Mladotický potok (přítok Střely)

potok v okresech Plzeň-sever a Rakovník, přítok Střely

Mladotický potok je vodní tok v okrese Rakovník a v severní části okresu Plzeň-sever, levostranný přítok řeky Střely.

Mladotický potok
Mladotický potok v Přehořově
Mladotický potok v Přehořově
Základní informace
Délka toku15,51 km
Plocha povodí79,9 km²
Průměrný průtok0,19[1] m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-11-02-056
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský kraj, Plzeňský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka, Střela
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis toku editovat

Mladotický potok pramení v Zelenodolském lese na západním svahu Lhotského vrchu, na území Vysoké Libyně mezi Vysokou Libyní a Žďárem v nadmořské výšce přibližně 510 m, na území přírodního parku Jesenicko v okrese Plzeň-sever. Zprvu teče potok severozápadním směrem, po přibližně 1 km vtéká na území okresu Rakovník (část Podbořánky města Jesenice (okres Rakovník)), přijímá pravostranný přítok tekoucí ze svahu Lhotského vrchu a protéká přírodní rezervací Rybníčky u Podbořánek. Rezervace chrání cenné území se zastoupením společenstev rašelinišť, vlhkých luk, mokřadů, vodních a lesních společenstev s výskytem vzácných a ohrožených druhů.

Táhlým obloukem se potok postupně stáčí k západu a přijímá další pravostranný přítok přitékající od Podbořánek. V tomto úseku tok Mladotického potoka kopíruje na pravém břehu silnice č. 206 z Podbořánek do Žihle. U Chvojkovského Mlýna se potok stáčí k jihozápadu a více než 1 km tvoří okresní hranici. Před silnicí PotvorovŽihle opouští Rakovnicko a přijímá levostranný potok. V polích Žihelské pánve se poprvé kříží s železniční tratí č. 160 z Plzně do Žatce, přijímá Žihlický potok tekoucí ze severu od Žihle a drobný Přehořovský potok.

Před Přehořovem se opět kříží s dráhou, téměř jižním směrem protéká vsí a u železniční zastávky Potvorov se spojuje s Potvorovským potokem. Lesem na úpatí Potvorovského kopce teče až k Odlezelskému jezeru, ve kterém se spojuje s Odlezelským potokem. Odlezelské jezero vzniklo bezprostředně po mimořádných deštích 25. a 26. května 1872, které způsobily rozsáhlou povodeň v povodí Berounky. Na kaskádách za jezerem v úzkém údolí jsou dva malé vodopády.

Za samotou U Spálenky přijímá malé přítoky z obou stran, protéká nivou s poli a loukami, kde se rozvětvuje na několik ramen, která se spojují až před soutokem s Řemešínským potokem. Nedaleko od soutoku je přemostěn v současnosti nevyužívanou železniční tratí č. 162 z Mladotic do Rakovníka, za kterou se stéká s Chrášťovickým potokem. Z potoka se odděluje rameno náhonu ke mlýnu v Mladoticích, které obtéká po jihovýchodní straně přemostěn silnicí z Mladotic do Kralovic.

Převážná část posledních kilometrů toku vede po dně zaniklého Mladotického rybníka, kde do něj ústí poslední přítok – Trojanský potok – přitékající z východu od Šebíkova. Na bývalé hrázi rybníka se naposled kříží s železniční tratí Plzeň–Žatec a nedaleko Podhrázského Mlýna se v nadmořské výšce 343 m vlévá zleva do řeky Střely.

Přítoky editovat

levý/pravý, od pramene k ústí

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. Heslo Mladotický potok, s. 177. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat