Řehoř z Tours

franský historik

Řehoř z Tours také Gregorius z Tours rozený Gregorius Florentius (30. listopadu 538 Clermont-Ferrand17. listopadu 594 Tours) byl franský biskup a historik, což z něj učinilo předního preláta oblasti, kterou Římané dříve označovali jako Galii. autor desetisvazkových dějin, známých jako Historia Francorum. Církví je uznáván jako světec.

Řehoř z Tours
Grégoire de Tours
Grégoire de Tours
Rodné jménoGeorgius Florentius Gregorius a גאורגיוס פלורנטיוס גרגוריוס
Narození30. listopadu 538
Clermont-Ferrand
Úmrtílistopad 594 (ve věku 55–56 let)
Tours
Povoláníhagiograf, spisovatel, historik, katolický kněz a biskup
Významná dílaHistoria Francorum
PříbuzníGregory of Langres (praděd)
Gal I (strýc z matčiny strany)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se jako Georgius Florentius, později přijal jméno Gregorius na počest svého pradědečka z matčiny strany.[1] Vychván byl u svého strýce, clermontského biskupa, kde byl i vysvěcen na jáhna. Jeho nejpozoruhodnějším dílem bylo Decem Libri Historiarum (Deset knih historií) známé jako Historia Francorum, jak ho začali nazývat pozdější kronikáři. Toto dílo popisuje dějiny od stvořením světa až do roku 591. Zejména soudobným dějinám se Řehoř věnoval podrobně a tak jeho dílo je jedním z nejdůležitějších zdrojů pro raně středověké dějiny Franské říše.Známý je také svými zprávami o zázracích svatých, zejména čtyři knihy zázraků Martina z Tours. Hrob svatého Martina byl v 6. století významným poutním místem a spisy svatého Řehoře měly praktický účinek na propagaci této významné pobožnosti.

Ve sporech mezi syny krále Chlothara se vyznamenal pevností a stálostí, přesto ho tyto spory dohnaly až před soud, který ho ale zprostil viny. Později se stal královým rádcem, zemřel jako uctívaný biskup města Tours.

Ukázka z rukopisu Řehořových Historiae (7. stol.)

Historia FrancorumEditovat

Historia Francorum Řehoře z Tours je desetisvazkové dílo, které obsahuje křesťanské příběhy o zázracích, popisy znamení a přírodních událostí, příběhy křesťanských mučedníků, dialogy církevních debat, životopisy svatých mužů, život šlechty, životy excentrických rolníků, biblické verše a odkazy na složité mezinárodní vztahy. Mezi četnými kmeny a národy, které jsou v díle jmenovány jsou i Langobardi, Vizigóti, Ostrogóti a Hunové. Dílo obsahuje i Řehořovu osobní biografii a výklad událostí.

Knihy I. až IV. zpočátku líčí světové dějiny od stvoření světa,[2] ale rychle přecházejí ke christianizaci Galie, životu a době svatého Martina z Tours, obrácení Franků na křesťanskou víru a dobytí Galie Chlodvíkem I.[3] Dílo pak pokračuje podrobnější historií, především životopisy franských králů až po smrt Sigeberta I. v roce 575. K tomuto datu byl Řehoř již dva roky biskupem v Tours.

Kniha V. obsahuje popis soudobých dějin.

Kniha VI. končí smrtí Chilperika I. v roce 584. Během let, kdy se Chilperich zdržoval v Tours, byly vztahy mezi ním a Řehořem velmi napjaté. Po vyslechnutí zvěstí, že Řehoř z Tours pomluvil jeho manželku Fredegundu, nechal Chilperich Řehoře zatknout a soudit za zradu. Obvinění ohrozilo biskupství i Řehořův život.[1] Nejvýmluvnější pasáží celého díla je závěrečná kapitola knihy VI. ve které je Chilperichova postava nesympaticky shrnuta pomocí invektivy, kdy ho přirovnal k Herodovi a Nerovi.

Knihy VII. až X. je jeho stále osobnějším popisem k roku 591. Vše skončil prosbou, aby další kronikáři zachovali jeho dílo v úplnosti (jako by se skutečně stalo).[2] V roce Řehořovi smrti, v roce 594, byl sepsán epilog.

ÚctaEditovat

Řehoř z Tours je v římskokatolické církvi uctíván jako světec, jeho památka se připomíná 17. listopadu.[4] Bývá zobrazován jako biskup se svitkem knihy a perem. Často má také u sebe rybu, neboť dle legendy uzdravil svého slepého otce rybími játry. Malba z 15. století ukazuje svatého Řehoře z Tours, jak probouzí k životu mrtvé dítě.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gregor von Tours na německé Wikipedii.

  1. a b Catholic Encyclopedia: St. Gregory of Tours [online]. [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b BURROW, John. A History of Histories: Epics, Chronicles, Romances and Inquiries from Herodotus and Thucydides to the Twentieth Century. [s.l.]: Vintage Books, 2009. 517 s. Dostupné online. ISBN 978-0-375-72767-2. S. 198. (anglicky) 
  3. WALLACE-HADRILL, John Michael. The Barbarian West, 400-1000. Michiganská univerzita: Hutchinson, 1967. 176 s. Dostupné online. ISBN 978-0-09-021253-8. S. 71–72. (anglicky) 
  4. BENEDICTI XIV. Martyrologium Romanum: Gregorii Papae XIII jussu editum Urbani VIII et Clementis X auctoritate recognitum ac deinde anno MDCCXLIX Benedicti XIV opera ac studio emendatum et auctum. [s.l.]: Marietti - Typis Polyglottis Vaticanis, 1930. 566 s. Dostupné online. S. 282. (latinsky) 
  5. SCHAUBER, Vera. Rok se svatými. [Dačice] (Kostelní Vydří 58): Karmelitánské nakladatelství, [Karmelitánský klášter] 702 s. ISBN 80-85527-75-8. S. 595. 

LiteraturaEditovat

  • KULDA, Beneš Metod. Církevní rok: kniha naučná pro každý stav i věk, obsahující na každý den několik životopisů světcův a světic Páně a všecky slavnosti, neděle, svátky i výroční památky církevní dle kalendáře Českého. Měsíc srpen a září. Díl šestý. Praha: B.M. Kulda, 1881. 518 s. Dostupné online. S. 343–344. 
  • SCHAUBER, Vera. Rok se svatými. Dačice - Kostelní Vydří 58: Karmelitánské nakladatelství, Karmelitánský klášter, 1994. 702 s. ISBN 80-85527-75-8. S. 595. 
  • Ottův slovník naučný, sv. 21, str. 427
  • ŘEHOŘ Z TOURS. O boji králů a údělu spravedlivých : kronika Franků : dějiny v deseti knihách. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-597-5. 

Externí odkazyEditovat