Kralovice, 6,5 km severozápadně od Kralovic. Katastrální území Řemešín zaujímá rozlohu 266,64 ha. V roce 2011 zde trvale žilo patnáct obyvatel.[1]

Řemešín
Jižní část vesnice
Jižní část vesnice
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 15 (2011)
Domů 42
Nadmořská výška 425–450 m
Lokalita
PSČ 331 61
Obec Kralovice
Okres Plzeň-sever
Historická země Čechy
Katastrální území Řemešín (2,67 km²)
Zeměpisné souřadnice
Řemešín
Řemešín
Další údaje
Kód části obce 168505
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vsí protéká Řemešínský potok.

Obsah

HistorieEditovat

Ve 13. století je ves spojena se sousední Bukovinou a Sedlecem v jeden újezd. Idík ze Švábenic věnoval roku 1281 celý újezd pražskému klášteru božího hrobu na Zderaze, nad kterým měl patronát získaný věnem své manželky, dcery Všebora Hrabišice, jejíž předci klášter na konci 12. století založili. Dar klášteru je první písemnou zmínkou o vsi.

 
Náves

Když klášter na Zderaze roku 1419 zanikl, zastavil král Zikmund Řemešín spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi za zásluhy katolickým pánům, bratřím Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat na Libštejně a Krašově. Po smrti Bedřicha roku 1432 připadl Řemešín Hanušovi, po kterém jej zdědil jeho syn Hanuš a nakonec vnuk Albrecht. Ten prodal roku 1485 Řemešín spolu s hradem Krašov a dalšími vesnicemi Jetřichovi Bezdružickému z Kolovrat. Později se Řemešín dostal do držení pánů z Landštejna.

Pustý klášter božího hrobu na Zderaze odevzdal roku 1531 král Ferdinand I. Dorotě z Doupova a též jí povolil vymáhat původní statky kláštera. Dorota příležitost nepromarnila a vyzvala Viléma Svitáka z Landštejna, aby vydal nazpět Řemešín, Sedlec, Bukovinu a díl Potvorova. Vilém Sviták odmítl vsi vydat a celá záležitost se dostala až před úředníky menšího soudu. Pán z Landštejna však zemřel. Řešení sporu nakonec našel mocný šlechtic Florián Gryspek, tehdejší pán na Kaceřově, který si na králi vyprosil svolení na vyplacení vsí od Kateřiny, ovdovělé ženy Viléma Svitáka. Roku 1546 koupil Florián Gryspek Řemešín spolu se Sedlcem a Bukovinu, připojil je ke kaceřovskému panství a král mu následně zajistil jejich dědičné držení. Urbář kaceřovského panství z roku 1558 uvádí v Řemešíně 8 usedlostí, na kterých žili: Jan Chlupsa, Jíra Vopat, Pavel Pavíza, Tůma Pobuda, Jakub na Žendově, Pavel Řezníček a Petr Pešek.

Po konfiskaci majetku pánů z Gryspachu králem Ferdinandem II. získal Řemešín plaský cisterciácký klášter. V průběhu třicetileté války byly 2 usedlosti vypáleny, k roku 1651 je v Řemešíně uváděno 40 obyvatel. Klášter držel ves ve svém majetku až do svého zrušení Josefem II. roku 1785, pak s Řemešín s celým plaským panstvím přešel pod správu náboženského fondu, od kterého ji v dražbě roku 1826 získal kancléř Metternich.

Na počátku 19. století získala ves nechtěnou proslulost pro laické veřejné vykládání Nového zákona, které je někdy označováno jako působení Adamitů.

HospodářstvíEditovat

Ve vsi vždy převažovalo zemědělství, Řemešín proslul také výrobou proutěného zboží. V okolí je černé uhlí, ale pro malou mocnost vrstev se netěžilo.

PamátkyEditovat

  • dřevěná lidová architektura:
    • usedlost čp. 1 s roubeným obytným stavením a roubeným špýcharem s pavláčkou
    • dřevěné chalupy v čp. E7, E9, 15 a 16
  • zděná klenutá brána z roku 1887
  • smírčí kříže, první s reliéfem tlapatého kříže z roku 1872, druhý s vyvrtaným otvorem

OkolíEditovat

Řemešín sousedí s Potvorovem na severu, s Bukovinou na východě, s Trojany na jihovýchodě a s Mladoticemi na jihozápadě. Na západ se terén svažuje do údolí Mladotického potoka.

ReferenceEditovat

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 249. 

LiteraturaEditovat

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Řemešín; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 7 (2003/2004), č. 7, s. 2.
  • Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/2003), č. 2, s. 3–4

Externí odkazyEditovat